Kurvítko

NECYKLOVERZITA se zaručuje za správnost informací v tomto článku. Tento článek může být překopírován a použit jako plnohodnotná diplomová práce.

Další vysoce odborné články obsahuje naše Vysoce odborná knihovnaTM

Zde byla kurvítka nalezena a odstraněna

„Tomuto článku jsem se smál, dokud jsem nezjistil, že je to vše naprostá pravda.“

- Uživatel:Evzenecek

„Důvod rychlého vývoje kurvítek zatím nezjistil ani Chuck Norris.“

- Uživatel:hrubfr13

„Lidé si odvykli nechat věci opravovat, protože jsou zavaleni levnými lacinými výrobky z Číny.“

- Opra Kavárna

Jeden z Murphyho zákonů praví, že vše, co se může pokazit, se opravdu pokazí. Druhý říká, že pokud rozeberete nějakou věc a opět ji složíte, zbude vám nejméně jedna součástka, která nikam nepasuje a bez které dané zařízení normálně funguje. Takové součástce se odborně říká kurvítko, jak již její název napovídá, slouží k tomu, aby se naplnil první zmíněný zákon, tedy že dané zařízení, může-li se pokazit, se opravdu pokazí (tzv. kurváž). A to pokud možno hned po vypršení záruky.

Článek Kurvítko dokazuje, že mnohé z toho, co se píše na Českopedii je opsáno z Necyklopedie.

Kynik Diogenés ze Sinopé filosofuje nad odhaleným kurvítkem ve starověkém přenosném barevném televizoru.

Historie

toto kurvítko nebylo odhaleno včas

V současné době se již nejčastěji využívají kurvítka elektronická, z nichž většinu vynalezl F. A. Edison. To první a základní nazval žárovkou. Její hlavní nevýhodou je, že se nedá přesně načasovat. Okamžik selhání žárovky je tedy náhodný, i když byla vypozorována jistá závislost na ročním období, kdy žárovky selhávaly častěji na podzim. Dalším vývojem se dospělo k vynálezu elektronky, která nalezla využití v počítačích, rádiích a televizích, okamžik jejího zkurvení se dal již přibližně načasovat s odchylkou ±5 let.

Současnost

Typické kurvítko kategorie TFG

Dalším trapasem se přešlo na tzv. polovodičová kurvítka. Ta umožnila přesné časování a největší úspěchy v jejich výrobě zaznamenává Čína, která jich má takový přebytek, že je může vyvážet do celého světa, a proto mohou být instalována do všech dnešních přístrojů a nástrojů.

Jediné výrobky, kde se zatím nepodařilo instalovat kurvítka, jsou výrobky ze slezské žuly, proto byla žula záměrně opomenuta v celé spotřební společnosti. Ovšem žulová dlažba na ostravském Masarykově náměstí původem z Číny kurvítka obsahuje, takže pokud nejsou kurvítka vložena mezi kostkami, máme zde důkaz existence žulových kurvítek a toho, že Číňané dokáží zkurvit naprosto vše.

Odstranění kurvítka

Odstraněním kurvítka se dá velice prodloužit životnost stroje a v extrémních případech dokonce zajistit jeho nezničitelnost. Výrobci se ale samozřejmě snaží mít co největší zisky, a proto kurvítka stále zdokonalují. Doby, kdy bylo snadné kurvítka najít a odstranit, jsou již dávno minulé, v dnešním výrobku se kurvítko maskuje jako něco jiného, případně je jich několik, a pokud je tedy odstraněno jenom jedno kurvítko, vede to k okamžitému spuštění autodestrukce. Tato snaha výrobců je někdy dotažena do extrému, kdy se pro konstrukci přístroje použijí výhradně samá kurvítka. Obvyklá metodika odstranění kurvítka spočívá v rozebrání na součástky a opětovném složení. Obvykle nastane stav, kdy zařízení funguje, a přesto nějaké součástky zbyly - jedná se právě o kurvítka, někdy se ale výrobce rozhodne kurvítko sloučit s jinou součástkou, v tomto případě musíte použít de-kurvítko-vávací-anti-kurva-od-pumpo-sávačo-vyndavačo-sávačku která kurvítko bezpečně odstraní.

