Char de Transition

ARL 44 na pomníku

Char de Transition (zkráceně CDT; vulgárně ARL 44; počeštěně kár d tranzizijón) je l'francouzský těžký, úprčnoútočný tank vyvíjený během německé okupace, který měl sloužit jako těžký tank během konce války, nicméně začal sloužit až v roce 1949.

Vývoj a zrod

Char B1 byl inspirací pro CDT

V roce 1944, ještě během německé okupace, se francouzští inženýři pustili do vývoje tanku Char de Transition (CDT), který měl obnovit francouzskou vojenskou slávu. S omezenými zdroji a pod přísným dohledem nacistů se projekt odvíjel spíše jako improvizovaná operace než precizní konstrukce. Francouzi se uchýlili k neobvyklým metodám: kradli německé motory Maybach HL 230 určené pro tanky Tiger a rabovali pancéřové pláty z německých, ale i francouzských křižníků. Tento mix starých a kradených součástek se stal základem pro nový tank, který měl být symbolem francouzského odporu a vynalézavosti. Po osvobození Francie v roce 1944 se projekt Char de Transition (CDT) přesunul z improvizovaných dílen do oficiálních výrobních hal. Nadšení z vytváření tanku, který měl konkurovat německým gigantům, ale narazilo na realitu poválečné Francie. S továrnami v troskách a ekonomikou na pokraji kolapsu se Francouzi museli nadále spoléhat na kreativní řešení. Části z německých lodí byly přetaveny na pancíře, a motor Maybach, původně navržený pro Tiger, se stal srdcem nového tanku.

Výsledný CDT však nebyl zrovna ztělesněním moderní vojenské technologie. Kombinace předválečných komponentů, rabovaného materiálu a inovativních, avšak spíše zoufalých konstrukčních rozhodnutí vedla k tanku, který byl těžkopádný, ale přesto impozantní. Když byl CDT v roce 1949 oficiálně přijat do výzbroje jako ARL 44, byl to spíše symbol vítězství nad nepřízní osudu než triumf techniky. Ale pro Francouze to byl první krok k obnovení jejich vojenské moci a národní hrdosti.

ARL 44 s věží ACL 1. Všimněte si, jakou práci si dali konstruktéři s litím věže, v celku paradox na někoho, kdo stávkuje každý den.

Konstrukce

ARL 44, původně známý jako Char de Transition (CDT), se stal paradoxním symbolem francouzského tankového inženýrství po druhé světové válce. Tento tank byl zkonstruován ve chvíli, kdy Francie zoufale potřebovala znovu vybudovat svou armádu, a to s minimem zdrojů a vybavení, které zbyly po okupaci. Francouzi se rozhodli, že když už nemohou vytvořit zcela nový a moderní stroj, vezmou to, co mají, a vytvoří něco, co by alespoň na oko vypadalo jako moderní tank – ARL 44.

Podvozek, který tvořil základ ARL 44, byl převzat z předválečného Char B1, tanku, který byl v době svého vzniku vynikající, ale po dvou dekádách technického pokroku už rozhodně nepatřil mezi elitu. Tento zastaralý základ pak inženýři doplnili německým motorem Maybach, který byl doslova ukraden pod nosem Němcům, když se rozkládající se Třetí říše snažila zachránit zbytky své techniky. Maybach měl původně pohánět Tigery a Panthery, ale Francouzi ho využili pro svůj vlastní projekt, což přidalo ARL 44 na ironii a dramatu.

Inženýr stojící před dřevěnou maketou v plné velikosti. Za zmínku stojí obří věc trčící z věže

Pancéřování ARL 44 se skládalo z oceli vytěžené z vraku křižníku Dunkerque, který kdysi chránil francouzské námořnictvo. Tato ocel, přetavená a znovu využitá, dávala tanku nejen ochranu, ale také nádech tragické historie. ARL 44 tak doslova nesl na svém těle břímě minulých neúspěchů Francie, nyní přetvořené v něco nového.

