Gender

VAROVÁNÍ - TRIGGER WARNING
Tento článek obsahuje sexistické narážky.
Pokud jste feministka / feminista / maskulinistka / maskulinista, může Vám způsobit psychické problémy.

Gender je není pohlaví. Zatímco pohlaví je dané biologicky, gender je dán sociologicky.

Pohlaví je možné, slovy Vldp. P. Piťhy určit „pohledem do klína“ (zřejmě jeho oblíbená činnost), čili Bajvoko. Revizí práce p Piťhy jsme zjistili, že tato metoda se pro zjišťování pohlaví naprosto nehodí. Již před dávnými časy lidé vymysleli a začli používat oblečení. Klínopisné metody totiž zůstávají omezeny na případy alespoň parciální nahatosti a bez tohoto předpokladu není možné pohlaví určit pohledem do klína, nanejvýš se tak můžeme pokusit odhadnout gender. Při odhadu zjišťujeme, zda hypotetické, námi neviděné, pohlaví je zakryto sukní nebo kalhotami.

Gender zjištěný tímto způsobem je však také pouze hypotetický. Pokud bychom se přesunuli do Skotska, či do budoucnosti (z pohledu konce 19. století), zjistili bychom, že metoda, kdy jsme určovali gender, natož pohlaví, na základě druhu oblečení, je poněkud nespolehlivá. Vzhledem k tomu, že osoba s ženským genderem může nosit jak kalhoty, tak sukni, kdežto osoba s mužským genderem může nosit jak kalhoty, tak sukni, nemůžeme určit pohledem do klína zhola nic.

Mohou se ovšem vyskytnout i anatomické anomálie, kde i profesionální genderolog může být v rozpacích. Příkladem zde může být třeba nanosekunda.

Rozlišování

Proto je třeba volit sofistikovanější metody určení genderu, například na základě genderových stereotypů.

Ženu poznáme podle následujících indicíí:

• nízkého platu
• nezájmu o matematiku
• nižší odolnosti vůči alkoholu
• horšího ovládání traktoru při podélném parkování
• zpravidla mají kladný vztah k dětem

Tak tady je gender jasný. Vše ostatní je nejasné

Muže je pak možno rozlišit podle toho, že:

• že neumí vařit
• při vyšívání je hlučný a nadměrně krvácí
• výborně absorbuje pivo a jiné těkavé látky
• zda spí či bdí, je možno poznat po sluchu

Ani tato kritéria ovšem nestačí. Pokud jedinec neumí řídit, chlastat, vařit ani vyšívat, pak se nejedná ani o muže, ani o ženu, ale prostě jen o nekňubu. Případně něco podobného. Vypadá-li jedinec na muže a přitom má rád děti, může se jednat o pedofila, případně o poněkud zmlsaného kanibala.

Gender nelze přesně určit ani podle toho, jak je kdo vnímán společností. Jeden a ten samý jedinec může být oslovován "ty pyčo", aby se pozorovatel či posluchač vzápětí dozvěděl, že inkriminovaný jedinec je "zajebaný chuj". Tato kriteria by snad splnil jedinec hermafroditní - a právě tato možnost, a mnohé další možnosti obdobné (dané prostou sexuální kombinatorikou), vedly k zavedení pojmu "gender". Díky tomu pak v celé oblasti pod pojem gender spadající zavládl skutečně neskutečný bordel, neboli nevěstinec. Což bylo zjevně v pozadí zavedení tohoto pojmu.

Úskalí moderní doby

V současné hyperkorektní době je nejlepší se na gender nedotazovat vůbec. Problém může nastat již u přechylování, na kterém je čeština postavená (stejně jako staročeština), neboť současný člověk je přecitlivělý. Ideální je tedy hovořit britsky, protože zde nedochází k genderové párizaci slov.

Uveďme příklady přechylování ze soudobé češtiny:

duchna - duch

letuška - letuch

beruška - beruch

Není-li zbytí a my musíme s jedincem hovořit česky, snažíme se používat rod střední, který je z hlediska genderu neutrální. Střední rod je takový anální sex mezi rody - je možné jej použít bez rozdílu pohlaví. Například nejsme-li si jisti, hovoříme-li s mužem či ženou, můžeme použít genderově neutrální oslovení Hovado. Proslov k publiku nezačínáme skandálním „vážené dámy a pánové“ (narážky na hmotnost a gender), ale např. „ctěná individua“.

---