I. P. Pavlov
| |
|---|---|
| Ivan Petrovič Pavlov | |
| Biografické informace | |
| Pohlaví | muž |
| Vlasy | ano |
| Narozen | 14. září 1849 |
| Úmrtí | 27. února 1936 |
| Národnost | ruská |
| Přezdívka | Slintal |
| Povolání | vědátor |
I. P. Pavlov byl uslintaný fousatý dědek, který se díky tomu stal významným ruským vědcem a jedním ze zakladatelů behaviorální psychologie.
Život[editovat | editovat zdroj]
Pavlov byl notorický smolař. Například kdyby zemřel na ten zápal plic o dva dny později, mohl mít umřeniny jednou za 4 roky. Bohužel. Nebo to, že se narodil v rodině pravoslavného kněze a musel tedy slavit Vánoce o dva týdny později. A to nemluvě o tom, že se narodil v Rusku.
Jak papá poručil, mladý Ivan vystudoval církevní školu a teologický seminář. Tam pochopil, že tudy cesta nevede a rozhodl se bavit lidstvo jako potulný kejklíř, takže začal studovat advokacii. Tam záhy seznal, že v Rusku právničina nemá budoucnost a přestoupil na chemii a fyziku. Bohužel, k tomu je potřeba matematika a tak se stal přírodovědcem, což je jednodušší, protože se pokusné artefakty dají v nouzi sežrat.
Slavné dílo[editovat | editovat zdroj]
Ivan Petrovič Pavlov je samozřejmě nejvíce znám jako baletní sólista souboru Balšoj imperialnyj baletu Středního Povolží. Jeho novátorské, avantgardní pojetí scénického tance na hudbu Korsakova a Rachmaninova je dodnes v baletu pojem. Exceloval zejména v letech 1909 až 1913, kdy musel kariéru opustit po blíže nespecifikovaném extempore s primabalerinou Annou Pavlovnou Pavlovovou [1] a svou chronickou flatulencí. Rozloučení s prkny, která znamenají svět, bylo typicky rusky velkolepé, plné barev, konfet a ohňostrojů a Pavlovův děkovný proslov se zapsal zlatým písmem do análů divadelní historie.
„Čus.“
- kompletní citace derniérového proslovu I.P.Pavlova
Flatulence mu kompletně změnila život a musel se věnovat dietě, takže trpěl permanentně hladem. Díky věrné posluhovačce Jeleně, která narozdíl od něj ovládala kuchařské umění, přežil. Záhy si uvědomil svůj syndrom nadměrného slinění, ale jako správný vědec pojal tento problém jako výzvu. Nejprve si povšiml, že pokaždé, když mu přinesou dobré jídlo, začne slintat víc než obvykle. Pomyslným lakmusovým papírkem byla jeho bílá košile. Sestavením statistiky o množství slin na košili společně s hodnocením podávané krmě zjistil, že množství slin je tím větší, čím líp jídlo voní, čím víc mu chutná a čím víc je Jelena předkloněná.
Problém jej natolik uchvátil, že navrhl své ošetřovatelce, aby zazvonila pokaždé, když mu ponese jídlo. Empiricky tak ověřil, že začne slintat ihned, jak uslyší zvonek, i když jídlo je ještě v nedohlednu. Ještě větším objevem se ukázal případ, kdy Pavlovovi došly peníze a Jeleně trpělivost a ta práskla dvěřmi tak, až to zazvonilo. Pavlov slinil jako obvykle [2]. Zjistil tím, že absencí krmě dochází k ještě většímu slinění [3] a nárůstu hněvu, takže promptně tuto skutečnost zaznamenal do svého deníčku, zmlátil ženu, že zase utratila všechny prachy za šminky a chlast a zvolal "Geurjéka"[4].
Empirickým ověřováním své teorie o podmíněném reflexu, tedy že slinění inhibuje již pouhý zvuk zvonku a představa jídla, nikoli jídlo samotné, strávil Pavlov zbytek života. V tom mu značně pomáhala manželčina špatně skrývaná vášeň pro podomácku vyráběnou samohonku a pestré emailové barvy. Tristní finanční situace jej následně donutila k veřejné prezentaci svého objevu, který sliboval přísun prestiže a nových grantů.
Vědom si faktu, že žije v Rusku a v obavách z posměchu prostých obyvatel, kteří stále ještě chodili na WC do jámy za domem a prali prádlo v potoce, popsal svou zkušenost jako pokus na psech. Vědecká obec přijala jeho objev s nadšením a byl zato pochválen před nastoupenou jednotkou popravčí čety, která měla naštěstí zrovna volno po šichtě. Svůj výzkum několikrát před zraky okouzlených kolegů zopakoval a vešel do historie.
Jak je ve světě vědy obvyklé, objev byl a je ověřován neustále s podobnými výsledky. Například v školní jídelně v Dolních Mrdoklečích, okres Pardubice, se dětem zvedá žaludek již při zvuku gongu, který vyhlašuje polední přestávku.
Zajímavosti[editovat | editovat zdroj]
- V Praze mají zastávku metra Slintáč, pojmenované po tomto významném vědci. Nahoře je mekáč, takže můžete slintat i vy.
- ↑ Anna Pavlovna Pavlovová byla jeho nevlastní sestřenice dcery kamarádka ze střední školy a shodou okolností jmenovkyně. Protože neměli spolu debilní děti, romatnický vztah se neprokázal
- ↑ Tedy na škále "Kapka - Miss mokré tričko" někde okolo Langoše s kečupem.
- ↑ Langoš s kečupem, tatarkou a strouhaným sýrem.
- ↑ Ano, Archimédovo poselství stále žilo. I když tak nějak porusku, no.