Ještěd
|
Tento článek se tematicky překrývá s článkem Rychlík Ještěd. To je dobře, můžeš založit další čtyři podobné a vzájemně je propojit. |
„Když není vidět Ještěd, bude pršet. Když je vidět, prší.“
„V Liberci buď prší nebo to je do kopce.“
„V Liberci stále prší a je to stále do kopce.“
„V Liberci je to stále proti větru.“
- Podještědské pranostiky
Ještěd je kopec nad Libercem, (německy: Jeskchen či Jeskchenkoppe, tedy dle výslovnosti Ješken, což znamená, že se tam jako první živá bytost dostal ježek, který kopal, Polsky: Jeszten, tedy že to někdo žere (jí)). Není známo, co je na ní mezi lidni oblíbené. Možná by to mohlo být to, že je to skoro stejně vysoké, jako výška Měsíce (o trochu vyšší), tak si na něj mohou lidé sáhnout. Pak by tam byl problém s přístupem kyslíku a povinná výbava na Jěštěd by byla kyslíková raketa s přístupem kyslíku a omezením na 2 hodiny.
Historie[editovat | editovat zdroj]
Ještěd má velmi dlouhou historii. A protože se to tady zpočátku nikomu nelíbilo, Praotec Čech a Prafotr Morava zde stanuli jen z donucení Německého vojska někdy v 5. stol.př.n.l.. Od té doby je tady popisována tradice vztyčených křížů, které měli značit stanutí dvou praotců. Samozřejmě již v této době (rok 1459 př.n.l.) byl vynalezen bleskosvod, původně měl význam chránit kříže ještědské. No a tak tu plynul čas až do příchodu Cyrila a Metoděje, kteří zajistili seříznutí vrcholu Ještědu a to z toho důvodu, aby byl lidem zkažen výhled na kopec a zájem vrchol zhasnul. Zbytky horniny byly použity na stavby různých budov v Liberci. Tento popíračský úkol se samozřejmě nelíbil rodině Rohanů (byli to napůl člověci a napůl kozy či berani), kteří si na vrchol vylezli a postavěli kámen stojící dodnes. Někdy kolem roky 1000 si zájemci vybudovali na Ještědu chatu s občerstvením. Rozkvět Jetědu nastal tehdy, když Andrej Babiš dal vybombardovat všechny stavby na vrchu a vrch dále seříznout. Jeho význam tak upadl do hajzlu. Ovšem další pičusy (zájemci o hory) vybudovali chatu na Ještědu s cílem, aby i další lidé byli nalákáni do hor. Štěstím bylo, že lidi, jež neměli zájem o bylo mnohem více, podařilo se jim tento přestupek zákona č. 562/455 o ochraně měst a dědin vyvrátit. Horalové byli přitom naštvaní a vypukla Ještědská válka. Samozřejmě vyhráli popírači hor. Bohužel se ale tato vzpomínka rozšířila dále a někdy okolo roku 1742 to byl majetek Českých turistů. Dále se podnikl terostický útok na chatu Ukrajincy a Rusy (tehdejšího Sovětského svazu). Teroristický útok byl vyhrán cizinci. Dále bylo plánováno předělat Jetštěd na Liberecké dělostřelectvo. Roku 1753 jde vše do smutku - vytváří je lanovka na Ještěd, která se později stala majetkem ČD. Byl postavený kruhový dům, přezdívaný jako dotvořitel Ještědu, ve kterém se nacházel vysílač od televize a hotel. To vše sestrojil Karel Huba, který ji dal hubičku. Ještěd se stal slavný po celé republice. Ovšem ne na dlouho. Hned roku 1796 bylo místo celosvětovými agenty nenáviděna a záviděna. Proto vyhnali všechny lidi odtud a vyhlásili jej u uzavřenou zónu. Dále se Ještěd v roce 1998 stal Ještědským kosmodronem a Libereckým dělostřelectvem, ale... to už si přečtěte na jejich stránce.
