Zénón z Eleje
- Název tohoto článku není z technických důvodů zcela správný. Správný název by měl být Zénón z Eleje Zénón z Eleje Zénón z Eleje Zénón z Eleje Zénón z Eleje Zénón z Eleje Zénón z Eleje Zénón z Eleje Zénón z Eleje Zénón z Eleje.
Varování!
Z matematického hlediska tento článek nikdy nedokážete přečíst.
Zénón z Eleje byl Řek. Žil v době, kdy se Řecku říkalo Helada (později známé u nás jako mýdlo[1]). To ale není důležité, protože bydlel v jižní Itálii, kde bylo tenkrát taky Řecko. Z toho vyplývá, že žil kdysi dávno. Jenže podle svého učení a přesvědčení, podle své filosofie, nemohl zemřít. Proč, to se dozvíte níže. I když se tam ale vlastně nemůžete nikdy dočíst.
Život[editovat | editovat zdroj]
O samotném Zénóovi (Američani ho píšou Zeno a pokládají za bratra či otce maskovaného hrdiny Zora.) toho není příliš známo. Platón o něm napsal, že byl vysoký, půvabného vzhledu. To může, ale také nemusí být pravda. Zénón každopádně věřil, že si ho nikdo nikdy nemůže celého prohlédnout.
Myšlenky[editovat | editovat zdroj]
Zénón měl spoustu veselých myšlenek. Dnes bychom jim řekli paradoxy.
Paradox pohybu[editovat | editovat zdroj]
Při pohybu po jakékoli dráze musíme před uražením celé vzdálenosti nejprve překonat její polovinu. Ovšem než prý překonáme polovinu, musíme překonat polovinu této poloviny. Před dokončením poloviny poloviny ale musíme překonat polovinu téhle poloviny poloviny. A tak pořád dál a dál až do nekonečna. "Z toho vyplývá, že pohyb je nemožný," pravil Zénón a od té doby jen ležel a nechal se obsluhovat. Postupem času Zénón vztáhl tuto myšlenku na jakoukoli činnost, ne jenom pohyb, a nedělal už vůbec nic.
- Pro další informace vizte článek Zevlí paradox
Paradox stadionu[editovat | editovat zdroj]
Svůj paradox pohybu Zénón praktikoval i na příkladě sportu. Tvrdil, že dva proti sobě běžící běžci se nikdy nemohou potkat, protože před nejprve musí uběhnout polovinu vzdálenosti, která je dělí, předtím polovinu poloviny této vzdálenosti a tak dál... Stejně tak běžci, kteří běží za sebou se nikdy nemohou navzájem předhonit. Tímto Zenón argumentoval, když ho někdo zval na stadion, aby se podíval na běžce. Jako většina myslitelů totiž sportu příliš neholdoval, pěstoval prý jen gauching.
Paradox šípu[editovat | editovat zdroj]
Letící šíp, pravil, vůbec neletí, jenom postupně přechází z jediné klidové polohy do druhé, protože v každou chvíli je na nějakém místě. Pohyb tedy neexistuje, jde jen o sérii klidů. A protože na setrvání v klidu není potřeba nijak vynakládat energii, takzvaný pohyb nemůže nikoho nijak vyčerpávat. Takto argumentoval Zénón svým otrokům, k smrti vysíleným věčným obsluhováním svého pána.
Paradox místa[editovat | editovat zdroj]
Jestliže vše, co existuje, leží na nějakém místě, říkal Zenón, pak také každé místo musí ležet na nějakém místě. Jenže i toto další místo musí být na nějaké dalším místě. A tak dále a tak dále. Tímto dokázal, že svět je nekonečný. Místo lze ovšem také zjednodušeně definovat pomocí určení místa Tam a tady.
Smrt[editovat | editovat zdroj]
Když se Paradox místa pravící, že svět je nekonečný, sloučil s paradoxem pohybu, z kterého vyplývá, že pohyb je nemožný, vznikl takzvaný nihilismus, filosofický směr učící, že nic nelze poznat a že vše je zbytečné. Zenón se stal jeho prvním vyznavačem a od té doby tvrdil, že by spáchal sebevraždu, kdyby se dokázal přiblížit k nějakému meči či jedu. To se mu nepodařilo.
Stejně tak se mu nepodařilo zemřít, protože z jeho rozšířeného paradoxu pohybu vyplývá, že kdyby měl zemřít, musel by nejdřív zemřít napůl. Jenže aby zemřel napůl, musel by nejprve zemřít čtvrtinově... Zenón proto žije dodnes. Dokonce se nám podařilo objevit jeho bydliště, ale při snaze zajet za ním a udělat zajímavé interview jsme zjistili, že musíme nejprve překonat polovinu vzdálenosti, která nás od něj dělí. Ještě předtím bylo ovšem nutno překonat polovinu této poloviční vzdálenosti. A předtím...zkrátka, nedokázali jsme se k němu přiblížit. Pak jsme zjistili, že se vlastně nedokážeme vůbec pohybovat.