Kurvítka s cíleným účinkem

Někdy jsou kurvítka zvláštní kategorie, pro niž navrhuji označení TFG (Targeted Fuck-up Gadgets) instalována do zařízení i firmami instalačními. Typické kurvítko tohoto typu je na obrázku, po uplynutí času, daného kmitočtem oscilátoru a binární děličkou, způsobilo havárii klimatizační jednotky a kšeft u zákazníka byl zajištěn - návštěva servisního technika, cvaknout resetem kurvítka a napsat fakturu. Po jeho odstranění v plném rozsahu platil předchozí odstavec.

Vliv kurvítek na ekonomiku

Kvalitní kurvítko v podobě žárovky zajišťující prosperitu světové ekonomiky

Kurvítka jsou nezbytným nástrojem pro udržení ekonomické prosperity velkých průmyslových závodů. Je dokázáno, že například továrna na žárovky má vlastní oddělení s nemalým počtem vědeckých pracovníků, kteří se zabývají výzkumem, jak zařídit, aby žárovky praskaly ještě častěji než za běžných podmínek. To je nutné zejména proto, aby si továrna mohla dovolit zaměstnat velké množství dělníků, což je nutné proto, aby měl stát vysoké HDP, a životní úroveň obyvatel byla na takové úrovni, aby měli lidé dostatek financí na stálé pořizování dalších žárovek, které jsou kurvítkem samy o sobě. To vede k ziskovosti zmíněného průmyslového závodu, což je primární účel kurvítek. Tento proces se odborně nazývá tzv. kurváž.

Softwarová kurvítka

Citace z jistého diskuzního fóra pro sdílení zkušeností:

Kevin 87: "Ale co je naprosto nejvetsi svinstvo je tedka nova moda kurvitek softwarovych. Na jednom skoro novem TV renomovane japonske znacky zacal po roce a pul pomalu odchazet obraz. Staval se malo kontrastnym, mdlym, zasedlym, posunutym do modrozelene barvy. Vlezl jsem do servisneho menu aktivovaneho "tajnou" kombinaci nalezenou na netu a nestacil jsem se divit. V menu bylo pristupne nastaveni parametru jako zesileni jednotlivych kanalu RGB, napeti na elektronovych tryskach a podobne. A v tech nastavenich, byly uplne blbosti. Zesileni kanalu zelene dvojnasobek kanalu cervene, napeti na tryskach polovicni nez by melo byt pro dany typ obrazovky a tak dale. Neco jsem nastavil podle svyho odhadu, neco podle netu a zazrak - obraz jasny a kontrastny jako na novem TV. Spokojen se svou opravou jsem byl asi ctyri mesice, pak se zacal obraz znovu postupne navracet do sedozeleneho standartu. Znovu jsem vlezl do menu a ziral - nastaveni byly znovu na naprosto debilnich hodnotach. Zacal jsem to sledovat a zjistil, ze po kazdem zapnuti TV se mnou navolene hodnoty o nejakych tech par jednotek posunuly. Lze to nazvat jinak nez softwarove kurvitko ??".

Potenciál softwarových kurvítek je, zdá se, nekonečný. Za vrchol současného vývoje pokládáme kurvítko Stuxnet, co poškodilo celou jadernou elektrárnu v domnění, že si Írán koupí novou.

