Operace Dvaadvacítka

	Na této stránce se pracuje
	Prosím vykašlete se dočasně na editaci tohoto článku

	Tento článek obsahuje příliš mnoho informací.
	Pokud se je budete snažit všechny vstřebat, může se stát, že vám exploduje hlava.

Tento článek se tematicky překrývá s článkem Blučina. To je dobře, můžeš založit další čtyři podobné a vzájemně je propojit.

Operace Dvaadvacítka (někdy také nazývana jako Blučinská nadvláda, německy Unternehmen Einundeinzigmalzwei nebo Lauschützen Weltherrschuft) byl grandiózní plán na ovládnutí celého světa Blučinou.

Weihon-V2, místními nazývaný též Akazieturm, nástupce vysílače Weihon-V1 (srpen 1997)

Předcházející události

V roce 1942 byl na kopci mezi obcemi Blučina a Žiďákovice nacisty zprovozněn rádiový stožár Weihon-V1, který měl zajistit dostatečné pokrytí celé východní části Protektorátu Čechy a Morava. V té době ještě spadal katastrálně pod obec Blučina. Když se však v únoru roku 1994 na následky vichřice a únavy materiálu zřítil, bylo rozhodnuto postavit nový vysílač, tentokrát pevnější, konstruovaný ze slitiny oceli a prdelitu, obložený akátovými dýhami šetrnými k životnímu prostředí. Dostavěn byl v červenci 1997, avšak z kvůli chybným zásahům stavebních inženýrů (zjistilo se, že celou dobu používali mapu vzhůru nohama) byl stožár vystavěn na druhé straně cesty, tedy na katastrálním území obce Žiďákovice. Tento fakt pochopitelně rozčílil obyvatele Blučiny. Během podzimu 1997 začal tehdy ještě neznámý Matthias Mußiohleck burcovat blučinský lid svými kulervoucími a jiné časti těla rvoucími projevy. Činil tak v místní putyce U Xavera. Po pár rozbitých krýglech a židlích byla situace v podniku k nevydržení, a tak se Matthias a jeho příznivci vytvořit z Blučiny autoritářský vojenský městský stát a dobýt území okolo vysílače zpět Blučině. K tomu jim měl pomoct jimi pečlivě vybudovaný plán, takzvaná Operace Čtverec (německy Unternehmen Quadrat), který měl pouze jen čtyři kroky. Až teprve z něj se vyklubal mnohem ambicióznější plán, tzv. Operace Dvaadvacítka. Původními kroky plánu Operace Čtverec byly:

V jednu dobu byste tyhle plakáty našli úplně po celé Blučině

• Odstranění vysokých představitelů Blučiny
• Vytvoření jakž takž funkční armády
• Obsazení vrchu Výhon
• Vyvěšení vlajky Blučinského impéria

Průběh Operace Čtverec

Dne 21. listopadu roku 1997 došlo k prvnímu zasedání nově vzniklého politického hnutí, které dalo položilo základy Blučinskému impériu. Sešli se zde tehdy Matthias Mußiohleck a šest jeho příznivců, kteří sympatizovali s jeho názory, mezi nimi například i syn a vnuk blučinského starosty. Během této schůze se domluvili na plánu, jak se zbavit starosty Blučiny. O den později akci uskutečnili. Starostu Petra Padampama sprovodili ze světa po heydrichovsku (hodili mu pod jedoucí auto granát, nicméně ten nevybouchl, tudíž došlo na plán B, neboli Maschinenpistole 40). Matthias Mußiohleck se tedy sám zvolil starostou a hlavním vůdcem Blučinského impéria. Následně se začalo s masivní verbovací kampaní, která měla za cíl vytvořit loajální armádu nově vzniklého autoritářského vojenského městského státu. Už na začátku prosince 1997 měla armáda Blučinského impéria přes 500 členů. S těmito chasníky, vidláky a jinou vesnickou verbeší se vydal 7. prosince na vrchol Výhon. V 10:31 místního času byla na nejvyšším bodě vysílače vyvěšena vlajka Blučiny. To ale blučinským radikálům nestačilo. Bezprostředně po vyvěšení vlajky se nejvyšší představitelé Blučinského impéria dali do tvorby rozšířeného plánu na obsazení celého světa. Dne 13. prosince 1997 vzniknul plán Operace Dvaadvacítka (rozšířená verze plánu Operace Čtverec), který obsahoval tyto body:

Mapa ukazující největší územní rozmach Blučinského impéria (1 - Protektorat Augezd und Falkedorf, 2 - Autonomní území Turas, 3 - Kohoutovický odpor, 4 - Stránická rebelie, 5 - Území pod správou MOA)

