Tanky IS

IS-2 stojící před chajdou, kde byl vyroben

Ach, tanky IS, vrchol sovětské techniky, kde každý Ivan s láhví vodky a kladivem dokázal stvořit ocelového kolosa. Tyto tanky, pojmenované po Josifu Stalinovi, jsou takové pohyblivé popelnice, které se valí s elegancí opilého medvěda a spotřebují více paliva než celá flotila Kamazů. Mezi hromadami šrotu a vedle věrného motocyklu Ural, který čeká na další mise, vznikaly tyto železné giganty. Bez ohledu na jejich těžkopádnost a jednoduchost, dokázaly tanky IS zasáhnout srdce bojiště s takovou silou, že to žádný nepřítel nemohl ignorovat – přesně jako pořádný sovětský večírek, který se protáhne až do rána.

Zrod

Vývoj tanků IS byl opravdu mistrovským dílem sovětského inženýrství. Vzali přibližně 30 tun starých popelnic, přidali šlapací pohon, aby se tankisti udrželi ve formě, a nezapomněli přidat 3000 kg motocyklů Ural, protože nic neříká "síla" jako motorka zaparkovaná uvnitř tanku. A jako třešnička na dortu, hlavní zbraň? Metačka hrášku ráže 85 mm. Výsledek? Tank, který se pohyboval s rychlostí kulhajícího slimáka, ale dokázal vyděsit nepřítele už svým vzhledem. Ano, tohle je pravé umění.

Vývoj tanků IS byl typickou sovětskou cestou k dokonalosti – vezměte co nejvíce oceli, motocyklů Ural a trošku vodky a dejte to dohromady. Začalo to jednoduchým nápadem: potřebujeme něco, co dokáže rozdrtit německé tanky a zároveň být tak těžké, že se ho nikdo neodváží tlačit zpátky.

Na začátku byl IS-1, ale Ivan a jeho soudruzi brzy zjistili, že jeho 85mm metačka hrášku nestačí na ty německé ocelové potvory. Takže se rozhodli přejít na IS-2 s gigantickým 122mm dělem, které bylo navrženo tak, aby vystřelilo díru do čehokoli – včetně paneláků, betonových bunkrů, a možná i Měsíce, pokud by to bylo potřeba. Samozřejmě, tanku museli přidat tolik pancíře, že jeho pohyb připomínal spíše lenochoda po večírku.

Aby tank mohl nést tuhle obrovskou zbraň, bylo potřeba vylepšit pohon. Zde přišly ke slovu motorky Ural – sice se nepoužily přímo, ale sloužily jako inspirace pro robustní motor tanku, který měl stejný hrubý, nekompromisní charakter. Výsledek? Tank, který byl tak pomalý, že byste ho mohli předběhnout na kole, ale jakmile dorazil, nebylo úniku. Ivan s IS-2 se stal noční můrou pro každého nepřítele – přicházel pomalu, ale když dorazil, bylo to jako čelní srážka s vlakem.

Takže zde máte tank IS-2: vrchol sovětského inženýrství, kombinující tuny starých popelnic, inspiraci z motorek Ural a obrovské dělo, které by rozesmálo i samotného Stalina. Ach, IS-2 – tenhle železný kolos už byl sám o sobě něco, ale sovětští inženýři, posilněni vodkou a neúnavným odhodláním, se rozhodli, že to může být ještě lepší.

IS-3

Po IS-2 přišel IS-3, což byl tank, který měl nejen dělo, ale i vzhled, co by odradil i samotného německého Tigera. Vypadalo to, jako kdyby se někdo rozhodl spojit tank s převrácenou vanou. IS-3 měl špičatější přední pancíř, což mělo odrážet střely nepřátel, a byl tak robustní, že kdyby tanky byly živé bytosti, IS-3 by byl ten silák, který se vyhýbá inteligentním rozhovorům. Přesto byl jeho pancíř a mohutné 122mm dělo velkým vylepšením oproti jeho předchůdci.

IS-4

Následoval IS-4, což byl další pokus o vytvoření tanku, který by mohl přežít pád z útesu. Tento model měl ještě silnější pancíř a větší rozměry, což znamenalo, že byl ještě těžkopádnější. Kdyby IS-4 měl vlastní seznam přání, jistě by na něm bylo přání na teleportaci, protože přesunout se z bodu A do bodu B bylo pro něj jako noční můra. Přesto byl jeho pancíř téměř nezničitelný a jeho 122mm dělo bylo pořád úctyhodnou zbraní.

