T-54/55
„Blyaaaaaaaaaaaaaaaaaaaat“
„Što za byznys suka“
„*kucky kucky kucky*“
T-54 a T-55 je jakýmsi prazvláštním a vysoce inteligentním (a neposlušným) traktorem vyvinutým někde v tehdejší SSSR za účelem restrukturizace sovětské ARMIJE.
Zrod T-54 (Objekt 137)[editovat | editovat zdroj]
Během Druhé světové války si Ivani uvědomili, že jejich tanky KV-2 a T-34 již nestačí požadavkům taktiky Rush B. Tudíž se v roce 1943 začaly objevovat první kresby, jak by jejich nástupce měl vypadat. Stroj měl být velký, a jelikož měl být vybaven superekologickým nafťákem V-2, který byl samozřejmě extrémně čoudivý. Původně vznikl tank T-34 s novou, velmi kulatou věží, do které se mohli vtěsnat tři Ivani místo dvou a nový, 85 milimetrový kanón D-5T (případně ZiS S-53 naprosto shodné ráže), na stejné korbě a podvozku jako T-34. [1] Tyto tanky byly velmi jednoduché (jedinými pohyblivými součástkami byl motor V-2-34 a kola) a super efektivní v taktice RUSH B(erlín) , tudíž se vyrobilo mnoho kusů. nicméně tanky byly snadnou kořistí tygrů a panterů. To byl průser, ovšem ne kvůli Ivanům v těch tancích, ale zásoby Stalinia.
Proto v roce 1944 vznikl stroj T-44. Ten byl mezi krok mezi tanky T-34/85 a T-54, jelikož měl korbu téměř shodnou s T-54 a věž takřka shodnou s tankem T-34/85, včetně výzbroje. Ocelový mužíček však řekl, že T-44 je moc složitý a vyrobilo se ho velmi neruských 1 800 kousků. A tím se dostáváme k tanku T-54.
Projekt začal v roce 1945, kdy inženýři pracovali na základě konceptu "co takhle dát do toho ještě větší dělo a více pancéřování?". Po několika pokusech, které zahrnovaly návrhy připomínající více parní válec než bojový stroj, se rozhodli, že cesta k úspěchu vede přes zvětšení všeho, co už fungovalo na T-34. Výsledkem byla první verze T-54, která měla téměř stejnou hmotnost jako malá ponorka a byla schopna probudit celou vesnici už jen svým motorem. Prototypy tanku T-54 byly testovány v nehostinných podmínkách ruské zimy. Jeden z nejpamětihodnějších momentů z těchto testů nastal, když se jeden z prototypů rozhodl uprostřed noci vykopat si vlastní jámu a v ní zůstat jako nějaký ocelový medvěd připravující se na hibernaci. Mechanici se pak snažili tank z jámy dostat celé dva dny, přičemž museli přiznat, že možná by bylo lepší nechat ho tam jako varování pro ostatní tanky, co se stane, když neposlouchají. Jedním z vrcholných okamžiků vývoje byla slavná "Bitva o návrat z pole", kdy se inženýři rozhodli, že otestují tank v bojových podmínkách. Po první půlhodině jízdy se však ukázalo, že tank má poněkud osobité představy o směru, kterým se chce vydat. Místo k nepříteli se vydal směrem k nejbližšímu městu, kde rozbil místní trh a zastavil se až po neúspěšném pokusu zaparkovat do místního rybníka. Tento incident vedl k přepracování řídicího systému, protože jak bylo řečeno: "Tank, který nechce bojovat, není tank, ale drahá atrakce."
