Brno-Maloměřice

Tento článek nemá nic společného s článkem Majlant. To je dobře, můžeš založit nejmíň další čtyři nepodobné a vzájemně je rozdělit.

Maloměřice
základní data
status:	čtvrť Brna
kraj:	Brněnský
okres:	Brno
historická země:	Moravistán
katastrální výměra:	pár km²
obyvatel:	666 ±6 000 (2006)
zeměpisná šířka:	často se mění
zeměpisná délka:	nedůležité
nadmořská výška:	-2 m
PSČ:	622 00
adresa úřadu:	jurta se přesunuje podle potřeby a počasí
starosta:	Pi-Čussan

„To víte, jsou to Mongolové.“

- Dr. Jožka Malý

„Křivé komín v Majlontě zas čódí, rákosníci hrnó čachrovat. Na mlejně se sajtna dneska sódí, u škopku to bud večer klap.“

- Pavel Jelínek

Chcete-li se pobavit a ne se jen dozvídat nové užitečné věci, podívejte se na heslo Brno-Maloměřice na české Wikipedii.

Městská čtvrť Maloměřice byla založena roku 1230 zbytky Čingischánových vojsk, která při tažení na Ukrajinu zapoměla u Lvova odbočit doleva. Své jméno získaly Maloměřice, ve staromoravštině Majlont, podle svých zakladatelů, mongolských válečníků, kteří byli malého vzrůstu a proto se jim obyvatelé Husovic smáli že "málo měřijó". Protože všichni byli původně pastevci, okamžité se vrhli na chov prasopsů, které získali od vděčných obyvatel Husovic, kteří se už léta tak nezasmáli. Časem si tito mongolové vyšlechtili svou vlastní variantu těchto zvířat zvanou prasokozopes.

Téměř od počátku museli obyvatelé Maloměřic čelit nájezdům loupeživých hord ze sousedních Obřan. Po staletích krutých bojů, se situace vyhrotila začátkem 50. let 20.století, kdy se naplno rozpoutala tzv. teplá válka. Maloměřičtí si dokonce na svou obranu museli postavit v polovině 70.let minulého století komín, v hantecu nazývaný "Křivé komín v Majlontě " (tento název byl převzat i do kódových označení paktů NATO, CENTO a SEATO). Tím se podařilo udržet křehkou rovnováhu sil, protože obřanští se báli, že jim komín spadne na hlavu. Počátkem 21.století došlo k překvapivému obratu a Maloměřice se s Obřany spojily v personální unii.

Historie

• 1230 - unavení Čingischánovi válečníci si po sedmi letech usilovného pochodu konečně uvědomili že zabloudili a v malebném údolí řeky Svitavy (pozor neplést si s řekou Zvratkou) zakládají osadu Vyhulmyhobátár.

• 1230-1235 - stále se trousí poslední zbytky Mongolů. Podle majlontských lidových pověstí dokonce někteří tvrdili, že při svém putování potkali praotce Čecha. Přední maloměřický archeolog Dr. Jožka Malý proto přišel s odvážnou teorií, že na svých cestách zabloudili až do oblasti dnešního Londýna, která se však ve vědeckém světě setkala s odporem. Sám Dr. Malý si nechal pootevřená zadní vrátka svým slavným výrokem: "To víte, jsou to mongolové".

• kolem r. 1250 - podle pověsti se malému pasáčkovi zaběhla koza a on za ní utíkal aby jí chytil. Když byli na území Husovic, vyřítil se odněkud prasopes a pokoušel se s kozou spářit. Husovickým to přišlo hrozně srandovní a okamžitě se s majlontskými spřátelili. Právě v tomto období získávají Maloměřice své jméno a začíná chov prasopsů. Pod vlivem těchto událostí přicházejí majlontští na myšlenku vyšlechtění prasokozopsů, což se jim nakonec daří.

• 1252 - první písemná zmínka o Maloměřicích. V ručně psané knize " Miestopis obcziej brnienskich" je na straně 22 ( v originále Hlava XXII) tento zápis: "Allah za nas oroduj.Majlontskie jesť to mongoli.".

• 1255 - majlontští vynalézají oheň. Bohužel kouř přilákal i tlupy loupeživých obyvatel Obřan a začínají permanentní války mezi těmito dvěma obcemi.

• 1383 - obřanští vynalézají kyj. Majlontští špioni jim tento nápad kradou a vojáci vylepšují tuto zbraň tak že ji opalují v ohni, tím ji vytvrdí, čímž získavají strategickou převahu.

• 1420 - obřanští vynalézají oštěp. Historie se opakuje.

Starosta Obřan (vpravo) a starosta Maloměřic těsně po podpisu smlouvy o personální unii. V pozadí jsou vidět rozsáhlá stáda prasokozopsů.

