Mikhail Fajerman
Mikhail Fajerman aka Ignis Sanctus aka Svatý Požár je bašmacký vědec, světec, spisovatel, hudebník, fotograf a básník. Je synovcem (a možná zároveň i synem a dle zlých jazyků i dcerou) Jana Fischera. Jeho život a dílo jsou předmětem aktuálního výzkumu Vědeckého týmu Necyklopedie.
Původ[editovat | editovat zdroj]
Otec: Jan Fischer
Sestra: Anna
Mládí[editovat | editovat zdroj]
Poté, co se otec rozhodl odstěhovat rodinu z Užhorodu blíž k milované Paříži, prožívá Mikhail roky mládí v Šalingradu. Tímto traumatem je pak komparativně determinován (sic!) jeho celý další život. Mládí prožívané mezi vrstevníky, kteří nikdy ničeho nedosáhli a ničeho dosáhnout nemohou, mu způsobovalo tak silnou duševní bolest, že nevědomky prošel stavem, který zažil po vážném zranění nohy (dělovou koulí) Ignác z Loyoly. Mikhail poté, podobně jako Ignác, transformoval tento zážitek do promyšlené soustavy exercicií. Podobně jako u svatého Ignáce se utrpení a bolest mimo to transformovaly do víry, lásky a odhodlání víru šířit ohněm a mečem.
Láska ke křesťanství, islámu a džinismu[editovat | editovat zdroj]
Mikhail došel v průběhu rané dospělosti osvícení a v tento jeden okamžik konvertoval současně k většině světových náboženství. Bůh na něj seslal Požehnání a Sílu, kterou měl původně schovanou pro Jirku Paroubka.
Fajerman je pro křesťany svatým, pro chasidy mesiášem. Někteří muslimové jej považují za posledního proroka, proti čemuž jiní namítají, že jím nemůže být, neboť ten se má zrodit z muže. Pravdou však je, že o porodu a zrození Mikhaila Fajermana nejsou žádné záznamy a doklady.
Díky svému multilingvismu (hovoří 37 jazyky) se mohl Mikhail stát prvním náboženským ombudsmanem EUSSR. Zcela oprávněně mu náleží tituly První imám velkomoravský a arcibiskup Moravstánský. Poklonily se před ním i nebeské flotily Aštara Šerana a Tajemník Globálního Oteplování. Milují ho i Šri Chimnoy a Bahá'u'lláh.
Odmítání nahoty, asketismus, exercicie[editovat | editovat zdroj]
Hlavními hodnotami, které Mikhail při svých evangelizacích zdůrazňuje jsou: odmítání nahoty, asketismus a pravidelné provádění exercicií.
Zdůrazňována je nutnost počestného oděvu, zakrývajícího celou postavu. Jak sám říká: "Pod silným šatem požár víry žhne, pod tenkým jen doutná. Holá kůže nezahoří".
Mikhail nahotu odmítá absolutně a pouze část obličeje kolem nosu považuje za plochu kůže, jež může být odhalena.
Don Fajerman (jak je občas též někdy nazýván svými následovníky) je známý svým asketickým životem. Živen svým vnitřním plamenem, nepotřebuje jídlo. Jídlem pohrdá a obžerství odsuzuje jako největší hřích.
Zázraky[editovat | editovat zdroj]
Mikhail je zakladatelem sekty falusiánů. Kromě jiných se mu připisuje zázrak dočasného zažehnutí fotbalového mužstva Kometa Šalingrad.
Pod přezdívkou Sanctus Ignis drží každou středu bohoslužby pro zástupy svých věrných v blízkosti přistávací dráhy Františka Josefa I. v Žiguljovsku ze svého Fajermobilu.
Kontroverze[editovat | editovat zdroj]
Jako jediný z představitelů katolické církve odmítá praktikovat pederastii, která je jak známo hlavním smyslem této ctihodné instituce.
Tvorba fotografická[editovat | editovat zdroj]
Jako správný syn velkého otce je Mikhail průkopníkem i ve tvorbě fotografické. Typickým námětem jeho tvorby je žena a to žena zahalená od hlavy až k patě. Jeho nejznámější kolekce fotografií nese název Struktura ženy je struktura textilu (nepřeložitelná slovní hříčka).
Tvorba hudební[editovat | editovat zdroj]
Složil řadu větších i menších hudebních děl. Jeho hit Arum dem fajer se stal hymnou všech jeho věrných. Nakonec, posuďte sami:
Arum dem fajer mir singen lider, di nacht is tajer, men wert nit mider.
Un sol dos fajer farloschn wern, schajnt ojf der himl mit sajne schtern.
To krojnt di roschim mit blumen-kranzn – arum dem fajer mir frejlech tanzn;
Wajl tanz un singen is undser lebn, dernoch in schlof chalojmes schwebn.