Odvození jména[editovat | editovat zdroj]
Jméno kopce (hoty) je složené z slov a písmen: ještě a d. Jméno bylo původně odvozeno z této věty: "Je nesmysl se tam ještě drápat." Správný název hory by tedy měl být "Ještědrápalka". Ten by se mohl pro současný název Ještěd používat již v blízké budoucnosti. Rada města projednává návrh. Ovšem by se ještě po nějaké chvíli ujal název Ještěd, ale stejně už to je mezi lidmi obvyklé, tak to stejně přejmenují na Ještěd. Ale jsou i spekulace, že někteří lidi si oblíbí název Ještědrápalka a nebude se jim líbit název Ještěd. To by poté vedlo k různým sporům v lidské společnosti, ve vládě a panoval by jen neklid. Ale musí se přece najít nějaké přijatelné řešení... Jméno bylo poprvé publikováno roku 862 po příchodu Cyrila a Metoděje, kteří byli líní se na vrch drátat a označili to za nesmysl.
Geografie[editovat | editovat zdroj]
Geografie Ještědu má spousta nejasností a problematické otázky, uvedené níže.
Nadmořská výška[editovat | editovat zdroj]
Co se týče hlediska geografického, je to nejvyšší a zároveň nejnižší hora, jako celkem (pojem celkem se myslí celkem). Dle Wikipedie to je jedna z osamělých tisícovek (hor nad tisím metrů nad mořem) v Česku. Prý se udává nedmořská výška 1012 metrů nad mořem (m n.m.). To je ovšem velmi mylně naměřeno. Zkušený chudý tunelář Jan Ámos Komenský udělal výpočet na 1036 metrů nad mořem a počítal světlovým metrem, kterým vypočítal za jak dlouho se odrazí světlo od moře zpět k Ještědu. To ovšem musel rozdělit, protože světlo putovalo dvakrát (tedy tam a zpět). To je právě ten nejpřesnější udávaný údaj o nadmořské výšce Ještědu. A to je výhodou ještědského kosmodromu, který je celých 850 metrů výše než ostatní základny a je z něj lepší let k Měsíci a vesmíru.
Geomorfologické zažanení jednotky[editovat | editovat zdroj]
Ještěd je připojen k Jizerským horám, avšak se mylně míní, že do samostatného Ještědsko-Kozákovskému hřbeti. To je ale nepochopitelné, protože to je jen jedna hora a není poptřeba zaváděl nová pohoří zbytečně. Například i geografové, studující libereckou univerzitu si myslí, že je to oddělené. Mylně je vykládáno, že to v Liberci odděluje takzvaná Žitavská pánev. I když by to mohla být pravda, povrch měst Liberec a Jablonec jsou celkem rovná. Jejich neuvědomělost nastává v momentě, kdy se hřbet dostává na jihovýchodní směr ku Jablonci. Tam se mezi těmito městy začíná tvořit výhonek Jizerek se známou horou "Císařský kámen" a právě tam u Rychnova se napojuje hřbet z Ještědu do Jizerských hor. Došlo se k závěru, že Liberec sice leží v Žitavské pánvi, ale Ještěd je v Jizerkách.