A přestože většina tanku byla směsí starého a improvizovaného, jednoznačně se vyznačoval výkonným dělem SA 45 ráže 90 mm. Toto dělo bylo na svou dobu překvapivě moderní a schopné prorazit pancíře mnoha tehdejších tanků. To bylo jeho hlavní devízou, která z ARL 44 dělala tank hodný pozornosti, i když byl ve všem ostatním spíše reliktem minulosti než příslibem budoucnosti.

Když byl ARL 44 konečně v roce 1949 zařazen do služby, nebyl to triumf technického pokroku, ale spíše symbolický akt. Tento těžkopádný stroj, postavený z toho, co zbylo, byl důkazem, že Francie, ačkoliv se sotva zotavila z války, se nevzdává. ARL 44 nebyl tank, který by mohl změnit běh války, ale byl připomínkou toho, že Francouzi, i když měli k dispozici jen minimum zdrojů, dokázali vytvořit něco, co alespoň na papíře dokázalo vzbudit respekt. A to je někdy víc než dost.

Použití

Testování:

Během testování tanku ARL 44 se ukázalo, že jeho podvozek byl podezřele podobný tomu z předválečného tanku Char B1. Francouzští inženýři sáhli po osvědčené, ale už poněkud zastaralé konstrukci, což se projevilo na celkové mobilitě tanku. Podvozek, navržený původně pro menší a lehčí tank, jednoduše nestačil na těžký tank ARL 44, což vedlo k problémům při pohybu v terénu. Tank se v takovém prostředí spíše potácel než pohyboval, což výrazně omezovalo jeho operační schopnosti.

Rychlost tanku na silnici se zastavila na zhruba 30 km/h (oficiálně 37 km/h), což nebylo pro těžký tank v poválečné éře žádnou výhrou. Kombinace těžkého pancéřování a podvozku, který byl nedostatečně dimenzován, vytvořila stroj, který byl v boji pomalý a obtížně ovladatelný.

A pak je tu motor – Maybach HL 230, původně navržený pro německé tanky Tiger a Panther. Na papíře poskytoval slušný výkon 575 koní, ale v praxi se rychle ukázalo, že jde o motor, který se „rád“ kazil. Ve skutečnosti se ukázalo, že udržet tento motor v chodu bylo něco jako pokoušet se udržet francouzský šampaňský večírek pod kontrolou – vždycky se něco pokazilo. Tento motor se „kurvil“ až příliš často, což nejenže tank zpomalovalo, ale často ho zcela vyřazovalo z provozu.

Nicméně, když tank fungoval, jeho kanón SA 45 ráže 90 mm byl skutečnou hvězdou. Dělo mělo vynikající průbojnost a bylo schopné konkurovat i nejmodernějším tankům své doby. Na střelnici tank exceloval, pokud jste měli to štěstí, že motor vydržel dost dlouho, aby se tank dostal na střeleckou pozici.

Použití:

ARL 44 se velmi úspěšně účastnil tankových přehlídek

V nasazení do služby se tank ARL 44 ukázal být více přechodným řešením než plnohodnotným bojovým strojem. Francouzská armáda jej využívala hlavně k ochraně strategických bodů a jako podporu v defenzivních operacích, kde mohl využít svůj silný kanón a tlusté pancéřování. Díky své omezené mobilitě a nespolehlivému motoru však nebyl vhodný pro dynamické útočné operace. Místo toho byl často nasazován tam, kde jeho nedostatky nebyly tolik na obtíž.

Vzhledem k těmto problémům se tanky ARL 44 rychle staly zastaralými, zejména po příchodu modernějších strojů, jako byl AMX-50. S celkovým počtem vyrobených kusů kolem 60 se ARL 44 nikdy nestal páteří francouzských obrněných sil.

Specifikace

Tank ARL 44 je jedním z těch strojů, které se s trochou nadsázky dají označit za mistrovské dílo francouzské technické kreativity – nebo také za důkaz, že když Francouzi postaví tank, rozhodně to nebude nuda. Tento poválečný projekt se stal symbolem neotřelých řešení, byť občas s notnou dávkou improvizace.