SaliJu: Nejrozšířenějším softwarovým kurvítkem jsou zřejmě samotné moderní operační systémy, které vždy dokáží úspěšně minimalizovat snahu HW vývojářů o maximální rychlost až do stavu nefunkčnosti. Jejich přičiněním se povídačky o tom, že bývaly počítače s 32 kB paměti, chodící na kilohertzových až megahertzových kmitočtech, zdají být lživými báchorkami. Známá nejmenovaná firma, zabývající se mimo jiné i programováním operačních systémů, vás tak nutí kupovat si nejen její nová "kurvítka", ale s nimi i nový hardware, aby vám je vůbec mohla předvést.

Nejnovější vývoj softwarových kurvítek

Existenci kurvítka v přístrojích iPhone přiznal také Apple. Podle něj nemusí být starší baterie schopny dodávat telefonu při plném výkonu procesoru požadovaný elektrický proud a proto provedl úpravy ve svém operačním systému iOS, které při problémech s baterií snižují energetické nároky a mohou způsobit zpomalování procesoru.

Zdroje: Hospodářské noviny 1, Hospodářské noviny 2

Kurvítko instaloval do softwaru vlakové soupravy i výrobce těchto vlaků, polská firma Newag S.A. Kurvítko mělo zajistit, že vlaky budou opravovány výhradně touto firmou, nákup náhradních dílů bude jen u této firmy, jinak vlak buď zastaví, nebo, pokud stojí, prostě nenastartuje a nevyjede.

Zdroj: Neviditelný Pes

Softwarová kurvítka cíleně kurvící SSD

Jeden ze čtenářů fóra Hacker News se svěřil, že jeho systémy složené z SSD SanDisk Optimus Lightning II se odporoučely do křemíkového nebe přesně ve stejnou chvíli po 4,5 roce. Problém je, že tento nešťastník měl takto postavené i RAID1 systémy, takže došlo ke kritické ztrátě dat, protože odešly oba SSD ve stejnou chvíli.

K tomu se přidali další diskutující, kteří narazili na stejný problém, kdy SSD zemřela po 4 letech, 206 dnech a 16 hodinách, tedy přesně po 40 tisících hodinách. Samotný administrátor Hacker News si vzpomněl, jak v jednu chvíli zažili, jak postupně za sebou havarovaly servery – přesně v pořadí, jak je kdysi před lety spouštěli se zmíněnými novými SSD.

Problém samozřejmě vůbec nebyl v poškození paměťových buněk zápisem, protože na každé SSD se v průběhu let zapisovalo jiné množství dat. Jednalo se totiž o "kritickou chybu" (neboli potměšilé softwarové kurvítko) ve firmwaru SSD od SanDisku, které byly součástí mnoha serverů od Dellu, HP, EMC, Cisco a nejspíše i dalších výrobců.

Mechanická kurvítka

Kurvítka se ovšem nevyskytují jen elektronická ale po delším výzkumu se do zařízení montují i kurvítka mechanická. Používají se různé triky od špatného kalení až po urychlení koroze. Příklad dobře ukrytého kurvítka v pračce viz obrázek. Zde byl použit urychlovač koroze. (Zřejmě inspirace od časovaných bomb z 1.světové války, které pracovaly na principu pomalého prožírání přepážky mezi agresivními složkami, což pak vedlo k výbuchu, spolehlivě se dalo načasovat až na 1/2 roku; jak je vidět nové technologie to dokážou prodloužit až na dva až pět let nebo možná i více, což se časem dozvíme.)

• 

  Úkryt kurvítka v pračce

• 

  Úplně zrezavělé a prolátnuté

Kurvítka skrytá za ekologii

Dnes je nová doba. Doba, kdy jsme všichni uvědomělí a víme, že musíme být k přírodě hodní. Proto se od 1. 7. 2006 nesmí vyrábět jiná elektronická zařízení, než ekologická. Tedy taková, která v pájce neobsahují olovo. Každé elektronické zařízení ušetří několik gramů olova. Kovu, který vraždí tučňáky na jižním pólu, způsobuje tání ledovců, globální oteplování a může i za hladomor v Africe. No není to úžasné? Není! Jedná se o moderní druh kurvítka, který za jásání ekologicky smýšlejících, ale poněkud hloupých jedinců, bylo prosazeno lobbistickými skupinami. Jejich zájem je bohužel v co nejnižší životnosti výrobků a ne ekologii. Výrobky postižené tímto kurvítkem se honosí značkou RoHS.