Plynulý svah vrcholu do Lužické Hnisy[editovat | editovat zdroj]
.jpg)
.jpg)
Ačkoli jsou tací, že si myslí, že ano, jiní zas ne, někteří jsou všestraníci a některým to je šuma fuk. Problém je takový, že asi každý ví, že jakmila lanovka končí na dolní stanici, svah se mnohonásobně zmírní a zdá se, že už jsme v rovině. Je na mysli, že už je jen rovina s nepatrným sklonem. Ovšem stojí mylně ti, kteří si neuvědomují tak důležtou věc (vlastně dvě důležité věci) a jetě jedním východiskem by byla třetí neuvědomělost. První neuvědomilosti je, že původní místo před vybudováním lanovky na Ještěd bylo místo méně strmé v důsledku zachování povrchnímu sklonu celého hřbeti. Jenže, aby se vybudovala lanovka, bylo potřeba terén tak zestrmit, aby bylo stejné stoupání a klesání lanovky a dobrý terén pro ní. Tak se tedy do Jetědu vybudovala jáma, která se stala hodně zaříznutou do hřbete a v důsledku odhrabané pevniny se zdá, že jsme na rovince. Na to by ale stačil pohled na město Liberec, abychom si uvědomili, že jsme stále dost vysoko. Druhou neuvědomilosti je ta, že od dolní stanice lanovky to není rovina dolů k Lužické Hnise, ale ta rovina se postupným přibližováním k Lužické Hnise méně a méně klesá, je to tedy "z vrcholu Ještědu oblouk, neboli čtvrtkružnice". Třetí neuvědomělost je taková, že kažký vrch je přírodně oblý do řeky, že tak vypadají dnes, za to může lidská činnost odhrabavání. Zároveň když se koukne na okolní hřbet, na první pohled poznáme, že se jedná o plynulý svah. Například očním klamem je, že se dívá na dům a to to celkem rovina a hřbet je jakoby "vystrklý". To je způsobeno malým rozledovým obzorem, kterým se nám právě zdá, že jsme na rovince a svah Ještědu je rovný. To bohužel nezměníme. K pochopení této dané problematiky poslouží plastická mapa, na kterých jsou vrchy hor zmodelovány ve 3D - mapa Jizerské hory. Jdeme konečně na výsledky. Dozvěděli jsme se, že ve všech třech případech (i v prvním, kde je odbagrováný biologický svah) se vrch svažuje do Lužické Hnisy, je to tedy pravda, že vrch se svažuje Do Hnisy. Možná si dlouho někdo myslel svůj názr a konečně ho změnl k dobrému.
Geologie[editovat | editovat zdroj]
Na geologii není co řešit. Není to sice obyčejný vrch, jako každý jiný tvořený typickou pro hory žulou, ale nějakými jinými horninami, díky kterým je hranice lesa jen 980 m n.m. a proto je tam i výhled. Většinou tam hodně fouká. Tvoří ho přededvším ordovick-chlorid-sekret-muskovitických kvarcito-fylitech, který je převážně složen z žuly (96 %). Těmito horninami jsou složeny i nedaleké Vířivé kameny, přezdívané jako vířivka, protože fungují jako zahřívací centrum, způsobený MAGNETICKO-ELEKTRICKOVOLTICKÝMI působení sil mezi horninami. Déšť je tam přeměněn v kyselku. Nedaleké Kryštofovo Údolí, tvoří údolí Ještědu (Ještěd je v údolí).
Dominance[editovat | editovat zdroj]
Ještěd je kopec, který je sám o sobě dominantou LibereCSkého kraje a samotného Liberce, který je dominantní nejen v kraji pod ním, ale i po serepublice jako v známém Chánově, protože to je dominantou v Liberci a Praha, protože na něj mají pražané výhled, který je vidět z Klínovce a tak to je dominata Klínovce, i když to je samo o sobě dominanta v Jeseníkách, kde lidi lezou spíše na Ještěd, než na Prdět, protože Ještěd má podmínky pro dominanci osamělých tisícovkách v poměru s Prdětem, který je dominantou místních Sněřek, jako známé dinanta Krkonoš a hory Sněžka a Ještěd, jež je dominantní v Brně proto, protože je to samo o sobě dominanta, která souvisí s Ještědem a brněnský orloj jako model v Havlíčkovém Brodě v království železnic, kde jezdí vlaky na Ještěd, jako ve skutečnosti, protože je to právě kvůli tomu dominantní (vlakům), jako šukafon s najbrtem, kde furt chčijou kočky a psi. Samozřejmě i sousední státy, tedy Slovensko, Rakousko, Německo a Polsko znají Ještěd a vidí ho.
