Dihydrogenmonoxid

Z Necyklopedie
(přesměrováno z DHMO)
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Merge-arrows.png Tento článek se tematicky překrývá s článkem Voda.

To je dobře, můžeš založit další čtyři podobné a vzájemně je propojit.

Voda
Ty si preca Dihydrogenmonoxid,
čo ma drží nad vodou

             Jožo Ráž, Elán
Sorry, why I can't be a drop of water...

Brněnská Přehrada
Česká přehrada
Přehrada Desná
Modřická přehrada
Žablonecká přehrada

Mordyje
Zvratka
Vltava
Lužická Hnisa

Česká flotila
Kardinál Miloslav Vlk
Křižník Václav Klaus
Loď Necyklopedie
Primátor Pavel Bém
Jaderná ponorka Kladno
Říční flotila Brno

Bezdrátová sprcha
Ministerstvo námořnictví
Námořnictvo České republiky
Těžká voda
Skoky do vody
Šetření vody
Vodáctví
Vodní elektrárna
Led Sníh Vodní pára
Vodní turistika
Vodní výtah
Povodně

Spousta DHMO se nachází poblíž Temelína, proto se ekologové tolik zasazují o jeho zrušení.
DHMO ničí i lodě.
Někteří se nezdráhají DHMO zneužívat k mučení

Dihydrogenmonoxid (dále jen DHMO) je látka nedávno objevená vědeckým týmem Necyklopedie. Bylo zjištěno, že látka je bezbarvá, bez chuti a bez zápachu, ale přesto velmi nebezpěčná! Každým rokem zabíjí tisíce lidí. Většina smrtelných případů je způsobena nechtěným vdechnutím DHMO, ale tím její nebezpečnost nekončí. Déletrvající styk s jeho pevnou nebo plynnou formou způsobuje závažné poškození tkání. Jeho požití se může projevit zvýšeným pocením a močením, případně i pocitem nadmutí, nevolností, zvracením a iontovou nerovnováhou organizmu. Pro ty, kdo jsou na něm závislí, znamená odejmutí DHMO jistou smrt.

Nebezpečné vlastnosti[editovat | editovat zdroj]

  • Skládá se z výbušného vodíku a z kyslíku, který podporuje hoření,
  • je znám též jako kyselina hydroxylová a je hlavní součástí kyselých dešťů,
  • plynné skupenství DHMO je hlavním viníkem skleníkového efektu a tím globálního oteplování,
  • významně se podílí na erozi přirozené krajiny,
  • urychluje korozi (rezivění) mnoha kovů,
  • může zavinit selhání nebo zkrat elektrických zařízení a snižuje účinek automobilových brzd,
  • byl nalezen v nádorech pacientů zemřelých na rakovinu,
  • už ve 75% kapalného skupenství je extrémně žíravý, dokonce dokáže rozpustit i sám sebe.
  • Velmi škodlivý lidskému organismu. Toxické účinky se projeví až po delší době, ale jsou smrtelné. Byl proveden pokus, kdy sto osobám byl podán pouhý jeden mikrogram dihydrogenmonoxidu a během několika dní všechny subjekty zemřely na dehydrataci. Na druhou stranu by ale tedy možná dihydrogenmonoxid mohl být využit jako pomalé, leč účinné vysoušedlo.
  • Nedostatečná bezpečnostní opatření v souvislosti s DHMO měla za následek ztroskotání zaoceánského parníku Titanic a všechny tři závažné jaderné havárie v historii.

Toxicita je zřejmě dána strukturní podobností dihydrogenmonoxidu s dihydrogenmonosulfidem (sirovodíkem), který je toxičtější než kyanovodík, který je toxičtější než cyankáli (tak trochu).

