Zevlování

Zevlování (někdy též zevlení či želvování), německy seevling, je náročná lidská činnost, nejčastěji charakterizovaná založením rukou a civěním po okolí.

Provozovat se dá jak vestoje, tak vsedě, což je pohodlnější. Na profesionální úrovni vyžaduje zejména soustředění a trénink. Není k němu potřeba žádné speciální vybavení. Výjimkou je zevlování městské, moderní středočeštinou označované jako flexení - zde budete potřebovat úhlovou brusku.

Lidé zevlující na lázeňské promenádě (všimněte si zejména pána v zeleném kloboučku na 3. lavičce zleva).

Fyziologie

Zevlák (nervus vagus) je nerv, který inervuje zevlovací ústrojí. To se obvykle nachází ve slepém střevě vlevo dole a má negativní vliv na paměť. Po zánětu červovitého výběžku a jeho operativním odstranění ztrácí jedinec schopnost zevlit a na cokoli si vzpomenout. Takový člověk, zejména je-li ženat, dosahuje nirvány a vede spokojený život.

Etymologie

Samotný pojem "zevlování" pochází ze starokopštiny, v originálním jazyce znamenal "ten, který jako želva stojí a okouní po širokých stepích pod horou Ahura Muhra". V moderních jazycích, jako je neoangličtina, se objevuje ve formě slovesa "to zevl" a podstatného jména "zevling". Naši západní sousedé, pověstní svým smyslem pro humor, tento název převzali a tvrdošíjně odmítají český půvood. Jest ovšem na bíledni, že se jedná o další z početných čechismů.

Nácvik

Instruktáž zevlování - všimněte si hlavně povolených kolen muže pod vzrostlou lípou a jeho výrazu ve tváři.

K zevlování budete potřebovat volnou obuv a oblečení. Postavte se na nejbližší nároží, povolte kolena a levou rukou se opřete o pevnou oporu. Povolte čelist, obočí, čelo a tváře. Pokud si troufáte, můžete i mírně naklonit hlavu na stranu. Váš výraz by měl zaujímat postavení sedmi statečných po deseti pivech. Mírně otáčejte hlavou ze strany na stranu. Vydržte tak alespoň 20 minut.

Rekreační zevlení

Rekreačně se lidé zevlení věnují například na chatách, v ulicích měst, ve speciálně zřizovaných zařízeních (hospody, kázeňská a lázeňská zařízení) a to prakticky na celém světě vyjma Japonsko. Tam se jen maká. Četné studie dokázaly, že nedostatek zevlení vede k poruchám spánku, tiku v oku, nervozitě, podrážděnosti, výbuchům hněvu, vraždě, kompulzivní inseminaci krav a častým zánětům appendixu. O takových lidech se lidově říká, že jsou střeva.

Sportovní zevling

Lidé zevlující na rozhledně Praděd (za stromem v pravo).

Profesionálně se dá zevlení věnovat ve více sportovních disciplínách. Nejznámějším příkladem je golf, kulturistika (což je kulturní turistika) a sportovní ornitologie. Mezinárodní olympijský výbor zvažuje o zařazení zevlingu jako samostatné disciplíny do Olympijskych her a to zcela mimořádně do letních, zimních i jarních.

Odkazy v literatuře a kinematografii

V literatuře a kinematografii najdeme na zevlování mnoho odkazů. Asi nejznámějším filmovým ztvárněním jsou Zevly Nindža, Sedm nedostatečných či Tenkrát na záchodě. Ve světové literatuře pak nalezneme zevlování například v díle Haň let (od známého vynálezce šejku ze 16. století; ovšem mnozí kritici namítají, že je to tragédie ), Willy Smog a jeho zevling kolem světa, či světově známé knize Stařec na dvoře, která pojednává o inuitském seniorovi, který pozoruje tání ledovců.

V českém filmu také nalezneme černobílý snímek Zevlím, má panenko! nebo novější komedii Zevlička má středisková. Literárně se pak zevlení věnuje zejména Alois Karásek (celé dílo, nejvíce pak mnohadílný jako těsto táhlý román F. L. veka vyprávějící příběh o zevlení lidí v pekařství Fandovy lahůdky); zmínky nalezneme též v knize Babička u postavy Viktorky, která neustále zevlí u splavu.

Zevlování v přírodě

V přírodě nalezneme mnoho živočichů, které jsou vybaveni zevlovacím ústrojím. Nejvíce vyvinuté jej má lenochod. Některé druhy používají zevlování i při lovu (žába, chameleon, leguán). Některé druhy zvířat zevlením relaxují - například lišky. Zevlící zvířata jsou obvykle roztomilá.