Bezolovnatá pájka, neboli ekologický eurocín, má vyšší teplotu tání a nižší pružnost. Čipy nesnášejí vysoké teploty při pájení a nelze ji proto zvýšit. Při jejich provozu pak vznikají velké teplotní skoky vlivem ztrátového tepla. Špatně prohřátý spoj při výrobě, navíc teplotně namáhaný při provozu, mnohdy nevydrží ani po záruční dobu a takové postižené zařízení začne dělat různé zajímavé kulišárny, jako je zamrzání počítače, vypadávání zvuku v mobilu při hovoru, samovypínání strojů atd. Až nakonec odejde naprosto, protože se spoj přeruší. Zařízení obsahující spoustu jiných těžkých kovů v součástkách se vyhodí a může se prodat nové, které vydrží další 2 roky. Na co vyrábět neekologické olovnaté počítače a mobilní telefony, které by vydržely 10 let? Lepší je přeci každé dva roky ekologicky zařízení za notných emisí smrtelně jedovatého a neevropského CO₂ zlikvidovat a vyrobit nové.

Laciný, odfláknutý eurocín (ano, výrobci šetří, proto ho používají) navíc velice často trpí tzv. cínovým morem [1], prostě při nižších teplotách (u čistého cínu +13.2°C, u bezolovnatých slitin o něco nižší) cín změní krystalickou strukturu na elektricky vodivý šedý prach (reverze je možná až přetavením) - spoj se rozsype a jeho vodivé částice mohou poškodit i ostatní části zařízení. Tomuto procesu právě účinně zabraňovala příměs toxického a k životnímu prostředí nešetrného zcela přírodního olova.
Naštěstí si eurosocialistický byrokratický šiml nevzpomněl na servisáky, kteří olovnatý cín s oblibou a zcela logicky používají na opravy spojů zmršených eurocínem, jimž takto značně prodlouží životnost a mechanickou odolnost.

Otázka k zamyšlení: Proč existuje výjimka z tohoto nařízení pro kritické oblasti jako je zdravotnictví a armáda? Nechtějí snad být ekologičtí???

Oxidační kurvítka

Každý elektrikář vám potvrdí, že když namotáte na sebe dva vodiče různých kovů, tak ty časem zoxidují a vytvoří se izolant. Tohoto fenoménu využívají výrobci spotřební elektroniky. Díky tomu třeba váš počítač po pár letech začne blbnout, nebo přestane fungovat úplně. Pokud je umístěn ve vlhké místnosti, proces se urychluje. V takovém případě stačí zařízení rozmontovat, všechny spoje očistit a smontovat. V případě nemožnosti čištění spoje mnohdy stačí pouze několikrát rozpojit a znovu spojit.

Vrcholu co do účinnosti, i co do rozšíření, však dosahuje tento typ kurvítka u moderních elektrolytických kondensátorů. Zatímco historické kusy z třicátých i šedesátých let minulého století jsou ve své valné většině dodnes plně funkční, tak ty soudobé jsou načasovány na pouhých několik let provozu, pak takzvaně "vyschnou". Jenže to vyschnutí je jen zdání. Vlastní systém kondensátoru i nadále zůstává funkční. To jen jeho vývody po stanovené době životnosti odkorodovaly... Jak je to možné? Vezměte si magnet a přiložte jej k vývodům soudobého kondensátoru - hleďme, ty tenké vývody elektrolytického kondensátoru, ve kterém uvnitř už z principiálních důvodů musí být vlhko, jsou železné! A napojení železného, pocínovaného drátku na hliníkový systém kondensátoru je uskutečněno uvnitř tenké plastikové či gumové průchodky, takže je jen otázka vhodného technologického načasování, kdy agresivní elektrolyt z vnitřku systému prosákne ke spoji hliník - železo, a během několika málo hodin je pak dokonáno. Chcíplý elyt za pár korun způsobí vyhození celého drahého přístroje, protože kdo by se s takovým krámem dnes opravoval, že, hlavně když je to otázka nimravé práce s páječkou a odsávačkou, které dnes čím dále tím méně lidí umí vzít řádně do ruky.