• Obsazení Žiďákovic (Operace Škopek)
• Obsazení Okresu Rájohrádkov (Operace Mitóza)
• Obsazení Merdovic (Operace Cihla)
• Obsazení tuřanského letiště (Operace Skřivan)
• Obsazení Šlapanic (Operace Coury)
• Obsazení satelitních obcí na jih od Šalingradu (Operace Klepeto)
• Blokáda úseku dálnice D1 (Operace Zácpa)
• Bombardování západních čtvrtí Brna (Operace Orkán)
• Zničení brněnské železniční zásobovací sítě (Operace Trombóza)
• Obsazení Bohunic a okolních čtvrtí (Operace Blok)
• Obsazení Pisoárek (Operace Pantograf)
• Obsazení Slátaniny (Operace Rába)
• Dobytí hlavní bašty MOA (Špilberku) a převzetí kontroly nad Brnem (Operace Šíp)
• Obsazení hlavního města Čechistánu (Operace Cejl)
• Opětovné zahájení produkce vojenského vybavení v plzeňské Škodovce (Operace Mosaz)
• Anšlus Rakús 2: elektrické búgalú (Operace Přemysl)
• Obsazení Královce (Operace Dědictví aneb Kurvahošigutntag)
• Obsazení Ruska (Operace Fall Cordon Bleu)
• Obsazení zbytku Evropy (Operace Fall Out)
• Obsazení Asie (Operace Nemišésky)
• Obsazení obouch dvouch Amerik (Operace Svišť)
• Obsazení zbytku světa (Operace Název doladíme)

Útok na železniční trať Brno-Šlapanice (duben 2001). Snímek pořídil blučinský válečný fotograf Lumír Padampam

Zbloudilá puma zasáhla šalinové depo v Pisoárkách (únor 2007). Snímek pořídil blučinský válečný fotograf Lumír Padampam

Do blokování dálnice D1 se zapojil i sám Barbar Onan

Pouliční boje v centru Šalingradu (září 2008). Snímek pořídil blučinský válečný fotograf Lumír Padampam

Průběh Operace Dvaadvacítka

Operace Škopek

Jako zahájení Operace Škopek (německy Unternehmen Kriegel, neplést s blitzkriegel) bylo zvoleno datum 1. leden 1999, což mělo jednoduchý důvod; blučinská vojska si chtěla počkat na moment, kdy budou mít všichni obyvatelé Žiďákovic po oslavách Nového roku trpět příznaky silvestrovské nemoci, což mělo drasticky snížit obranyschopnost této obce. V raních hodinách se blučinská armáda (kavalérie tvořená jezdci, pěšáci a asi čtvrttucet obrněných transportérů Škoda Henlein) překročila katastrální hranice Žiďákovic a postupovala jižně do centra obce. Nečili nijak velkému odporu, příležitostně se tu a tam otevřelo ono nebo dveře, daná osoba cosi rozespale zamumlala, někdy hodila flašku od piva či jiný náhodný předmět, co měla zrovna po ruce, a pak zase zalezla zpátky. Vojsko postupovalo až k budově městského úřadu, kterou následně obklíčilo. Z důvodu nepřítomnosti starosty (předešlou noc kalil s ostatními zástupci města Žiďákovice jako o život), se kterým měli v plánu vyjednávat, se vojsko usídlilo před budovou radnice a pustili se do svačiny, jež jim byla přidělena podnikem Knödelladen Lauschitz GmbH. Až v 11:13 se starosta uráčil přijít a vyjednávání začalo. Dostal na výběr buď se vzdát postu starosty dobrovolně, nebo bude popraven (utopen v obrovském sudu Ryzlinka rýnského) a dojde k připojení Žiďákovic k Blučinskému impériu. Starosta se bránil (ve skutečnosti snil o tom, že by měl na hrobě napsáno "Utonul ve víně"), a tak došlo v 12:30 k veřejné popravě a zároveň k přičlenění Žiďákovic k Blučinskému impériu. Následně bylo skrze obecní rozhlas ohlášeno, že ti, co nebudou sympatizovat s režimem, budou deportováni do vyloučených lokalit v Čechistánu (například do Ústí nad Labem). Během pár dní bylo deportováno na 443 obyvatel.

Operace Mitóza

Cílem Operace Mitóza bylo obsazení Rebelovic, neboť zde se nacházela kritická část brněnské infrastruktury, a to sice Rebelovický nadsvětelný koridor. Jeho vyřazení by znemožnilo MOA použít bojové šaliny proti postupující Blučině. Druhým krokem bylo dobytí městysu Rájohrádek, idylické dědiny, jenž byla shodou okolností okresním městem moravistánského územního celku se stejným názvem. Její kapitulací by se k Blučinskému impériu připojily i ostatní prdelní obce a dědiny v blízkém okolí. Celá akce proběhla mezi dny 18. ledna a 23. ledna, přičemž obsazení Rebelovic proběhlo takřka bez ztrát (jednomu blučinskému vojínovi byla odcizena placatka s domácí slivovicí) a během obsazování Rájohrádku utrpěla blučinská armáda malé ztráty, kdy dva vojíny srazil na vlakové dráze Štatl-Merdovice-Beç šukafon 810 666.

Operace Cihla

Lorem ipsum

Operace Skřivan

Lorem pisum

Operace Coury

Během Operace Coury (německy Unternehmen Huren) se cílem stala moravstánská metropole Šlapanice, zejména kvůli svému napojení na brněnskou trolejbusovou síť. Dalším terčem se stala železniční trať procházející touto obcí. Došlo zde ke slavné Bitvě u Šlapanic, která se zapsala do historie jako nejzajímavější událost, co se zde kdy stala.

Operace Klepeto

Lorem ipsum

Operace Zácpa

Lorem ipsum

Operace Orkán

Lorem ipsum

Operace Trombóza

Lorem ipsum

Operace Blok

Lorem ipsum

Operace Pantograf

Lorem ipsum

Operace Rába

Lorem ipsum

Operace Šíp

Lorem ipsum