Slevový kupón

Z Necyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Slevový kupón na dětské oblečení. Hodnota počtu procentních bodů slevy ještě není vytištěna.

„Tak si ještě chvíli točte“

- Béda Trávníček

„A mám to zadarmo!“

- Přemek Podlaha

„Dz vóčr iz dz bezd!“

- Borat v americkém obchodním domě

Popis[editovat | editovat zdroj]

Slevové kupóny mohou vypadat všelijak, avšak téměř vždy je na nich napsáno, kde, na co a jak moc velkou dostanete slevu. Slevové kupóny mohou být všech barev a velikostí a snadno se mohou schovat do novin, poštovních zásilek a často i do e-mailu (spam).

Výhody[editovat | editovat zdroj]

Kupón na slevu různobarevných dámských halenek. Opět před vytištěním procentní hodnoty

Nic se nevyrovná pocitu euforie, který zažijete když dostanete slevový kupón (francouzsky vušé). Ta radost, když si můžete koupit boty, které normálně stojí 8 000 korun za 7 600 je nepopsatelná, nehledě na pozitivní vliv na ekonomiku, rodinné rozpočty a úrodu pomerančů v Norsku.

Další velkou výhodou slevových kupónů je, že díky nim je možné prodat zboží, které by si jinak nikdo nekoupil. Jen magor by si koupil boty za 7 500, když ale dáte cenu 8 000 a podstrčíte zákazníkovi slevový kupón s 5% slevou, tak ještě rád za ty křusky vysolí ještě o stovku víc. To má pozitivní vliv na růst tržní ekonomiky, státní rozpočet, snižování emisí plynů ve skleníku a počet Norů na jeden pomerančovník.

Rizika[editovat | editovat zdroj]

Pro spotřebitele je největší riziko, že se mu sejde mnoho zajímavých slev najednou. Takový člověk pak neví, kam dřív, musí si často brát neplacené volno a má tak nižší produktivitu práce. Mnohem horší ale je, že utratí spoustu peněz za harampádí, které by jinak oželel a musí si po čase hledat větší byt. Někteří lidé to řeší koupí více bytů, které využívají jako skladiště, čímž ovšem prohlubují bytovou krizi.

Nicméně to není nic, ve srovnání s rizikem pro obchodníky. Překlep při zadávání výroby slevových kupónů může být osudný. Když obchodník klepne vedle a místo 5% zadá 8%, nic tak závažného se neděje. Když však místo 10% zadá 40%, hrozí zejména méně zaběhnutým firmám (jenž si ještě účtují nízké marže), že na obchodu vůbec nevydělají. Úplně nejhorší je třesoucí se ruka. Když místo 5% zadáte 55%, je to zlé. Když místo 10% zadáte 100%, jste v prdeli. Nejvyšší opatrnosti musejí dbát hazardéři, kteří chtějí dávat slevy víc jak 10%. Když chcete dát 20% a zatřese se vám ruka, tak díky slevě 200% musíte kromě zboží vydat i peníze, které za něj normálně požadujete.

Ovšem aby to spotřebitelům nebylo líto, i na ně čeká jeden velký háček, nebo lépe řečeno čárka, přesněji řečeno mínus (-). Zákazník, který se třese na slevu 50% se nestačí divit, když mu u pokladny vysvětlí, že sleva -50% znamená vlastně +50% k ceně, neboť sleva sama o sobě je záporná hodnota a mínus ji neguje a obrací na přirážku.

Když zuří slevy

Bezpečné slevové kupóny[editovat | editovat zdroj]

Existuje ovšem jistý druh bezpečných slevových kupónů, jenž ani jednu stranu nevystavují riziku a navíc jsou velmi vhodné jako ceny do soutěží. Jedná se o kupóny se slevou 0 Kč, případně 0 %. Zde zákazníka neohrozí zákeřný mínus a obchodníka nemusí děsit třesoucí se ruka a jelikož okolo 0 jsou pouze čísla 1, 2, 3 a desetiná tečka, je i riziko překlepu minimální.