Dalším mistrovským využitím elektrolytických kondensátorů coby efektivního kurvítka je konstrukce spínaných zdrojů nejrůznějšího typu. V dřevních dobách (zejména profesionální) techniky byl filtrační elyt, namáhaný vysokofrekvenční pulsní složkou filtrovaného napětí, obligatorně přemostěn malým keramickým či svitkovým kondensátorkem, který si s ní bez problémů poradí. Leč kdepak tyto časy jsou... Dnes nic takového nehrozí; takto vysokofrekvenčně či pulsně namáhaný kondensátor se ztrátovým teplem zahřívá, postupně čím dál víc, až vnitřním přetlakem pukne - a odfoukne si. Přestane fungovat, a s ním i celý přístroj, ve kterém dosud věrně, až do roztrhání těla sloužil - a opět celý přístroj nastoupí cestu "ekologické" likvidace. Celému procesu lze napomoci umístěním takto zatěžovaného kondensátoru do těsné blízkosti jiných, teplo vydávajících součástek, či alespoň do těsné blízkosti jejich chladičů. Úspěch takto nastaveného kurvítka je zaručen.

Kurvítka v textilu

Číňané implementovali kurvítko do plavek, po určité době dojde k rozpuštění gumy a následnému ztvrdnutí a naopak v látce dojde k úplnému roztažení materiálu a tím výrobek je úplně na nic a musí se koupit nový, což s úspěchem dokážou využít jen módní návrháři.

Uživatelsky přívětivá kurvítka

Kurvítko se stalo neodmyslitelnou součástí moderních domácích spotřebičů. Jenže i kurvítko bývá technické zařízení jako každé jiné a může se porouchat a přestat fungovat. Pro řešení problémů s podezřele dlouho fungujícími domácími zařízeními přispěchala na pomoc emerická firma Amazón. Vymyslela chytré elektronické kurvítko na baterky s tlačítkem. Magneticky se přidělá na spotřebič a připojí k vaší domácí bezdrátové síti. Stačí ho zmáčknout a spotřebič se zlikviduje silným elektromagnetickým pulsem a automaticky objedná na Amazónu nové, za velice výhodnou cenu (sleva až 5%) a nejpozději do 31 pracovních dnů ho doručí až do vašeho domova.

Výzkum kurvítek

Do jednoho nejmenovaného výzkumného ústavu v Česku přišli zástupci výrobce elektroniky se zvláštní zakázkou: „Zde je výkres speciálního držáku motoru uvnitř našeho zařízení. V příloze jsou tabulky naměřených hodnot zatížení, vibrací a teplot, které při provozu vznikají. Potřebujeme vyvinout přesné složení materiálu držáku, který by vydržel namáhání po dobu 2,5 let, poté zdegradoval, ztratil pevnost a držák se zlomil.“ Výrobce byl v tomto případě velmi upřímný, na nic si nehrál a svůj požadavek vybalil na férovku. Výzkumák potřeboval peníze, proto kývnul a vhodný materiál vyvinul. V reklamě na daný výrobek se ovšem ani tento výzkum ani jeho cena neobjevily. Při výzkumu kurvítek objevil VTN překvapující jev. Občas dochází k tomu, že i když je do výrobku implementováno přiměřeně kurvítek, přesto se výrobek nepokazí po stanovené době a vydrží mnohem déle. Podrobným rozborem se zjistilo že na vině je čínská kvalita, kurvítek bylo ve výrobku více než obvykle a fušerskou prací byly do kurvítek implementovány další kurvítka, čímž přestala fungovat, nakonec už dříve se zjistilo že víc pruhů adidas® nedělá.