T-55[editovat | editovat zdroj]
Vývoj tanku T-55 začal v roce 1955, kdy se sovětští inženýři rozhodli, že mohou vylepšit svůj předchozí zázrak – T-54. Kromě standardních modernizací se rozhodli přidat do tanku revoluční technologii: umělou inteligenci, která by mohla přijímat rozhodnutí za posádku. Tato inovace měla učinit T-55 nejen efektivnějším, ale také "inteligentním" strojem na bojišti. Bohužel, to, co mělo být triumfem technologie, se často změnilo v absurdní komedii plnou mylných úsudků, neuvěřitelných rozhodnutí a technických nešvarů. Hned od začátku se tank T-55 rozhodl, že bude mít vlastní názor na všechno. Například při jednom z testů se tank s umělou inteligencí rozhodl, že místo přímého útoku na nepřátelské pozice je lepší nejprve vyčistit bojiště od potenciálních pastí. Bohužel, identifikoval jako pasty všechny větší kameny a keře v okolí, takže posádka strávila hodiny projížděním a ničením nevinné flóry, zatímco skutečný nepřítel se v klidu přeskupoval. Jedním z největších problémů T-55 byla jeho kouřící pohonná jednotka. Inženýři chtěli zvýšit výkon, ale výsledkem byl motor, který kouřil jako stará parní lokomotiva. Když tank projížděl krajinou, vypadal jako pojízdná továrna na oblaka, což dalo nepříteli dostatek času, aby si připravil svačinu a čekal, až se tank přiblíží. Jeden voják suše poznamenal, že "Tank T-55 je jediný stroj, který ztratíte z dohledu jen tehdy, když přestane kouřit." Další frustrující vlastností tanku byl jeho malý vnitřní prostor. Posádka T-55 měla tak málo místa, že i sardinky v konzervě by si stěžovaly na stísněnost. Když se vojáci potřebovali pohybovat uvnitř tanku, museli provádět složité gymnastické cviky, které by záviděli i olympionici. Během jedné z vojenských přehlídek si důstojníci všimli, že z tanku vypadává voják každých pět minut, a místo toho, aby byli připraveni k boji, se vesele kutáleli po zemi.
A pak tu byla věž – majestátní, ale smrtelně nebezpečná. Při zásahu tanku měla věž T-55 tendenci vyletět do vzduchu jako raketa směřující k Marsu. Vojáci vtipkovali, že Sovětský svaz vlastně nechtěl konkurovat americkému vesmírnému programu s raketami, ale s tankovými věžemi. Jeden svědek popsal incident, kdy po zásahu tanku věž skutečně zmizela na obloze a nikdy ji už nenašli. Někteří vojáci tvrdili, že viděli věž obíhat Zemi jako nový satelit. Další legendární incident nastal, když tank při průjezdu městem určil, že největší hrozbou pro jeho misi jsou dopravní značky. AI tanku se rozhodla všechny dopravní značky v okolí vytrhat a odvézt na bezpečné místo. To vedlo k totálnímu dopravnímu chaosu a místní obyvatelé, kteří nevěděli, kde končí zóna stání a kde začíná pěší zóna, se rozhodli, že možná bude lepší přestat jezdit auty úplně.
Navzdory všem těmto nezdarům se T-55 stal jedním z nejúspěšnějších a nejrozšířenějších tanků studené války. Jeho vývoj byl cestou plnou absurdních situací a neuvěřitelných momentů, které dodnes zůstávají zdrojem černého humoru pro všechny, kdo se zajímají o vojenskou historii. Protože jak se ukázalo, někdy je třeba hodně nezdarů k tomu, aby vzniklo něco opravdu výjimečného.
Specifikace[editovat | editovat zdroj]
Tank T-55, výsledek sovětského inženýrství a unikátní kombinace technologie a čisté vodky, byl jedním z nejikoničtějších tanků studené války. Vyzbrojen výkonným dělem, robustním pancéřováním a nezanedbatelným sovětským duchem, se tento stroj stal symbolem síly a zároveň nekonečného humoru. Zde jsou specifikace, které ukazují, proč byl T-55 tak jedinečný:
Výzbroj:[editovat | editovat zdroj]
- Hlavní zbraň: špalkomet 100mm D-10T2S, schopné ničit vše, co se mu postaví do cesty, pokud to dokáže trefit. Tanky často přezdívané jako "velké ruské kladivo" dokázaly rozbít cokoliv – od tanků nepřátel po zahradní ploty na venkově.
- Kulomety: Koaxiální 7,62mm SGMT a protiletadlový 12,7mm DShK, ideální pro výrobu ohňostrojů z nepřátelských jednotek nebo k oslavě úspěšné střelby na cíle, které se ani nepohnuly.
Pohon:[editovat | editovat zdroj]
- Motor: V-55 12válcový dieselový motor o výkonu 581 koní, který dělá z T-55 pojízdný komín. Při plném výkonu vydává tolik kouře, že by mohl konkurovat továrně na cigarety. Když tanky projížděly, viditelnost klesala na nulu a vojáci často museli používat plynové masky, aby se vyhnuli intoxikaci kouřem.
Pancíř:[editovat | editovat zdroj]
- Přední pancíř: 100mm, navržený tak, aby odolal zásahům – nebo aby se alespoň pokusil. V praxi to znamenalo, že se posádka modlila, aby jejich tank nebyl zasažen, jinak by mohla věž z tanku vyletět jako raketa na orbitu, což se stalo poměrně často.