Výzbroj: Hlavní zbraní tanku ARL 44 je kanón SA 45 ráže 90 mm. Tento kanón je opravdu impozantní a lze říci, že se Francouzům podařilo v tomto směru překvapit všechny. Zatímco v kuchyni jsou známí pro svou preciznost, u tohoto kanónu se jim skutečně povedlo připravit něco, co má pořádnou "punch". S průbojností, která by mohla konkurovat těžkým tankům, tohle dělo rozhodně vzbuzovalo respekt – aspoň v případě, že tank vůbec dorazil na místo určení.

Pancíř: Pancéřování ARL 44 je kapitola sama pro sebe. Čelo tanku bylo chráněno až 120 mm silným pancířem, údajně převzatým z bitevní lodi Dunkerque. Tady se ukázala opravdová francouzská šetrnost a snaha neplýtvat materiálem – když nemáš kvalitní ocel na tanky, prostě vezmi kus bitevní lodi. Výsledkem bylo, že tank měl vynikající ochranu, ale vážil jako „francouzský oběd o sedmi chodech“ – což znamená, že se s ním moc rychle nešlo hnout.

Pohon: A teď k pohonu – Maybach HL 230, původně německý motor z tanku Panther. Francouzi se rozhodli, že když už mají německý motor, tak ho prostě použijí. Tento motor dával výkon 575 koní, což je sice fajn, ale když to nasadíte do padesátitunového „obrněného sýra“, tak to není zrovna výhra. Výsledkem byla maximální rychlost až "37" km/h, což je skvělé, pokud potřebujete projet Paříž při špičce, ale na bojišti to znamenalo být spíš pohyblivým terčem.

Další specifikace:

• Hmotnost: přibližně 50 tun – něco jako když se po francouzském hodokvasu pokusíte vstát od stolu.
• Délka: 10,53 m (s kanónem) – dost dlouhý na to, aby se zasekl v úzkých uličkách francouzských měst.
• Šířka: 3,40 m – tak akorát, aby zabral polovinu francouzské silnice.
• Výška: 3,20 m – protože výhled na krajinu je důležitý, když se šineme krokem.
• Posádka: 5 členů – aby měli s kým diskutovat o filozofii, zatímco čekají, až se stroj rozjede.

Celkově vzato, ARL 44 je tank, který kombinuje nejlepší prvky francouzského důvtipu, lásky ke kulinářství a schopnosti improvizovat. I když jeho silné stránky, jako je výkonný kanón a robustní pancíř, nejsou k zahození, nedostatek mobility a výkonu motoru z něj činí tank, který se více hodí na přehlídku než do skutečného boje. Je to připomínka toho, že Francouzi umějí být vynalézaví – ať už je situace jakákoliv.

Srovnání s tankem M26 Pershing

Drobné historické okénko:

Tanky	ARL 44	M26 Pershing
Výzbroj	Kanón SA 45 ráže 90 mm. Měl fenomenální palebnou sílu (na svou dobu)	Kanón M3 ráže 90 mm. Solidní, ale zaostával
Pancíř	30-120 mm z lodi kradeného pancíře (solidní)	25-101 mm (zaostává)
Mobilita	Kradený dvanáctiválec Maybach HL 230 o výkonu 575 koní z tanku Tiger propůjčuje tomuhle padesátitunovému behemotovi maximální rychlost až 37 km/h, což je celkem málo i na přelom 40. a 50. let 20. století	Vlastní, americký osmiválec Ford GAF o výkonu 500 koní tomuhle 40 tun těžkému tlouštíkovi dává rychlost 40 km/h, což je vlastně stejná bída
Konstrukce podvozku	Vracíme se do poloviny dvacátých let a to k tanku Char B1, který měl housenkové pásy a složitou směs listových a vinnutých pružin pro překonávání zákopů	V postatě standardní torzní tyče
Nasazení	žádné, sloužil primárně na přehlídkách, výcviku, či jako zastrašující nástroj	Veterán druhé světové a korejské šarvátky
Výroba	Velmi omezená, nakonec vzniklo 60 kousků.	Přes 2000 kousků
Spolehlivost	Diskutabilní	Nízká
Historický význam	V podstatě žádný, možná jen, že je to regresivní křáp	V postatě první MBT.