IS-7

A pak přišel IS-7, což byla skutečná třešnička na dortu. Tento tank byl tak obrovský a tak těžký, že by mohl fungovat jako přehrada v případě povodně. Jeho vývoj byl spíše cvičením v extrémnosti – 68 tun čisté váhy, 130mm dělo, které by mohlo srovnat s povrchem malou vesnici, a motor, který by se dal použít k pohonu menšího trajektu. IS-7 byl však tak monstrózní, že se nakonec nehodil pro praktické použití – snad kromě vystrašení nepřítele k smrti pouhým pohledem.

Takže, od IS-2 k IS-7, sovětští inženýři pokračovali ve své snaze vytvořit něco většího, těžšího a více impozantního. Každý nový model byl důkazem jejich oddanosti myšlence, že pokud to není obrovské a nepřemožitelné, nestojí to za námahu.

Varianty

IS-1 (IS-85)

Tank IS-2M a IS-3

První pokus, IS-1, alias "metačka hrášku" s 85mm kanónem. Byl sice pokrokový, ale jeho palebná síla byla tak děsivá, že Němci spíše umírali smíchem. Po rychlém zjištění, že to nebude stačit, Ivan vylepšil recept.

IS-2 (IS-122)

IS-2, nyní vybavený pořádným 122mm kanónem, protože když něco nezničíte jednou ranou, dejte tam větší dělo! Tento kolos dokázal ničit německé tanky, bunkry a možná i přistávací dráhy. Když tohle monstrum přijelo, věděli jste, že se blíží konec světa – nebo alespoň konec vaší večeře.

IS-3

Pak tu máme IS-3, se svým elegantním „želvím“ předním pancířem, který měl odrážet střely nepřátel – nebo alespoň ty odvážnější ptáky. Tento tank byl tak futuristický, že kdyby měl Wi-Fi, mohl by si stáhnout svou vlastní historii.

IS-4

IS-4, větší a těžší, s pancířem, který byl tak silný, že by se mohl použít jako plot okolo Kremlu. Tento tank byl tak těžký a pomalý, že kdyby ho posadili na start maratonu, ostatní by už dávno oslavovali v cíli.

IS-5 (Obiekt 248)

Prototyp IS-5, vybavený 100mm kanónem, který měl ambice, ale nikdy se nedostal přes testovací fázi. Proč? Protože nebyl o nic lepší než IS-2 nebo IS-3 – zřejmě nepřesvědčil Ivana svou revoluční neschopností.

IS-6 (Obiekt 252/253)

Počítačová animace použití tanku IS-7

IS-6, dva prototypy, jeden s mechanickým pohonem a druhý s elektrickým, což byl sovětský pokus o tank s duší hybridního auta. Projekt byl rychle zapomenut, když si uvědomili, že nefunguje ani jeden z nich tak, jak by měl.

IS-7 (Obiekt 260)

A konečně IS-7, ztělesnění snu každého tankisty. S 130mm dělem a pancířem, který by přežil přímý zásah meteoru, byl tento tank tak monstrózní, že se ve skutečnosti nikam nedostal. Doslova – jeho hmotnost a náklady byly tak enormní, že se s ním nikdo nechtěl tahat.

IS-8 / T-10

Posledním v řadě je IS-8, později přejmenovaný na T-10, což byl poslední pokus o vytvoření něčeho skutečně použitelnějšího. S 122mm kanónem a lepším pohonným systémem se tento tank stal standardem až do 60. let – což je úspěch, vezmeme-li v úvahu, že přežil i všechny Ivany, kteří ho stavěli.

Závěr

Od IS-1 po IS-7 a nakonec T-10, tanky IS byly neuvěřitelnou ukázkou sovětské kreativity: větší děla, těžší pancíř a neustálé snahy o to, aby něco obrovského bylo ještě obrovštější. Každá varianta byla výsledkem neúnavného sovětského ducha a lásky k extrémům – a trochu té vodky, samozřejmě.

Specifikace (IS-2)

Pancíř

• Materiál: Stalinium – legendární, až záhadný materíál o kterém se traduje, že je nezničitelný. Vyráběný tajně v hlubinách Uralu, údajně zpečený slzami politických vězňů a odolný proti všemu, co na něj nepřátelé mohou hodit. Ani atomová bomba by ho nerozbila, nebo alespoň tak si to Sověti představovali.
• Tloušťka: Přední pancíř měl 120 mm, což je asi tolik, kolik by potřeboval Hulk, aby se jím proboural. Postranní pancíř měl 90 mm a zadní 60 mm, což je více než dostatečné, aby odrazilo jakýkoli pokus nepřítele dostat se zezadu.