• 1579 - obřanští vynalézají luk a šíp. Setrvalý stav.

• 1613 - obřanští vynalézají prak a začíná tzv. doba kamenná. Jako střelivo jsou používány kameny. Majlontští jim tuto technologii kradou ale opalování kamenů (ani praku) nepřináší žádné zlepšení. Nastává tak strategická rovnováha.

• 1774 - začíná doba bronzová. Jako střelivo se používají bronzové odlitky.Opalování opět neúčinné.

• 1812 - začíná doba železná.Jako střelivo se používají šrouby a matky. V technice opalování žádné pokroky.

• 1946 - jaderná éra. Na zkušební jaderné střelnici v lesích za Obřanami skupina obřanských vědců poprvé vypouští z praku jádro lískového ořechu. Majlontští špioni a vědci na to okamžitě reagují.

• 1950 - majlontští vědci na pronajaté zkušební jaderné střelnici v lesích za Obřanami poprvé činí pokusy s jádrem vlašských ořechů. Jsou tím odstartovány závody v jaderném zbrojení.

• 1952 - oba týmy skoro současně vynalézají parabombu z jádra paraořechů, nejděsivější zbraň jakou kdy tyto dva národy viděly.

• 1955 - podél hranic obou obcí je spuštěna tzv. papundeklová opona (papundekl byl použit kvůli nedostatku jiného materiálu). Na obou stranách opony jsou postaveny obří praky, které míří na strategická místa svých nepřátel. Majlonští začínají také dodávat lísková jádra do sovětské jaderné elektrárny Obninsk, čímž zahájili éru mírového využití jaderné energie.

Pi-čussan se svojí ženou Chččiju. V pozadí žlutá hadra.

• 1962 - vynalezena příruční bomba z burských oříšků.

• 1972 - položeny základy Křivýho komína v Majlontě. Ten měl být původně rovný, nízký a měl sloužit pouze jako strážní věž. Díky drobné závadě v konstrukci kuličkového počitadla však nakonec postavili monstrum 200x větší a se sklonem 5°. Tím však nevědomky zabránili jaderné katastrofě, protože obřanští měli strach, že jim komín spadne na hlavu.

• 1981 - následkem drobné závady v konstrukci krumpáče, použitého při geologickém průzkumu podloží komína, se Křivé komín začíná narovnávat. Maloměřičtí musejí vybít a prodat skoro všechna stáda prasokozopsů aby mohli komín uměle nakřivit.

• 1986 - drobná nehoda na majlontském jaderném reaktoru, kterou způsobuje Dr. Malý, vyvolává řetězovou reakci až v ukrajinském Černobylu. Ukrajinci na to však nikdy nepřišli, protože se jedná o jedno z nejlépe střežených maloměřických tajemství.

• 1984 - mladý pohraničník Pi-čussan při obchůzce spatřuje dírou v papundeklu Chččiju, dvouměsíční dceru obřanského pohraničníka Šullinchána (toho pro jeho malý vzrůst ani nevidí) a okamžitě se do ní zamilovává.

Dr. Malý při návštěvě u ukrajinského prezidenta.V pozadí ministr cestovního ruchu Ukrajiny, se svými spolupracovníky, kteří nemohou uvěřit návratu Dr. Malého z divočiny.

• 1996 - Dr. Jožka Malý odjíždí na vědeckou expedici na Ukrajinu aby zjistil kde jeho předkové zapoměli odbočit. To se mu však nedaří, protože v těchto končinách nejsou cesty značeny dodneška a sám zabloudí. Nemusí však svého neúspěchu litovat, protože ve vsi Zaplivanskoje si nachází manželku a s její pomocí se vrací zpět. Byl dokonce přijat i samotným ukrajinským prezidentem, který nemohl uvěřit jeho návratu z divočiny a obdržel nejvyšší ukrajinské státní vyznamenání - pochvalu před nastoupeným Kyjevem. Prezident o něm doslova řekl: "Nu vy znajetě, eto mongol".

• 2002 - Pi-čussan je zvolen do funkce starosty Maloměřic. Ještě ten den nechává strhnout papundeklovou oponu a okamžitě žádá Šullinchána (který je obřanským starostou už od roku 1996) o ruku jeho dcery Chččiju. Svatba se koná na Štědrý večer ráno a končí v roce 2004. Pi-čussan ho po celou dobu svatby žertem oslovuje Šulintcháne.

• 25.12. 2004 - ráno po svatbě podepisují nejvyšší maloměřičtí a obřanští představitelé smlouvu o personální unii.

• 2007 - Maloměřice a Obřany zahájili tzv. přístupové rozhovory s představiteli Husovic, kteří mají eminentní zájem o vstup do unie.