Zpět do školy
„Ale mami, škola začíná až za týden...“
„Tak jděte pomalu.“
- z rozhovoru mezi matkou a dítky
„Bambuch s nama a zlý pryč.“
- rodič, první školní den, Opavsko
Období zvané Zpět do školy, anglicky Back to school, německy Raus nach Schule, Donnerwetter, je nejkrásnějším ročním obdobím v životě rodiče. Kam se hrabe jaro se svými kytičkami, kopulujícími králíčky a podobnou havětí. Ani léto s nanuky a odhalenými hrudníky nemá šanci. Možná tak zima s lyžováním v Alpách a následným pobytem v nemocnici s nitrožilním podáváním léků na bolest, že by snesla srovnání.
Datumy, průběh a ostatní důležité věci[editovat | editovat zdroj]
Tento magický svátek se v našich zemích [1] De iure slaví po posledním srpnu, zpravidla prvního až třetího září, což se náhodou kreje s momentem, kdy začíná školní rok. De facto se slaví již od poloviny srpna. Rodičové si celý rok utrhávali od úst, limitovali návštěvy kulturních domů a debatních klubů, nákupy orálně podávaných rozkoší a benzinu pro svého miláčka, aby mohli nezvedeným dítkám zakoupit penály, pera, stětce s barvičkami, sešity a jiné výmysly, které měli děcka zapsány v notýsku od té staré rašple hodné paní učitelky na konci předcházejícího školního roku. Toto období milují zejména pracovníci v marketingu, protože se jim blýská na lepší časy a vypadá to na tučné prémie.
Dítka si až do poslední chvíle nerušeně užívají prázdnin, tropí alotria, spí až do oběda a mastí počítačové hry. Tedy není-li rodič uvědomělý a neobdaří-li je povinostmi, protože jak říkal dědeček v Jirotkově Saturninovi - "Zahálka může mladého člověka dočista zničit.".
Rodič samozřejmě musí přihlédnout k mentálním i fyzickým schopnostem ratolesti, ale něco by se samozřejmě našlo. Denní luxování, venčení psíka, mytí nádobí, zalévání kytek nebo třeba orání pole [2]. Když se nám podaří dítě udržet v tahu, nezleniví, nepropadne nudě a uchová si i mentální svěžest. Většina dětí má totiž s opětovným nástupem do školy problém a výsledky v prvních měsících školy jsou zcela neuspokojivé [3].
Dítko tedy v tento den odchází do školy s novou aktovkou [4] a radostně se vítá s paní učitelkou, s kamarády (které vidělo dva dny předtím). Rodič-matka roní slzu. Rodič-otec se tváří zasmušile. Probíhá mávání před školou, zaklapnutí dveří a odchod nebo odjezd[5] domů a následné orgie a konzumování alkoholu. Co se děje v nápravném zařízení není důležité a nikoho to nezajímá, protože počínaje tímto dnem se dítě na dotaz na školu vyjadřuje zásadně jednoslovně "dobrý", "nic"", případně přidrzlé "cajk" a jakákoliv konverzace na toto téma pozbývá smyslu. Dotazy na krmi v jídelně jsou podobně nesmyslné, protože se stačí podívat na tričko či do trenek a člověk hned ví, že byla rajská omáčka nebo hrachová kaše.
Na sklonku dne si rodičové dávají zpravidla předsevzetí a je to, dle našeho názoru, velmi hezká tradice. Typická předsevezetí jsou motivována finančně či sociálně a jsou následující:
- každý den budeme kontrolovat obsah aktovky, abychom nemuseli zase kupovat novou
- každý den po škole tady na stole bude ležet žákovská knížka a udělané úkoly, jinak jsi bez večeře
- po škole půjdeš hned domů, vyvenčíš Žeryka a dojdeš s košem, než si sedneš k počítači
- věci na tělocvik přineseš každý druhý týden na vyprání
Předsevzetí mají životnost asi jako ministr zdravotnictví v době epidemie Covid19 [6].
- ↑ V Čechách, Moravstánu a koneckonců i v tom zatroleném Slezsku.
- ↑ Zde odborníci doporučují dozor dospělého, dítě do šesti let je úplný debil a mohlo by opratě od pluhu snadno přetrhnout.
- ↑ Dětská psychologie používá termín duté jak bambus či zastaralé blbý jak troky.
- ↑ Protože z té staré nevyndalo za celé prázdniny svačinu a plíseň si v ní mezitím vyvinula novou civilizaci.
- ↑ Podle finanční situace základu státu.
- ↑ Rok 2020-2023