Báseň
Holá pravda
|
Každý text jeviti se může |
Báseň je literaturní útvar, který se vyznačuje zvláštním slovosledem a používáním slov, které nikdo normální běžně neřekne. Než ovšem takto diagnostikujete báseň, ověřte si, zda-li autor není jen postižen některým z nářečí.
Člověk, který se zabývá psaním básní, básniček a říkadel, je zpravidla buď v depresi nebo na něčem frčí. Takovým lidem se říká básník nebo básnířka, to podle toho jestli to má logiku nebo ne. Nebo obžalovaný, pokud už jej za přechovávání toho matroše zheftli a půjde bručet do chládku, aby měl na básnění čas a klid.
Básně dělíme na lyrické (které popisují halucinace) a epické, které popisují boje udatných reků s příšerami, živly přírody, mentálními chorobami nebo úředním šimlem. Typickým představitelem epických básní je Odysseia, která popisuje, jak je těžké se dostat z Turecka domů, když nemáte na letadlo a musíte všude lodí. Musíme uznat, že nato, že to napsali kdysi dávno v Řecku a ještě ke všemu v řečtině, je to docela težké čtení. Před spaním si vezměte radši něco lehčího - například Jáma a kyvadlo od Edgara Alana Poeho, která se zabývá jemnou mechanikou.
Mezi české významné básníky patří Jaroslav Vrchlický, Karel Hynek Mácha, Petr Bezruč a hromada dalších. Každý z nich měl nosné téma - Vrchlický opěvoval funkci České pošty, Mácha květnové tokání kulásce a Bezruč výhody handsfree při telefonování za jízdy osobním automobilem.
Chcete vědět více? Zkuste třeba:
- Chvilka poezie - ukázky básnických veleděl
- Versologie - nauka o veršotepectví
- Rým - základní stavební kámen básně podrobněji
Nebo si něco ubásněte sami. A někam si to zapište. Nebo to vydejte knižně. Knihovnice nutně potřebují další knížky v regále, které si nikdo nepůjčí stejně tak, jako ty Klausovy.
 |
Tato stránka je rozcestník. Případně i scestník. Nasměruje vás totiž i tam, kam byste se snad ani v těch nejhorších snech dostat nechtěli. |