Ostré S
Ostré S (německy "scharfes eS", psáno ß, velké písmeno ẞ) je endemické písmeno používané v Němčině. Písmeno je sdíleno Němci a Rakušany stejně tak, jako Čechové sdílí s Hornolužickými Srby písmeno "ř" a Slováci s Velšany náklonnost k ovcím.
Historie a význam[editovat | editovat zdroj]
Původním záměrem bylo zvýraznit ssykavky, což je něco jiného než rryčavky, kterými proslul Dan Nekonečný. Například již v útlé naučné publikaci Der kleine Kaker určené předškolním Němčatům bylo vyobrazení hada s příhodným popiskem "Die Schlange macht ß", tedy "had dělá ss". Na druhé straně bylo zobrazení pneumatiky se zapíchlým hřebíkem a popisek "Die Pneumatika macht ß", což je obdobné. Na následujících stránkách byly nezajímavé obrázky s popisky "Das Dynamit macht ß" a "Das Gas macht auch ß", což už ale není podstatné, protože to bylo vyvedeno jen černobíle a tudíž bez barev a všichni ti lidé na posledním obrázku nevypadali vůbec zdravě.
Většina normálních jazyků má jednoduché s, což bohatě postačuje. Potřebuje-li taková česká knihovnice zdůraznit, že máte být zticha, násobí písmena es - např. "Pssssst! Chásssko nezvedená!". Němci šli podobnou cestou - nejprve toto písmenko zdvojili, takže vzniklo SS. To přetrvalo dodnes například ve slově "Kuss" (polibek). Zdvojené písmenko zde napovídá, že polibek je krátký, lehký, letmý a cudný. Plně v souladu s tím, jak chtějí být Němci vnímáni.
Ovšem na slově "Fuß" (chodidlo), kde není použito zdvojené s, ale ostré s, je zcela patrné, že se majitelka nohy dlouho nemyla, pracovala na poli a když se doma zula, odpadaly kachličky po celé světnici, rybičky utrpěly anafylaktický šok a přespolní tchoř emigroval za čerstvým povětřím ke Spolaně. Majitelkou nohy s ostrým es byla tedy pravděpodobně selka z Hané - viz známé rčení ze Šumperska "Smrad jak když se odkope selka".
Písmenko ß tedy zvýrazňuje převážně buket, jak by řekli vinaři. Notoricky známé je nejslavnější německé slovo "Scheiße" (česky zhruba něco jako "saprlot" nebo "ejhle"). Z toho buket přímo stříká a při troše fantazie se to hovno dá nejen vidět, ale prakticky i nahmatat.
Je zajímavé, že s touto buketózní úpravou nikdy nesouhlasili Švýcaři. Přestože s Německem i Rakouskem probíhal čilý obchod, Švýcaři podnikli dokonce invazi do Lichtenštejnska a jazyky i genofond se navzájem obohacovaly, Švýcaři vždy považovali scharfes es za módní výstřelek a nikdy jej nepřijali za své. Zato si rozvinuli jódlování a to je mnohem horší, protože to od nich chytli jak Němci, tak Rakušané a dokonce i Waldemar Matuška. Švýcaři nahrazují ostré ß zdvojenými tupými es převážně z bezpečnostních důvodů, protože letecká záchranka je v Alpách drahá jako válka a ne každý s sebou nosí leukoplast, obinadlo, tlakový obvaz a škrtící gumu.
Zajímavosti[editovat | editovat zdroj]
- Německá plnotučná hořčice je známá pod názvem Senf. Puntikatá, pálivá hořčice je pak ẞenf, takže je na první pohled jasné, kterou můžete podávat k buřtu dětem.
- Velké ostré s je nápadně podobné řeckému písmenu ẞ(beta). Budete-li matikářkou vyzváni k označení úhlu protilehlému straně b, můžete si dovolit drobný vtípek.
- Napíše-li vám Němec e-mail bez kódování Unicode, místo ostrého es uvidíte ?. Což je v pořádku, protože stejně nebudete mít šajna, co to ten vořech mele.