Kultura

WoT: ARL 44 je těžký tank francouzského technologického stromu ve hře World of Tanks (WoT). Tento tank je zařazen na VI. úroveň a představuje zajímavou kombinaci historie a herních vlastností. Pojďme si ho tedy popsat.

Herní charakteristika ARL 44:

• Úroveň: VI
• Typ: Těžký tank
• Národ: Francie
• Dělo: 90 mm DCA 45
• Pancíř: Relativně silný čelní pancíř (120 mm), který je však slabý na bocích a zádi.
• Rychlost: Omezená mobilita s maximální rychlostí 37 km/h, což je pro těžký tank přiměřené.
• Výdrž: 880 HP
• Výhoda: Jedním z hlavních taháků ARL 44 je jeho dělo, které má vysokou průbojnost a poškození na úrovni, což ho činí nebezpečným protivníkem pro tanky stejné úrovně

Ovšem.... Tank je zde pro herní vyváženost poněkud upraven.

WoT verze ARL 44 s dělem F3. Toto je ještě SD render, v dnešním HD renderingu vypadá to dělo ještě víc pitomě.

Pojďme si to shrnout podrobněji a opravit chyby v porovnání s historickou realitou.

Historické dělo ARL 44

• SA 45 ráže 90 mm: Skutečný ARL 44 byl v reálu vybaven kanónem SA 45 ráže 90 mm. Toto dělo bylo navrženo pro boj s německými těžkými tanky, jako byl Tiger I, a mělo solidní balistické vlastnosti. Tento kanón byl klíčový v poválečné konstrukci ARL 44 a je to jediný kanón, který byl na tomto tanku reálně použit.

Herní děla v World of Tanks

Ve hře World of Tanks však ARL 44 používá širokou škálu děl, která se značně liší od toho, co bylo v historii reálně použito:

1. M1A1 ráže 76 mm: Toto dělo je americké dělo z doby druhé světové války, které používaly například americké tanky Sherman. Není jasné, proč by ARL 44 měl mít toto dělo jako výchozí možnost ve hře, jelikož s ním nikdy nebyl historicky spojen. Pravděpodobně se jedná o herní kompromis.
2. 105 mm 13TR: Ani toto dělo nebylo nikdy na ARL 44 historicky uvažováno. 105 mm kanóny byly typicky spojeny s těžšími a modernějšími francouzskými tanky, ale ne s ARL 44. Navíc, toto dělo má smyšlený pseudonázev který odkazuje na polní dělo z dob první světové války. Dle balistiky (základní střela leti rychlostí 850 m/s), se zdá kanón 13TR být kanónem Canon de 105 model 1930 Schneider, který byl sice francouzský, ale nikdy se ve Francii nepoužíval. Tento kanón je ve hře zahrnut pravděpodobně pro zpestření herního zážitku a poskytnutí více herních možností hráčům.
3. 90 mm F3: Tento kanón se objevil dlouho po vyřazení ARL 44 z výzbroje. F3 byl vyvinut v 50. letech a používal se na jiných francouzských tancích, jako je například AMX 13. Jeho přítomnost na ARL 44 ve hře je čistě fiktivní a slouží opět pouze pro potřeby herní mechaniky.
4. DCA 30 (Canon de 90 mm CA Modèle 1939): Jedná se o protiletadlový kanón, který mohl být teoreticky adaptován pro použití v tancích. Nicméně, tento kanón nebyl nikdy na ARL 44 skutečně instalován. Navíc, samotný název "DCA 30" je pseudonázev vytvořený pro hru. Ve skutečnosti se toto dělo jmenovalo Canon de 90 mm CA Modèle 1939.
5. DCA 45: Toto je herní pseudonázev pro kanón SA 45, který je jediným historicky správným kanónem na ARL 44. Název "DCA 45" je zavádějící a není to reálný historický název.