1984

Z Necyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání


Nešlápněte do hovna.jpg Nepotěšil jsi mne chlapče, ale ani já tě nepotěším. Najde se nějaký hrdobec, který SPRASÍ tento článek?
Autentická fotografie hořícího románu 1984, pořízená Fahrenheitem. Přirozené barvy, nekolorováno.

1984 je román Gerge Orwella[1]. Kniha, napsaná v roce 1984 rozebírá konspirační teorii o tom, co se stane 1948. Líčí totalitní společnost, kde stát špehuje občany, kterým nezbývá, než slepě poslouchat Vůdce. Co bral za matroš, že ho něco takového zrovna ve Velké Británii napadlo, se zatím nepodařilo zjistit. Ale už existuje pořadník zájemců a předobjednávky jsou na dva roky dopředu.

V knize mimo jiné předpověděl komunistický převrat, který ale mezitím proběhl, takže byl mimo jiné uznán také jako jasnovidec. Autor původně zamýšlel knihu vydat jako dvoudílnou. První díl, s názvem „992“, měl líčit útrapy obyvatelstva a druhý, s totožným názvem, měl vyprávět o revoltě obyvatelstva a následném svržení diktatury. Jako neřešitelný problém se ovšem ukázalo, že první díl by byl literaturou faktu a druhý čistokrevným Sci-Fi a žádný vydavatel soubor nechtěl kvůli zmatkům vydat. Oba díly byly tedy sloučeny, ušetřila se jedna vazba a knihovnice dílo řadí mezi aktuální události.

Slavný chemik Fahrenheit také zjistil, že kniha 1948 hoří a dokonce přesně vypočítal při kolika stupních. Jeho poznatky byly shrnuty v útlé veselé publikaci „451 stupňů Fahrenheita“ a celé dílo je v podstatě o spalování knih. V žebříčku oblíbenosti se kniha umístila velmi vysoko zejména díky opakovanému hlasování pátera Koniáše.

Kauza Čapek[editovat | editovat zdroj]

Český pisálek Karel Čapek dlouhá léta tvrdil, že mu Orwell nápad a následně i knihu ukradl. Více se o tom rozepsal v obvinění, které soud zveřejnil pod názvem „Válka s mloky“. Tento případ často a rád konzultoval s T. G. Masarykem, který neustálé Čapkovo fňukání vydal pod názvem „Hovory s Čapkem“. Historikové se shodují, že vztah Čapek-Masaryk není nenáhodou nepodobný vztahu Jiří Ovčáček-Miloš Zeman, jen je v něm trochu méně oplzlého sexu a přetékajících popelníků.

Lidé, co knihu nečetli (nebo ji četli a naučili se jak taktiky v knize popsané využít ve svůj prospěch)[editovat | editovat zdroj]

Související články[editovat | editovat zdroj]


  1. Autor si poangličtil své původní české jméno „Jiří Nebostudna“, aby zapadl mezi místní. Leč nebylo to nic platné, stejně na něj koukali jako na pošuka.