Autentický příběh o výskytu mechanických kurvítek v automobilovém průmyslu

Vzpomněl jsem si na kurvítka nedávno, když jsem poslouchal hororový příběh mé přítelkyně, která vlastní novější auto značky Renault. Takové auto je samozřejmě vybaveno množstvím skvěle promyšlených kurvítek. Jedno z nich se onehdy ozvalo. Projevilo se to rozsvícením jakési kontrolky na řídicím panelu. Auto chvílemi jelo, chvílemi nejelo. Moje přítelkyně zajela do servisu, kde po zevrubné prohlídce konstatovali, že stačí jen cosi rozebrat, očistit kdesi kontakty a ono to zase bude dobré. Vyčistili kontakty a řekli si o pět tisíc. O několik dnů později se kontrolka opět rozsvítila. Přítelkyně tedy zavezla auto znovu do servisu. Nechali si ho tam déle, pozorovali ho z různých úhlů, proměřovali a vážili. Nakonec verdikt zněl, že kurvítko se bude muset vyměnit, ale protože jde o francouzské kurvítko, tak to bude trošku drahé. Ale že se pokusí sehnat kurvítko už použité kdesi po známosti. Nepamatuji si už na všechny detaily. Vím jen, že když zhruba po měsíci dostala moje přítelkyně auto zpátky, byla lehčí o dalších pár tisíc. A kurvítko věrné své funkci se za několik dnů opět ozvalo. Další návštěva servisu. Shlukli se kolem toho jejího vozu tam všichni autorizovaní mechanici firmy Renault. Škrábali se na hlavě, zkoušeli to i ono. Nahlíželi do moudrých knih, telefonovali na všechny strany. Bylo zřejmé, že jde o nějaký zcela nový typ kurvítka v provedení de-luxe, které nikdo z mechaniků ještě neznal.

Abych ten příběh zkrátil. Kurvítko v Reanultu se ukázalo být velmi robustně navrženo. Vyžádalo si ještě několik návštěv servisu, zešedivění šéfa techniků a mnoho, mnoho peněz. Nakonec se to povedlo, ale na konci té štrapace byla peněženka mé přítelkyně lehčí o několik desítek tisíc korun a šéf autoservisu chytil nervózní tik do oka. Mám tu svou přítelkyni rád a nepřeji jí nic nehezkého. Ale tajně jsem se přistihl, jak si říkám, vidíš, holka, kdybys měla japonské auto (jako já), nic takového by se ti nemohlo stát. Japonská auta kurvítka nemají. Nikdy, opakuji nikdy nechvalte dne před večerem. A nikdy nepodceňujte kurvítka. Jsou všude. Snad i v kapesnících. Japonských. Musí být, jinak by se výrobky nekazily, firmy by krachovaly, protože by si nikdo nic nekupoval, a dělníci by byli na dlažbě. Kurvítka jsou hnacím motorem doby. Z toho musíme vycházet, když přijde jejich chvilka a ony se ozvou. Tak tomu bylo i v mém případě.