Výzbroj

• 

  průměrná munice do kanónu D-25T
  Hlavní kanón: D-25T 122mm kanón – doslova dělo, které byste očekávali spíše na bitevní lodi než na tanku. Nabíjení bylo tak pomalé, že byste mezi jednotlivými výstřely mohli zorganizovat a vyhrát šachový turnaj.
• Munice: Každá střela vážila kolem 25 kg, což je jako kdybyste vystřelili Ivana – typického sovětského vojáka – přímo na nepřítele. Nabíjení střel bylo tak náročné, že se vtipkovalo, že by bylo rychlejší a efektivnější nabít Ivana samotného, než ho nechat nosit střely.

Motor a mobilita

• Motor: V-2-IS dieselový motor o výkonu 600 koňských sil. Tento motor byl tak hladový, že by spotřeboval víc paliva než celá flotila ruských traktorů během jedné sezóny sklizně.
• Rychlost: Maximální rychlost 37 km/h, což je dostatečně rychlé, aby předběhl slimáka, ale pomalejší než průměrný cyklista. Ale koho to zajímá, když máte pancíř ze Stalinia, že?

Rozměry a váha

• Hmotnost: 46 tun – přibližně tolik, kolik váží menší dům, což dává smysl, protože IS-2 byl v podstatě pojízdná pevnost.
• Délka: 6,8 metru – dostatečně dlouhý na to, aby se každý nepřítel cítil malý a bezvýznamný

Použití

Druhá Světová Šarvátka

IS-1 (IS-85)

Tento tank byl vyvinut jako přímá reakce na německé Tiger tanky. Ironie tkví v tom, že Sověti vždy chtěli mít větší a lepší hračky než jejich protivníci. A co je lepšího než tank, který dokáže konkurovat nejsilnějšímu nepříteli? Představte si německého vojáka, jak si myslí, že jeho Tiger je nepřekonatelný. Pak přijede IS-1 a srazí jeho ego zpět na zem.

IS-2

Tento tank byl známý svým 122mm kanónem, který dokázal prorazit jakoukoli německou obrněnou techniku. Sověti si jednoduše řekli: „Proč se obtěžovat s přesností, když můžete mít absolutní sílu. Němci si museli myslet, že je to konec světa, když na ně z dálky vypálil IS-2. Doslova – jejich svět se rozpadl na kusy.

IS-3

Představen na přehlídce v Berlíně v roce 1945, což bylo pro spojence šokující. Tento tank měl nový design a byl navržen tak, aby ještě více děsil nepřítele. Představte si, že jste právě vyhráli válku a Sověti vám ukáží, že mají ještě lepší tanky připravené na další konflikt. Spojenci si možná mysleli, že teď, když je Hitler pryč, mohou chvíli odpočívat. Pak uvidí IS-3 a uvědomí si, že dovolená se ruší.

IS-4

Tento tank měl ještě silnější pancíř a větší palebnou sílu. Byl to takový "pojišťovací" tank proti jakémukoli budoucímu německému oživení. Přirozeně, protože jeden nikdy neví, kdy se někdo rozhodne zopakovat Blitzkrieg. Němci by museli obnovit svou výrobu tanků, jen aby zjistili, že IS-4 je tu, aby zničil jakoukoli jejich naději na návrat.

IS-7

Nikdy nebyl použit v boji, ale měl neuvěřitelný pancíř a výzbroj. Byl to tank, který vypadá, jako by ho někdo navrhl po dlouhé noci plné vodky a ambicí dominovat světu. Vyvinout tank, který je příliš monstrózní na to, aby byl prakticky použit, je jako postavit hrad z písku, který je tak vysoký, že ho nikdo nikdy neuvidí.

Studená válka

IS-10 (T-10): Tento tank byl přejmenován, aby se vyhnul spojení se Stalinem po jeho smrti. Měl být symbolem sovětské síly v době, kdy se svět dělil na dva tábory – a každý se bál toho druhého. Sovětský svaz si tímto tankem pojišťoval, že si každý bude dvakrát rozmýšlet, než se pokusí přejít na „špatnou“ stranu železné opony. Přemýšlejte o tom, jaký pocit musel mít americký voják, když zjistil, že jejich protivník má tanky pojmenované po Stalinovi, a to i přesto, že samotný Stalin byl už mrtvý. Jako kdyby duch tohoto diktátora stále ovládal bitvy.