Středověk

Z Necyklopedie
(přesměrováno z Střevověk)
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Merge-arrows.png Tento článek se tematicky překrývá s článkem Pravda o středověku.

To je dobře, můžeš založit další čtyři podobné a vzájemně je propojit.

Středověk vymýtil barbarské upalování čarodějnic. Pomohla k tomu i pokroková kniha Bible pojednávající o přírodních vědách, zeměpise a nabádající k náboženské toleranci.

Středověk je dějinná epocha, která konečně nahradila zaostalou antickou civilizaci. Středověk je synonymem osvěty, světlých zítřků, vysoce inovativních výzkumů a společnosti přející svobodu náboženského vyznání.

Periodizace[editovat | editovat zdroj]

Epochu není jednoduché vymezit. Jako jeho počátek se nejčastěji se uvádí pád Západořímské říše roku 476. Jeho koncem pak objevení Ameriky inspektorem a prospektorem Colombem roku 1492, kdy začala éra remortisace hatící všechny středověké vynálezy a vymoženosti a od kdy už to šlo s naší civilizací „z kopce“. Středověk lze rozdělit do tří period na raný, vrcholný a pozdní.

Raný středověk cca rok 472 až 1000[editovat | editovat zdroj]

Často bývá označován „dobou světla“ a navázal na rozpad již zmíněné Západořímské říše. Ta kolabovala už dlouho a z historického hlediska Římané světu nepřinesli vůbec nic. Vzdělání tam stálo za starou belu, nestarali se o ekonomický růst, nevěděli, jak řídit státy, nevybudovali žádnou infrastrukturu a i umění bylo strnulé a dnes bychom řekli „velmi primitivní“. Raný středověk byl o něčem jiném. Své štěstí založil na spokojených zemědělcích. Ti z bohatých výnosů sponzorovali první středověké velmože. Velmoži vše zase bohatě vraceli lidu. Stavěly se cesty, nákupní centra, školy a z důvodu ohromných přebytků jídla se pořádaly obrovské oslavy. Lidé přestali věřit na strašidla, zrušili čarodějnictví a společně sdíleli nabyté zkušenosti s rozvojem a pěstitelstvím.

Vrcholný středověk cca 11. až 14. století[editovat | editovat zdroj]

Bohatí zemědělci si mohli dovolit postavit i takovýto dům, jaký znázorňuje dobová skica z oblasti Porýní, pravděpodobně z roku 1415.

„Středověk je nádherné prosluněné místo k žití. Umožňuje nám naplno se realizovat.“

- Oblíbený český král Zikmund I. zvaný Lucemburský, projev z 6. 7. 1415

V této době již dosáhli zemědělci absolutní pohody. Výnosy z polí díky vysoké produktivitě nabíraly vrcholných zisků a vznikla klasická střední třída se zanedbatelným rozdílem vůči vládnoucí skupině šlechticů a králů. Vládnoucí třída byli takzvaní feudálové; to je však přehnané slovo. Již od 12. století totiž feudálové prakticky nevládli a nechali lidi, aby si vládli sami. Co se týče vzdělání a osvěty, tak nejčtenějším bestsellerem té doby byla kniha zvaná Bible. A tehdy někoho napadlo, snad to byl papež, že by nebylo špatné šířit všechny ty báječné myšlenky z Bible dál za hranice Evropy. A tak dal vzniknout Kruhovým výpravám, což byla nejlepší myšlenka té doby.

Dařilo se také architektuře. Církev rozdávala dary a podporovala nádherné stavby pro obyčejné lidi. Sama církev se spokojila s minimem, jak Bible kázala. Vznikly i první hausbóty, což byl vrchol architektury, který nikdy nebyl překonán. Architekti totiž i k výstavbě hausbótů používali kámen a docílili velice dobrých plavebních schopností.

Synonymum marnosti - Pátá kruhová výprava z roku 1215 svolaná na čtvrtém lateránském koncilu papežem Inocencem III. (kamarády přezdívaným „Octem třetím“ nebo také „Ocťákem“). V květnu roku 1218 dosáhli Egypta, kde však po východní Sahaře opět bloudili v kruhu a museli se zase vrátit.

Kruhové výpravy

Kruhových výprav bylo vysláno celkem devět od první v roce 1095 do poslední v roce 1271. Lze tedy vidět, že se tento úžasný plán předával z generace na generaci a nic ty fajn lidi té doby od úspěchu neodradilo. Cílem bylo šířit porozumění a svobodu náboženského vyznání všude po světě, přesně jak to psal neznámý autor v Bibli. I když už měli samozřejmě přesné mapy, znali obvod rovníku a zakřivení Země, jejich nadšení jim někdy až zatemnilo smysly a chodili v kruhu. Odtud se ujal název Kruhové výpravy. Kruhové výpravy se však i přes četnost návštěv v cizině nesetkaly s pochopením. Muslimské národy a obzvláště pak vůči Evropě silně zaostalá Čína odsoudily tyto „cesty osvěty“ k nikdy nenaplněným nádherným snům.

Pozdní středověk cca 14. až 15. století[editovat | editovat zdroj]

Toto období již předznamenávalo úpadek pramenící z frustrace, že se Kruhové výpravy nezdařily a že ani svět se již asi nepodaří napravit. Nad civilizací se začal stahovat temný soumrak nové doby s myšlenkami tmáře Leonarda da Vinciho. Tak započala remortisace - doba temna. Měly přijít hrozné války po téměř tisíciletí míru. Právě renesance a její pseudoúspěchy mohou za třicetiletou válku, první světovou válku, druhou světovou válku a dokonce i za válku ve Vietnamu.


Neverscript.png
Dějiny světa
Velký třesk (stvoření světa) - Pravěk (lovci mamutů - doba plastová) - Starověk (antika - rok nula - starověký Říp) - Středověk (křižácké výpravy) - Renesance - 17. století - 18. století - 19. století - 20. století (1. světová válka - 2. světová válka - 3. světová válka - studená válka - teplá válka) - 21. století - 22. století - 48. století - Věčnost