DHMO je taktéž brilantní rozpouštědlo kdesjakého předmětu. Velmi spolehlivě rozpouští například sůl. A jelikož sůl je nad zlato, lze předpokládat, že je schopen rozpouštět i zlato, takže je žíravý víc nežli prase, neboť prase zlato nežere. Takže je žíravý jako blázen, který je schopen sežrat zlato i prase (vzácně i pozlacené prase). DHMO zředěné ethanolem na koncentraci 60% je pod názvem "Vodka" prodáván kvůli svým psychoaktivním účinkům. DHMO proto je logicky taktéž psychotropikum.

Hydroniový iont, vzniklý naprasením protonu na molekulu DHMO je teoreticky podstatou žíravého účinku kyselin. Proto lze i u DHMO předpokládat žíravé účinky (protože proton sem proton tam, však je to jen blbá elementární částice, že?)

Shrnuto, DHMO je látka jen velmi těžko slučitelná se životem.

Rozšíření[editovat | editovat zdroj]

Znečištění životního prostředí DHMO se šíří jako epidemie! Nachází se ve vysokých koncentracích v téměř všech potocích, řekách, jezerech a nádržích po celém světě a byl objeven dokonce i v antarktických ledovcích. I v České republice pravidelně způsobuje škody v rozsahu miliard . Přestože je známa jeho nebezpečnost, dihydrogenmonoxid se stále používá:

Průmyslové i zemědělské podniky vypouštějí DHMO do řek a nikdo proti tomu nic nedělá, protože tato praxe je na celém světě dosud legální.

Vláda ČR i orgány Evropské unie odmítají zakázat produkci, distribuci a používání tého škodlivé chemikálie s odvoláním na její "význam pro národní ekonomiku". Naopak vojenské organizace všech států (zejména válečné námořnictvo) experimentují s DHMO a budují mnohamiliardové investice pro jeho využívání v mírových i válečných podmínkách. Stovky vojenských výzkumných ústavů dostávají tuny této substance složitými podzemními distribučními kanály (v mafiánské hantýrce zvané myší díry) a skladují látku pro pozdější použití.

Jen pro připomenenutí, látkou schopnou zabít člověka pouze v jednom mikrogramu je například čisté plutonium, DHMO je tedy přinejmenším tak nebezpečnou látkou jako radioaktivní odpad. Vzhledem k tomu by měl být skladovám pouze ve speciálních kontejnerech, například v takzvaných "PET flaškách".

Ještě není pozdě. Tuto hrůzu je třeba zastavit!

SDÍLEJTE, NEŽ TO SMAŽOU!!!

Pomozte světu a Chucku Norrisovi a zasaďte se o to, aby znečišťování DHMO bylo zastaveno. Získávejte a rozšiřujte vědomosti o této nebezpečné chemikálii. Neznalost může ublížit vám i jiným.

Příloha A: Další názvy[editovat | editovat zdroj]

Pašeráci dihydrogenmonoxidu často používají krycí názvy jako:

  • demethylenmethanol
  • deoxyperoxid vodíku
  • dihydrylether
  • hydrylalkohol
  • normethanol
  • oxamethan
  • oxidan
  • oxydihydrogen
  • kysličník vodný (krycí název ještě z dob Jana Svatopluka Presla a Karla Slavoje Amerlinga)
  • protonovaný hydroxid
  • dinilniluniummononilniloctiumid (progresivní název oblíbený zejména mezi jadernými chemiky a fyziky; vz. Nnu2Nno, také 1X28X)

Dihydrogenmonoxid je možno též skrytě pašovat v tuhé formě bezvodého kysličníku vodného, který je běžně stabilní při teplotách nižších než 273,15°K.

Podrobnější údaje naleznete v článku Paroubkium.
Podrobnější údaje naleznete v článku Voda.
VTN Logo.png
Palec.png

Tento článek může obsahovat výsledky vlastního výzkumu!

To je ale moc dobře, protože vlastní výzkum zaručuje faktickou správnost, kterou často nespolehlivé nebo lživé zdroje neposkytují.