Ekologické vojenství

Tak jako v jiných lidských činnostech, i ve vojenství, při vydržování armád i vedení válek je třeba dbát na ochranu životního prostředí, chránit ohrožené rostlinné a živočišné druhy, klima, krajinu a přírodu před ohrožením a znečistěním všeho druhu. Nedávná vědecká zjištění potvrdila, že je potřeba do roku 2050 zastavit veškeré emise skleníkových plynů, abychom se vyhnuli globálnímu oteplení apokalyptických rozměrů. Tento cíl vyžaduje změnit přístup k veškerému lidskému konání, od základu změnit zemědělství, průmysl, dopravu, stavebnictví, vědu, školství, byrokracii, sexuální život a stejně tak i vojenství. Je třeba, aby se lidstvo zavázalo, že po roce 2050 budou všechny války vedeny s nulovou uhlíkovou stopou.

ne!

Vojáci rádi pobývají v přírodě…

… a snaží se s ní splynout.

Kolejová doprava je ekologická.

Východiska

Lidé totiž vždy války vedli a vést budou. Je jen na nás, zda budou vedeny ekologicky, s nulovými emisemi a bez vypouštění škodlivin do ovzduší, vod či do půdy. Uznejme kriticky, že v minulosti se na ekologičnost válek příliš nedbalo. Kolik jen ropy se spálilo při válkách v Perském zálivu? Jak neefektivně se spotřebovávalo uhlí v průběhu Druhé světové války, která při tom zahubila pouze několik málo procent lidstva? Válečníci zítřka budou muset uvažovat jinak. Vždyť k čemu by jim bylo, že dobyli třeba celý svět, kdyby si při tom planetu zničili?

Válka přitom v principu není neekologická. Dokonce se zdá, že je nezbytná k zachování trvale udržitelné velikosti lidské populace. Kromě toho vojáci mají rádi přírodu, často v ní pobývají, přičemž se oblékají tak, aby s přírodou co nejlépe splynuli, takže čím víc vojáků bude, tím bude mít lidstvo jako celek kladnější vztah k přírodě. Kromě toho vojenství je také oblast, díky níž můžeme přesvědčit mnohé státníky, jak je dobré životní prostředí chránit, pokud to přinese vojenskou výhodu. Sice se říká, že např. Donald Trump, Vladimir Putin, Recept Erdoğan či Jair Bolsonaro nemají příliš pochopení pro ochranu přírody, ale pro vojenství ano, takže je snadno přesvědčíme, že je třeba armádu modernizovat. Oproti tomu pacifističtí politici, kteří na armádách šetří, jak jen se dá, mohou často být na překážku potřebné ekologizaci vojska.

Konkrétní opatření

Vědecký tým Necyklopedie, a to jak jeho ekologická, tak i vojenská sekce nabízejí lidstvu odbornou pomoc k prosazení klimatických cílů i ve vojenství. Při nedávné vědecké konferenci na Donbase se mohli účastníci při exkurzích na bojiště přesvědčit, jaká konkrétní opatření provádějí obě bojující strany doslova v polních podmínkách a jaké jsou nejmodernější trendy v ekologickém válečnictví. Další navrhovaná opatření se však na bojišti dosud neuplatnila.

Pohon

Vzhledem k tomu, jaký pokrok zažívá elektromobilita, jistě se brzy setkáme i s elektrickými tanky. Tanky také mohou jezdit na biomasu, v Rusku dokonce i na vodku, což je přírodně odbouratelná látka. Náročnější to bude u ekologického pohonu letadel a lodí, kde zatím řešení nenabízí ani civilní sektor. Vzhledem ke známé skutečnosti, že válka přináší technologický pokrok, však můžeme očekávat, že při příštím vojenském konfliktu bude takové řešení objeveno a posléze se uplatní i v míru.[1] Elektrický pohon přináší i bojovou výhodu, snižuje tepelnou stopu a tím účinnost infračerveného zaměření.

Výstroj

Jak bylo již řečeno, vojáci mají k přírodě blízko. Ještě blíže k ní budou mít, pokud budou nosit uniformy z přírodního materiálu. Pamětníci Československé lidové armády vzpomenou na kopřivové uniformy, které měly přírodní barvu a konzistenci bez nutnosti užití chemických barviv. Vojenská uniforma budoucnosti bude poskytovat domov nejen samotnému vojákovi, ale i hmyzu, žížalám a drobným savcům.

