Pohanská božstva Slovanů
Křesťané z Necyklopedie varují: Uctívání pohanských bůžků může vážně narušit vaše zdraví (včetně věčného zatracení v pekelných plamenech), protože skutečný Bůh je jen jeden!
Tento článek se tematicky překrývá s článkem Slovanská mytopatologie. To je dobře, můžeš založit další čtyři podobné a vzájemně je propojit. |
Černý humor je specifický druh humoru a komiky založený na tom, že paradoxně vyvolává smích prostředky, které ve své podstatě vůbec k smíchu nejsou. |
Tento článek obsahuje příliš mnoho informací. | |
Pokud se je budete snažit všechny vstřebat, může se stát, že vám exploduje hlava. |
„Pohleď na nebe, to já ukoval mocné slunce, které dává světu světlo, zahřívá zemi teplem a přináší život.“
- Svarog
„Vítej doma, my jsme bohové tvých předků. Dovol nám, abychom tě provázeli na cestě tvým životem. Přinášej nám oběti a my budeme stát při tobě.“
- Dažbog
„Jsem váš bůh, který pokrývá pole trávou a lesy listím. Plody polí a lesů a všechny věci užitečné lidem jsou v mé moci.“
- Jarilo
„Můj blesk dokáže skolit i draka temnoty, můj hrom obrací armády démonů na útěk. Bídní křesťané nás vyhnali z našich domovin, ničili a kálili na naše posvátná místa, ale my se vrátíme a přineseme světu jeho ztracený řád.“
- Perun
Mytologie[editovat | editovat zdroj]
Stvoření světa a bohů[editovat | editovat zdroj]
Na počátku nebylo nic, jen tma. Uprostřed této tmy bylo zlaté vejce, ve které žil původce všeho zvaný Rod. Uvnitř Rod seděl a přemýšlel, ale jednou ho jeho poměrně nudný život omrzel, zatoužil po něčí přítomnosti a tak si stvořil sobě rovného tvora - ženskou (samici) - velkou matku, jenž dostala jméno Lada. Nakonec ho i omezený pobyt ve vejci omrzel, měl toho dost. Svou pěstí skořápku rozbil, kusy se rozlétly do prostoru (asteroidy), vylezl ven a spatřil velké černé nic. Posadil se na své vejce a z kusů rozbité skořápky uhnětl malé kuličky (hvězdy a planety), které svou mohutnou rukou odpinkával do prostoru velkého nic. Hvězdy alespoň trochu osvítily nekonečný prostor a Rod byl spokojen. Po jídle si Rod hlasitě krknul a z jeho úst vypadl zelený hlen. Z hlenu povstal bůh Svarog. Rod byl překvapen Svarogovým potenciálem a jeho velkými plány a tak Rod mu věnoval veškerou vládu nad světem který stvořil a prohlásil jej za boha bohů. Svarog přilétl na jednu z planetek, kterou následně zkulturnil. Rod ji zalil vodou, čímž vzniklo moře, a Svarog stvořil nebesa a svou vlastní nebeskou rezidenci zvanou Svarga. Svému synu Dažbogovi věnoval nebeský oheň včetně carství Slunce, svému druhému synu Svarožicovi neboli Radegastovi pozemský oheň. Z Rodova moře vylezla velká kachna, která následně z neznámých důvodů otěhotněla a porodila na svět další bohy.
Příchod zla[editovat | editovat zdroj]
Z černočerného nic ale přilétl dosud neznámý tvor, drak Zmaj, který se usadil na Svarogově planetě a stvořil podivné a ohyzdné velké tvory podle obrazu svého - dinosaury. Rod a Svarog byli rozhořčeni Zmajovým dílem, pronásledovali jej po celém vesmíru, ale nechytili ho. Svarog uhnětl meteor a vrhl ji na Zem a Svarožic zalil krajiny lávou ze sopek, čímž dinosauři nakonec pochcípali a vláda plazů definitivně skončila. Draka Zmaje nakonec po dlouhém boji porazil Perun, kterého bohové za to následně prohlásili za svého vládce a pána všech věcí. Jakmile se Perun dostal k moci, povýšil svého dobrého kámoše Velese (původně jen nedůležitého boha skotu a ochránce smluv) na boha podsvětí, pána mrtvých a magie. Drak se ale s porážkou nevyrovnal, rozhodl se bojovat a na Zemi byla nastolena vláda chaosu. Když byla Země téměř celá obydlena lidským plemenem, drak na ni poslal nečisté ze svého světa, různé démony, čerty a běsy. Perun na ně mnohokrát vrhal své blesky, umírali po padesátkách, ale vždy se našli nečistí, kteří se dokázali před Perunem schovat a zplodit další pokolení. Pokaždé když Stribog rozfouká mračna a přijde mohutná bouře, Perun vrhá blesky na Zem a zabíjí čerty a všechny hříšné lidi, kteří se rozhodli sloužit zlému drakovi. Drak se ale rozhodl zajít ještě dál, sváděl ženy lidského rodu a plodil s nimi znetvořené potomky, kteří byli obdařeni nadpřirozenými schopnostmi. Lidé těmto bytostem začali říkat čarodějové či čarodějnice a jelikož způsobovali lidstvu neplodnost a Zemi neúrodu, brzy se objevili tací, kteří se je snažili pronásledovat. Zvláštní mágové zvaní volchvové čaroděje a čarodějnice upalovali a topili, aby již nemohli škodit Zemi a lidem. Když draka trápila zácpa, povedlo se mu z řitě vytlačit tvrdou hnědku z které poté povstal démonický bůh Koljada při jehož svátku Kupala si lidé připomínali vládu chaosu.