Liberecké dělostřelectvo[editovat | editovat zdroj]
"Ještěd" je od roku 1998 využíván jako Liberecké dělostřelectvo. Jejím hlavním účelem je, aby se Liberečané bránili nájezdů Brňákům, či Pražákům, kteří by si chtěli na území Liberce vyřizovat účty. A nejen účty ale aby se celkově bránili napadením ať již vnějším nebo vnitřním, bankovním, apod. Vystavělo se to, protože právě v roce 1998 byli Liberečané poraženi Pražáky. Výstavba byla provedena, tak, že se ohla špička vysílače Ještědu, do které jsou pravidelně doplňovány z Liberce dělostřelecké koule. V zadní části budovy je odpalovač a uprostřed je velírna a kancelář. Podzemní prostory zaujímají tanky Tiger a Pancer, vyrobené v Rusku. Aby se nemuselo koule dovážet autem, byla proto vybudována speciální nákladní lanovka. Silnice slouží k nájezdu tanků, které nemohou po lanovce. Stavební provedení budovy je "obklíčené" anténami, aby mohli mít vždy dobrý signál s Libercem. Poloha Libereckého dělosřelectva je velmi dobře zvolena, neboť je hodně vysoko a nemohou se tam dostat nepřátelé vyloupit (jedině se stíhačkami) a je to tak vysoko, že je to prakticky pořád v mracích, tedy v mlze, nepřátelé ani nevědí, že tam je dělostřelectvo a dostanou nečekaný úder a než se vzpamatují, je už pozdě. Silnice na dělostřelectvo je v uzavřené zóně a silnice na dělostřelectvo je přísně střežena vojáky MOA. Bohužel mu chybí jen jedno - stíhačky (ale bez nich se dělostřelectvo dokáže dobře obejít bez jakýchkoliv problémů). Pro zajímavost je to jediné místo na planetě Země, kde ještě Necyklopedie, Vědecký tým Necyklopedie a Necykloverzita nebyla.
Kosmodrom Ještěd[editovat | editovat zdroj]
Ještěd je také jedním z nejvýznamějších kosmických základen pro rakety do vesmíru. Hlavním výrazem je, že raketa Ještěd zde není stále (tuto problematiku nemohou Liberečané vůbec pochopit). Jelikož se pod raketou nachází tryskové vznášedlo, je celá oblast uzavřená, včetně silnice na ni vedoucí, po které so dováží z Liberce palivo, náhradní součásti, apod. Po silnici se také dováží na sběrný dvůr v Liberci odpad, který je při startu rakety odhazován. Základem kosmodromu je, aby se prozkoumal vesmír. Ovšem to má své výhody a nevýhody: + Je to ve vysoké nadmořské výšce, blízko vesmíru, - daleko od rovníku, tedy není dobrý točivý moment na vylétnutí k oběžné dráze země. Výstavba byla provedena roky 1998 velmi složitou technikou, dodnes poprvé vyzkoušenou v praxi. Takových vzletů se konalo od začátku již 7 (prvočíslo). Není daný přesný časový termín od vzletů. Při těchto slavnostních vzletů bylo ve vesmíru hodně objeven - např., že vesmír je od země čím dál hustější[1], nebo že se tu kolem nás vyskytují i jiné galaxie a na byla z něj pořízená celosvětově známá a první fotografie černé díry.[2] Na raketě Ještěd již letělo hodně světoznámých lidí. Například Jurij Gagarin, Neil Armstrong a další... Také známá kosmodronská kočka, která byla zatím jedinou kočkou, která vylétla do vesmítu. Dostala potom jméno "Kočka Kosmodromová".
Další (ne)informace o Kosmodromu Ještěd a české kosmonautice vůbec jsou součástí článku Atlas Obscura v kapitole Vesmír.