Střelivo

Vzhledem k očekávanému zákazu jedovatého volova v Evropské Unii bude nutné, aby se zbrojaři poohlédli po nějakém ekologickém, v přírodě snadno rozložitelném materiálu. Kdybychom se ohlédli do historie, mohly by nám být inspirací středověké šípy vyrobené ze dřeva a orlího peří, s nimiž Velšané a Skotové dosáhli značných vojenských úspěchů, aniž by výrazněji poškodili přírodu (nanejvýš vykáceli nějaké lesy a vyhubili nějaké orly). Jsme přesvědčeni, že přírodních materiálů by se mohlo užít i při výrobě projektilů do palných zbraní.

Oxid uhličitý se uvolňuje i při každém výstřelu, a proto se třeba, aby se i při střelbě uplatnil jiný energetický zdroj. Například izraelská armáda úspěšně testuje elektrický samopal se solárním zdrojem.

Výbušniny

Výbuch je exotermickou chemickou reakcí se značnou spotřebou vzdušného kyslíku a značnou emisí skleníkových plynů. Úkolem chemiků je najít takové výbušniny, jejichž zplodiny by byly co nejčistší, vyhovující platným i budoucím emisním normám a jejichž výbušná síla by byla co největší v poměru ke spotřebovanému materiálu.

Odborníci se nemohou shodnout v názoru na atomové bomby. Zatímco jedni varují před dlouhodobým zamořením přírodního prostředí po použití jaderné zbraně, jiní naopak tvrdí, že výrobou jaderných zbraní se pouze zrecykluje jinak nevyužitelný a neodstranitelný jaderný odpad a výsledné záření se rovnoměrně rozprostře po ekosystému a během relativně krátké doby poklesne záření pod nebezpečnou mez. Pro jaderné zbraně také hovoří jejich velká efektivita v ničení živé síly nepřítele, jejíž likvidace konvenčním způsobem by způsobila ještě větší ekologickou zátěž.

Nepochybně jsou jaderné bomby mnohem ekologičtější, než uhelné bomby. Oceňujeme proto, že Německo odstraní uhelné bomby ze své výzbroje do roku 2035 a věříme, že se přidají i další státy.

Ostatní

Kontroverzním tématem je užití biologických zbraní, bakterií a biotoxinů , které je dosud zakázáno mezinárodními dohodami, prosazenými lobby výrobců neekologických konvenčních zbraní. Přitom právě biologické zbraně, jak již název napovídá, jsou prostředkem, pomocí něhož můžeme válčit v souladu s přírodou, kromě dosažení válečného cíle také obohatíme ekosystém. Naštěstí se najde dost zájemců, kteří jsou ochotni si za biokvalitu připlatit. Trestuhodně opomíjena vojenským výzkumem však zůstává problematika biologických zbraní větší ráže, například muchniček, ovádů a vos, které zakázány nejsou.

Zvláštní opatření si vyžaduje boj na území přírodních rezervací, zejména národních párků. Je třeba zajistit (například položením nášlapné munice), aby bojovníci všech zúčastněných stran neopouštěli značené turistické cesty, a aby tak umožnili nerušené hnízdění chráněných ptačích druhů. Výhodou nášlapných min je jejich dlouhodobá účinnost, takže i po skončení válečného konfliktu chrání přírodní lokality před bezohledným turistickým ruchem či necitlivým zemědělským využitím. Na druhou stranu je známo a vědecky ověřeno, že pravidelné jízdy vojenské techniky a střelby jsou nezbytnou součástí managementu zvlášť cenných přírodních stanovišť, neboť se tím vytvářejí podmínky pro uchování biodiverzity a eliminují nepůvodní invazní druhy.[2][3][4]

Konečně, každý vojenský konflikt přináší celou řadu obětí na životech. Proto je třeba přijmout i opatření k zajištění ekologické likvidace příslušných mrtvol, moderní pohřebnictví zná celou řadu způsobů efektivní přírodní recyklace lidského těla. Více se dočtete v pojednání Pohřeb.

Řekli o ekologickém vojenství

„Těžko na cvičišti, lehko na bojišti.“

- Neznámý vojín

„Bude boj za mír, že nezůstane kámen na kameni.“

- Rádio Jerevan

„Nevím, čím se bude bojovat ve třetí světové válce, ale ve čtvrté to budou klacky a kameny.“

- Albert Einstein

„Strč si do kapsy semínka, ať je z tebe slunečnice, až budeš ležet v zemi!“

- ukrajinská ženská