Nastolení ročních období[editovat | editovat zdroj]
Říká se, že Perun měl syna Jarila (chorvatsky Zelený Juraj) společně s bohyní Mokoší, kterého uloupil Veles ještě když byl v kolébce a odnesl jej do podsvětí kde jej držel až do dospělosti. Nepozorovaně se vloupal do Perunova obydlí a ukradl malého Jarila. V podsvětí Jarilo uklízel záchodky a výkaly které zde zanechali nepřizpůsobiví mrtví. Teprve až v dospělosti se dozvěděl, kdo je jeho otcem a vrátil se zpět na Zem. Každý rok Jarilo odchází do podsvětí za svým adoptivním otcem Velesem, země chladne, ale poté se vrací zpět za svým pravým otcem Perunem a společně s ním přichází i jaro. Změnu ročních období ale poznamenal také nekonečný boj mezi Bělbogem a Černobogem. Během zimního slunovratu bůh světla Bělbog nabije v zápase Černobogovi hubu a vše se poté opakuje o letním slunovratu jen s tím rozdílem, že Černobog nabije hubu Bělbogovi, čímž se dostáváme k nevyhnutelnému závěru, že roční období nezpůsobuje podnebí mírného pásu, nýbrž rozmary bohů.
Příchod křesťanství a islámu[editovat | editovat zdroj]
„Sláva bohům, paměť předkům“
- Žrec
Lidstvo bylo spokojeno a přinášelo oběti, slavilo svátky bohů a strachy se třáslo před jejich mocí. Bohové přinášeli lidstvu úrodu, blahobyt a vítězství v bitvách. Brzy se ale na východě i na západě objevila nová náboženství, která přinesl Boží syn Ježíš a Boží posel Mohamed. Oba prohlásili, že existuje pouze jeden bůh. Dodnes není známo, zda původce všeho Rod nebo bůh bohů Svarog měli nějakého syna jenž by nesl jméno Ježíš - pokud ano, Ježíš se ke svým božským příbuzným, bratřím a sestrám nevyjadřoval. Kristovci i mohamedáni chodili po Zemi a všude kam vstoupili rozhlašovali, že není jiného Boha než Boha, ostatní bohy zpravidla prohlásili za blud a ničili pohanské svatyně, posvátné háje a obětiště. Zpravidla se na tom místě ještě vykálili, aby tak více pobouřili bohy a jejich vyznavače. Kristovci neboli křesťané na jejich místech stavěli ohavné stavby z kamenne zvané kostely (které původně ve starém Římě hráli pouhou úlohu tržiští) v nichž dodnes konají ten nejodpornější rituál jaký svět doposud poznal - pojídají tělo a pijí krev svého boha! Křest přijali i prokleté nevděčné zbabělé národy Čechů a Moravanů, kteří si tak chtěli naklonit své německé sousedy. Islám přišel na Rus prostřednictvím Tatarů do oblasti Kazaně. Národy přijímali Krista i Mohammeda a zavrhovali své původní bohy. Soumrak bohů se přiblížil...
