Jules Verne
| |
|---|---|
| Jules Gabriel Verne | |
| Biografické informace | |
| Pohlaví | muž |
| Diagnóza | chorobná bájivost, grafomanie |
| Vlasy | ano |
| Narozen | 8. února 1828, Nantes |
| Úmrtí | 24. března 1905, Amiens |
| Národnost | Francouz |
| Povolání | profesionální psavec, právník, krátce plavčík |
Jules Verne, celým jménem Jules Gabriel Verne (čti Žil Žábriel Vérn), byl francouzský psavec, autor mnoha fantastických knih a scénárista úžasných filmů Karla Zemana a Oldřicha Lipského.
Život[editovat | editovat zdroj]
Malý Jules se narodil 8. února 1828 v obci Nantés, což je na západě Francie. Jako by to samotné nestačilo, již v dětství si pořídil fascinaci mořem a proto v jedenácti letech zahnul kramle z domu a nalodil se na loď plující do Indie jako plavčík. Protože byl ale záhy odhalen, jeho milující otec mu pořídil modřiny přes celý gluteus maximus a poslal ho zpátky do školy společně s ostatními sourozenci. Malý Jules byl vychováván v přísném katolickém duchu a musel svatosvatě namouduši na psí uši na kočičí svědomí slíbit, že už nikdy kramle nezahne a na žádnou loď nepůjde plavčíkovat a bude doma sedět na tom modrém gluteu maximovi a cestovat bude jen a pouze ve svých snech. Takto nenápadně obvykle začíná závislost na drogách, milé děti.
V roce 1847 Jules odjíždí na pokyn svého otce do Paříže, kde ztrácí panictví. V důsledku této nešťastné události píše básně, načež si dotyčná uvědomí, co je to za magora, dá mu košem a radši si vezme někoho bohatého a perspektivního. Zhrzený Jules podléhá jednomu ze smrtelných hříchů - hněvu a chrlí jednu knihu za druhou, až se mu z brka kouří. Zhrzenou lásku poté nacpe prakticky do každé knížky jako dívku, která byla provdána proti své vůli a postupně se učí nenávidět rodný kraj a tamní lidi [1].
V Paříži si oblíbí nejen vyhlášený pařížský salát, ale také návševy divadel, literárních salónů a šantánu, četl slavné autory - Victora Huga, Alexandra Dumase, Shakespeara a Moliéra, v důsledku čehož psal básně, divadelní hry a hlavně domů o peníze, protože si třel bídu s nouzí jako správný bohém. V březnu 1849 zachvátila Paříž cholera, pročež nastoupil do armády, kde se stal vášnivým antimilitaristou, což mu vydrželo už napořád. Po zbytek života se živil jako pomocný advokát (posléze používal jen zkrácený titul "advokát"), spisovatel a burzián. Na svém kontě má nespočet básní, románů i povídek, chronickou zácpu a syna Michaela, který za něj dopsal některá díla, když zaklepal bačkorama.
Dílo[editovat | editovat zdroj]
Jules Verne hodně cestoval a navštívil i exotické kraje - Anglii, Skotsko, USA, severní Afriku a protože byl fascinován nezkrotnou divočinou a primitivními kmeny - i Vyšnou Dieru v Horních Uhrách [2] Své zážitky promítal do svých knih, ale také prachsprostě vykrádal historky, které mu vyprávěl jeho bratr, který to na lodi dotáhl (na rozdíl od Joulese) až na kapitána.
Jules Verne předběhl svou dobu. Jako správný vizionář be svých dílech popisuje mnohé z dnes běžných a obyčejných věcí - bezdrátový telegraf, pohyblivé obrázky, létající stroje težší než vzduch, létající stroje lehčí než vzduch, lodě schopné plavby pod vodou apod. Popisuje ovšem i věci, které ještě dnes obyčejné nejsou a stále patří do říše vědecké fantazie - např. nezištnou lásku.
Výběr z díla [3]:
- Pět neděl v balóně
- Cesta do středu Země
- Dvacet tisíc mil pod mořem
- Cesta kolem světa za osmdesát dní
- Dva roky prázdnin
- Vynález zkázy
a hlavně Tajemný hrad v Karpatech.
Zajímavosti[editovat | editovat zdroj]
- Na počest autora byla přejmenována německá obec Wernstadt na Verneřice (okres Tetschen, Ústecký kraj), která byla dříve vesnicí Wernhersdorf. Julese Verna připomíná stoh knížek v místní knihovně, které si již 15 let nikdo nepůjčil.
- Když přemístíte silou jednoho Izáka Newtona hmotu na vzdálenost jeden metr, vykonáte práci jednoho Joulese Verna. Říkala fyzikářka.
- Kdysi dávno do Měsíce nabouralo cosi z kosmu. Kráter byl pojmenován po Julesi Verneovi, ale protože to byl Francouz, je kráter na odvrácené straně a tudíž není vidět.