Popis Ještědu[editovat | editovat zdroj]
Dnešní ještěd je přeplácaný hypermarkety, jako například Globus, Bauhaus, NCGéčko, Baumax, apod. Navíc jsou tam lidi, kteří svačí, fotí selfíčka, venčí psy a pokoušejí se jódlovat, aby vzbudili ozvěnu, takže to připomíná Matějskou pouť nebo návštěvu předvolebního cirkusu Bohoušek.
Život[editovat | editovat zdroj]
Na to, aby se určilo, druhovou pestrost Ještědu, je třeba odborník, znalý druhofikace. Spekuluje se o výskytu Mrtků. Brtek tady nemá co dělat. Astronomické podmínky jsou zde tak drsné, že je zde věčně sníh a nic tady neroste, ani lidi se sem nikdy nedostali. Většinou tam umí pěkně sněžit, pršet, mlžet, bleštit a rosnit.
Rozhovor s Vaškem Klausem v Radiožurnálu[3][editovat | editovat zdroj]
.jpg){kind=link}
Vladimír Kroca, moderátor XTV.cz a Radiožurnálu: „V reakci na Vašich osobních stránkách Václava Klause uvádíte, že byla nezasvědčeně překroucena korespondence s výšlapem na Ještěd.“
Václav Klaus: „Tam šlo vlastně tak zhruba o to, jak se bude někdy výšlap na ten Ještěd...“
Vladimír Kroca: „Čili jste o tom mluvil... Čili si musíte vzpomínat na tu korespondenci nějakým vhodným způsobem, proč byla ta korespondence v důsledku výšlapu na Ještěd překroucena.“
Václav Klaus: „Čili jsme o tom jednali... Čili musíte brát v úvahu, protože šlo o to, jaký byl výšlap na Jěštěd.“
Vladimír Kroca: „Tak si přesně vzpomeňte na tu korespondenci.“
Václav Klaus: „Cože? Jak si mám pamatovat a vzpomínat jeden z deseti tisíců zpráv a 32 let zpět...“
Vladimír Kroca: „Já chápu, ale tady jde o to, že je to překrouceno...“
Václav Klaus: „No jasně, že překrouceno, protože vůbec nešlo o výšlap na Ještěd a nechápu, co si to tady vymýšlíte.“
Vladimír Kroca: „A proto si máte vzpomenout, protože ta komunikace a korespondence proběhla v minulosti.“
Václav Klaus: „Vy jste se zbláznil, nemá cenu v tom pokračovat!“
Vladimír Kroca: „Já bych rád pokračoval, protože ty dokumenty ministerstva financí byly falešné a dlouhé roky se tajili. A proto by měla být podpora od vás, že tu korespondenci s dokumentama o výšlapu na Ještěd kompletně zveřejníte.“
Václav Klaus: „Ne pane, já s touto píčovinou končím, protože tvrzení, že jsme něco tajili je nepravdivá myšlenka... Končím. Nashledanou a běžte do prdele a už mě s tím furt nevotravujte!“
Vladimír Kroca: „Nechcete v tom rozhovotu pokračovat?“
Václav Klaus: „Už jsem říkal, že mě s tím furt nevotravujte! S vámi už nikdy v životě! Je mi to velmi líto. Naschle!“
Václav Klaus: „Jste zrůda lidská!!!“
Václav Klaus: „Ach... Proč jsem tomu moderátorovi nedal pěstí!? Asi jsem stárnoucí hovňousek.“
Odkazy[editovat | editovat zdroj]
Reference[editovat | editovat zdroj]
- ↑ https://www.novinky.cz/veda-skoly/clanek/jak-se-sonda-voyager-vzdaluje-od-slunecni-soustavy-hustota-vesmiru-roste-40346426
- ↑ https://www.novinky.cz/veda-skoly/clanek/jak-vypada-cerna-dira-astronomove-chteji-ukazat-jeji-prvni-fotku-40279525
- ↑ https://www.novinky.cz/domaci/clanek/klaus-mel-jsem-dat-moderatorovi-rozhlasu-pesti-jsem-poseroutka-a-hovnousek-40362375