Tření liščím ocasem o ebonitovou tyč

Lišáci mívají obvykle při tření ocasu příjemné pocity.

Horalé německé národnosti většinou neporozumněli správně, pro jakou lišku je Čech Jára Cimrman posílá do lesa. Jelikož liška – houba nemá energetické využití, Němci svítili petrolejkami až do svého nuceného odchodu.

„Je to celé hloupost a fáma.“

- Pavel Liška

„Že jsem tužkou kreslil na omítku čárečky a kosočtverce,
za copánky tahal Jitku a ukazoval to Věrce,
nechtěl chodit do holiče, věřil cizí propagandě,
na ebonitové tyče mazal sádlo kvůli srandě“

- Jarek Nohavica

Tření liščím ocasem o ebonitovou tyč je dnes již pouze jednoduchý a názorný školní pokus, avšak ještě počátkem minulého století si tak šumavští domorodci osvojovali elektřinu. Bohužel výroba elektřiny tímto způsobem byla velmi náročná na lidské zdroje. Než se podařilo rozsvítit obyčejnou žárovku, musela třít celá chalupa, a navíc se liščí ocasy rychle opotřebovávaly. Když přišel Jára Cimrman na jaře roku 1912 s nápadem využít jako pohonnou jednotku bicykl (který byl tehdy ještě novinkou, obzvláště v Šumavském kůrovcovém pralese), měli horalé vystaráno. Tento fakt také vysvětluje, proč se v pozdějším období tak rozšířil bicyklismus jako sport.

Učební využití

Josef Lada experimentoval s liškami a jitrnicovými tyčemi. Přes veliké experimentátorské nadšení lišek se nepodařilo vyrobit ani zbla elektřiny.

Jára Cimrman však starou dobrou ebonitlišku (jak se jí tehdy mezi horaly říkalo) nikdy nezahodil a používal ji dál pro výuku svých žáků. Někteří zlí jazykové říkají, že hlavně kvůli nešťastnému incidentu, kdy se mu uvolnil špalek držící bicykl a pan učitel Cimrman vyjel se vší parádou ze třídy až do prasečího chlívku. Dříve se totiž učilo v roubených chalupách, protože žáků bylo na vesnicích poměrně málo a na stavbu samostatné školy nebyly peníze.

Fyzikální stránka věci

Dle teorie relativity, kdy $E=mc^{2}$ (tedy pro neznalé: bolest hlavy po opici = vzdálenost hospody krát množství alkoholu na druhou) je velmi nebezpečné používat ebonitovou tyč pod vlivem alkoholu či omamných látek, protože může dojít k nečekaným efektům.

Rozšiřující informace

Herec Pavel Liška zpochybňuje, že by tření ocasu a ebonitové tyče vytvářelo elektřinu.

• Masové využívání ebonitu a liščích ohonů k výrobě elektrické energie na počátku 20. století a s ním spojená zvýšená spotřeba lišek se též staly prvním hmatatelným důkazem platnosti darwinovské teorie o adaptaci živočišných druhů. Ve 20. letech minulého století se totiž na šumavské vrchovině začaly rodit lišky bezocasé. Nový druh lišky bezocasé definitivně zmizel z našich lesů až po masovém nástupu tepelných elektráren.
• Konrád Henlein zneužil v dobách hospodářské krize obtížnou dostupnost liščí energie. Slíbil šumavským Němcům elektrifikaci ihned po připojení Šumavy k Říši. Preference jeho strany poté okamžitě osudově stouply.
• Výroba elektřiny pomocí jaderných elektráren naopak vedla k nutnosti produkce syntetických liščích ocasů, které se mohly v ČSR začít vyrábět až díky vědcům z Jaderky.
• Specifickou aplikací tření liščím ocasem o ebonitovou tyč je tzv. mozková masturbace.