- Boční pancíř: 80mm, dostatečný pro zastavení kulometné palby, ale proti moderním protitankovým střelám byl tank jako plechovka na kolečkách.
Mobilita:[editovat | editovat zdroj]
- Maximální rychlost: 50 km/h na silnici, 30 km/h v terénu, což je rychlejší, než většina traktorů, ale o dost pomalejší než přání většiny posádek utéct z boje. Když se tank rozjel, často se z něj kouřilo tak moc, že jej nepřítel nemohl ani najít, což byla svým způsobem výhoda.
- Dojezd: 500 km s přídavnými nádržemi, dostatečný k tomu, aby se tank dostal z jednoho konce prázdné Sibiře na druhý, pokud se mezitím nerozpadne.
Vnitřní prostor:[editovat | editovat zdroj]
- Prostor pro posádku: Uvnitř tanku bylo místa méně než v telefonní budce. Posádka často musela provádět akrobatické cviky, aby se vešla. Všichni členové posádky se stali experty na jógu a naučili se navzájem snášet pach dieselových výparů a lidského potu.
Věže:[editovat | editovat zdroj]
- Výbušnost: Věž tanku byla jako časovaná bomba. Při zásahu vyletěla do vzduchu a často zmizela z dohledu jako nechtěný vesmírný satelit. Tento "kosmický program" byl neoficiálním příspěvkem Sovětského svazu k průzkumu vesmíru.
| porovnání vozidel studené války | M48 Patton III | T-55 | Leopard 1 |
|---|---|---|---|
| velikost (délka i s výzbrojí/šířka/výška) | 9,30/3,27/3,63 metru | 9/2,4/3,27 metru | 9,54/2,6/3,37 metru |
| hmotnost | 49 tun | 36 tun | 42 tun |
| výzbroj | 90 mm dělo M41 | 100 mm D-10T2S | 105 mm dělo L7A1 (licenční) |
| kouřivost | střední | rozbily se přístroje | skoro žádná |
| dojezd | 500 km | 500 km | 550 km |
| kapacita munice | 63 kusů | 34 kusů | 55 kusů |
| pancéřování | max. 114 mm | max. 240 mm | max. 70 mm |
| osádka | 5 | 4 | 4 |
Použití[editovat | editovat zdroj]
Ve světě plném válek se tank T-55 stal neoddělitelnou součástí mnoha konfliktů, včetně legendárních Mimoňských válek, které se staly symbolem zoufalství a absurdu. Zde je pohled na válečné používání tanku T-55, výpověď člena posádky:
Při pohledu na tank T-55 se člověk nemůže nezeptat: "Je to vojenský stroj, nebo kovový pokus o sebevraždu?" Tento tank se stal tím, čím je – legendou zdivočelého válčení, kde smích a zoufalství jdou ruku v ruce.
V Mimoňských válkách, kde se válečníci z pěchoty vyzbrojovali tasemnicemi a moukou v pytli, se tank T-55 ukázal jako naděje na zdánlivou nesmrtelnost. "Když všechno selže, můžeme se alespoň skrýt za naším důstojným kusem plechu," říkali místní.
Jeho použití ve válce bylo tak absurdní, že nepřátelé nevěděli, zda se mají smát nebo plakat, když spatřili tank, který byl starší než jejich vlastní babičky. "Jak můžeš bojovat s něčím, co vypadá, jako by mělo být v muzeu?" ptali se zoufale.
A co se týče jeho bojových schopností, no, tank T-55 nebyl jen tankem – byl to mobilní hazardní hřiště. "Možná, že když na něj budeme házet kostkou, trefíme se do cíle," vtipkovali jsme.
Jeho údajná data o pancéřování měla spíše šmrnc. "Při pohledu na něj se nám vybaví zahradní plot a myslíme si, že jsme v bezpečí," smáli se místní obyvatelé.
A když se náhodou tank T-55 dostal do bitvy, všechno se zdálo být jen parodií na válku. "Jediný způsob, jak by mohl tento tank způsobit nějaké škody, by bylo, kdyby spadl na nepřítele," komentovali přihlížející.
Válečné použití tanku T-55 je jako cirkusové představení – lidi se smějí, ale všichni vědí, že za humorem se skrývá temná realita konfliktu a lidského utrpení.
- ↑ citace?