Jak už jsem řekl, mám japonské auto značky Toyota. Úžasný stroj z roku 1994, tedy z období, kdy vývoj kurvítek byl ještě v plenkách. Samozřejmě, že už tenkrát kurvítka existovala, ale byla jednoduchá, lehce nalezitelná a z výrobků odstranitelná. Abych pravdu řekl, myslím si, že moje toyotka nějak unikla pozorností designerů kurvítek. Do dnešních dnů (a jezdím s ní denně), se žádné neozvalo. Stroj chodí jako hodinky. Rychle musím zaklepat na dřevo. Moje manželka to štěstí neměla. Vlastní také Toyotu, ale mnohem čerstvějšího data a poněkud luxusnější. Šestiválec jako hrom se všemi doplňky. A byla to právě její Toyota, kde se ozvalo jedno z (jistě nesčetných) kurvítek. „Svítí mi kontrolka mazání oleje,“ oznámila mi žena asi před dvěma měsíci. Hm. Že by stroj nemazal? Kdo nemaže, nejede. Tohle nelze podceňovat. Objednal jsem se v servisu. Přijali mě. Převzali vůz. Zavezli na rampu. Napojili na různé kapačky a monitory. Pak různě kroutili knoflíky a mačkali tlačítka. Trvalo to asi hodinu. Pak přišli. „Nic to prý není,“ řekli. „Tedy nic, co by ohrozilo provoz stroje nebo bezpečí řidiče. Jen sensor O2 potřebuje vyměnit.“ Ale nemusíme ho prý měnit. Auto bude jezdit i tak, akorát to zatracené světélko bude svítit a svítit a svítit. A řekli si o 109 dolarů, 44 centů. Za diagnostiku.

Odjel jsem uklidněn. „Nic to není,“ povídám autoritativně manželce. „Jen senzor O2. Ale ten stejně nepotřebujeme. Prostě si toho světélka nevšímej.“

Uběhl týden, pak druhý a třetí. „Svítí mi další kontrolka,“ povídá večer manželka.

„Jaká?“

„Kontrolka, že je vypnuté ABS.“

„A máš ho zapnuté?“

„Samozřejmě, že ano, nikdy to nevypínám,“ dotčeně odpověděla.

Pro ty, kteří to neznají, ABS je Anti-lock braking system. Moc chytré zařízení. Samo pozná, kdy je kluzko a brzdí přerušovaně. Na své staré Toyotě to nemám. Kupodivu jsem se dosud nezabil. Doporučil jsem manželce, aby si nového světélka nevšímala, stejně jako si nevšímá toho od mazání. Hloupá rada. Jak si lze nevšímat, když ta světélka pořád svítí a svítí? A co když se mezitím něco opravdu uvnitř pokazilo? Co když stroj skutečně nemaže? Co když ABS není funkční? Jako to poznáme? Začala hra nervů. Kurvítka jsou citlivě navržená tak, aby znejistila majitele výrobku. Jistě se na jejich designu podíleli i psychologové.

Po dalším týdnu jsme to oba vzdali. Dnes jsem zavezl auto do servisu. Výměna senzoru O2 nás přišla na milých 454 dolarů. V té ceně je obsažena cena za nové kurvítko ($254) a práce spojená s jeho výměnou.

Celkem nás tedy kurvítko O2 stálo 564 dolarů. Kontrolka mazání přestala svítit a jako zázrakem přestala svítit i kontrolka vypnutého ABS. Nové kurvítko bude chvíli sekat dobrotu. Tedy přesně tak dlouho, jak dlouhá je jeho záruka. Myslím, že asi rok. Do té doby se mi, doufám, podaří vyměnit někde Toyotu za bryčku s koněm. A bez kurvítek. Studijní video: https://www.youtube.com/watch?v=E2_BDfZLVys

Nejnovější vývoj: Automobilová softwarová kurvítka dovedou kurvit i ovzduší a dokonce i výsledky nezávislých testů.

„Německá automobilka Volkswagen musí stáhnout půl milionu aut kvůli tomu, že do svých vozidel instalovala přístroj, který umožňuje skrýt skutečnou hladinu vypouštěných emisí. Americký federální Úřad pro ochranu životního prostředí (EPA) firmu obvinil, že se tímto způsobem snažila záměrně obejít zákony, jejichž cílem je zlepšení kvality ovzduší.“ Šéf firmy byl následně obviněn z členství v KZDK.

Zdroj: Lidovky.cz