Kyjevská Rus a zrada prokletého Vladimíra[editovat | editovat zdroj]
„Když má socha proplouvala mostem, hodil jsem na most svou palici a vzkázal dětem novgorodským, aby se touto palicí navzájem bili na mou památku. A oni skutečně tak činili, od té doby se na tom mostě pořádali vesnické rvačky, mužové novgorodští se mezi sebou bili palicemi a přitom na mě vzpomínali.“
- Perun
Vladimír, přezdívaný jako zlord Voldymer, ruský kníže Kyjeva, pán lži a intrik, ustanovil svůj slavný panteon dávných slovanských bohů ve svém Kyjevském knížectví a Peruna postavil do jeho čela. On sám byl původem špinavý viking a bohové Slovanů mu byli ukradení, takže velice brzy se začal zajímat o ostatní náboženství, zejména křesťanství, islám a judaismus. Zlí ďáblové a démoni zatemněli jeho mysl a přinutili jej, aby se poohlížel po novém náboženství a bohy svých předků zapudil, čímž uvrhl svůj lid a svou zemi do chaosu (včetně toho rudého zvaný komunismus). Rozhodl se přijmout ortodoxii (což je verze křesťanství která se uchytila v Byzanci a jejích satelitních státech) a původní slovanské bohy v Kyjevě svrhl. Dřevěnou modlu Peruna hodil do Dněpru a zamával ji na šťastnou cestu.
Arkona - poslední bašta bohů[editovat | editovat zdroj]
„Na Peruna a Velese ještě nedávno přísahala celá Rus, ale dnes je tomu již jinak. Klaní se Kristu a jeho církvi, a nás zapudili, naše sochy shodili do řek nebo spálili, můj věčný oheň uhasili. Není větší zrady.“
- Perun
Poslední zemí slovanského pohanství se stalo Polabí, ale i to se postupně ztenčovalo a původní posvátná místa a chrámy polabských božsttev byla nahrazována kostely a kláštery. Skutečně poslední baštou se stalo hradiště Arkona, centrum kultu boha Svantovíta. Svantovít znamená mocný pán a dodnes není známo, zda to byl titul Svaroga, Peruna, Svarožice či se jednalo o zbrusu nového boha. Svantovít byl velice silným bohem, prý dokonce získal prvenství mezi všemi ostatními bohy. Tak či onak byl Svantovít velice mlsný, ze všech slovanských bohů byl největším gurmánem. Po svých stoupencích požadoval, aby mu obětovávali obrovské medové koláčky a (dokonce) křesťany! Arkona vydržela křesťanům odolávat skutečně dlouho, Svantovít správně věděl jak s křesťany zatočit, byl jednak válečníkem a druhak inteligentem s velkým IQ (má čtyři hlavy, takže mu to myslí). Svantovít každou noc vyjížděl na svém běloušovi do bitev (měl noční směnu), ale ani to nezabránilo, aby pokřtění proradní Dánové (opět ti všiví vikingové, pozn. autora) Arkonu dobyli a Svantovítovu modlu skáceli.
Současnost[editovat | editovat zdroj]
Dnes se bohové snaží opět dostat na tento svět. Lidstvo již postupně omrzelo křesťanství a pro mnohé lidi se opět staří bohové stávají jejich ochránci, patrony a průvodci na cestě životem. Vznikají pohanská sdružení. Jsou obnovovány staré tradice a svátky. Znovu jsou zapalovány posvátné ohně. Jeden z prvních cílů si bohové vybrali právě Necyklopedii, kde se snaží přesvědčit všechny nevěřící o své existenci. Proto všichni vykřikněme "Sláva bohům!"
Radegast se pokouší oslovit nevěřící skrze své pivo, ale doposud neuspěl, 80% obyvatelstva ČR jej považuje za příšerku z Beskyd.
Nabídka pracovního místa![editovat | editovat zdroj]
Hledáme sebevědomého muže či ženu na pozici božstvo lékařství. Nástup možný ihned!
Požadujeme:
Uchazeč musí:
- mít minimálně 20 let
- mít VŠ nebo SŠ vzdělání v oboru
- praxe na pozici božstva výhodou (nikoli však podmínkou)
- mít slovanské předky
- mít občanství nějakého slovanského státu
- být tělem i duší Slovan
- uctívat slovanské bohy (nesmí být křesťan ani nic podobného)
- umět ruštinu slovem i písmem (+ alespoň další dva slovanské jazyky)
- umět komunikovat s duchy předků
- mít minimálně osm tisíc vyznavačů
- mít minimálně tři posvátná místa zasvěcené své osobě (chrámy, obětiště aj.)
- mít dobré komunikační vlastnosti
- mít pečlivost a zodpovědnost
- mít chuť učit se nové věci
- mít příjemné vystupování
- mít časovou flexibilitu
- mít čistý trestní rejstřík
- být samostatný
Nabízíme:
- kariérní růst
- příjemné pracovní prostředí
- příjemný kolektiv ve společnosti bohů
- možné ubytování ve Svarogově rezidenci
- přístup k vědomostem bohů o světu a vesmíru
- nadpřirozené schopnosti
- nesmrtelnost
Své životopisy zapečte do medového koláče a jako obětinu jej hoďte do ohně.