Trpaslík

Z Necyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Mezinárodní znak odborové organizace trpaslíků.

„Velcí trpaslíci to mohou dotáhnout až na malé obry.“

- Jiří Žáček


trpaslík v knihovně: „Máte prosím tu knihu o diskriminaci trpaslíků?“
knihovník: „Jasně - horní police.“


Trpaslík, německy der Untermensch, anglicky gnome, pšoncky krasnolud, je hanlivé označení pro vertikálně postižené jedince a je to vůči nim veskrze nekorektní, nespravedlivé a vůbec zavrženíhodné.

Výškově znevýhodnění jedinci jsou jedním z pilířů civilizace a jejich úloha ve společnosti je nezastupitelná. Kdo by asi tak mohl probíhat odpadními trubkami se štětkou a čistit je?[1] Bylo by stejně humorné vystřelit z kanónu např. tlouštíka?[2] Kdo by postával celoročně v zahradě a nechal na sebe srát holuby? [3]

Trpaslíci mají narozdíl od normálních lidí hromadu výhod. Například jejich spotřeba je v porovnání s běžným člověkem naprosto marginální a proto bravurně plní emisní normy. Trpaslíci jsou také velmi skladní a proto je možné je hromadně dopravovat zdviží v několikanásobném počtu oproti standardizované osobě. Hustota standardního trpaslíka je menší než hustota vody, proto dobře plavou. To potvrzuje i Děd Vševěd, známý odborník přes trpaslictvo.

„A nejhorší ze všeho jsou trpaslíci. Ty potvory vám vlezou všude.“

- Děd Vševěd

Trpaslíci a ekonomie[editovat | editovat zdroj]

Trpaslíci jsou, z nepochopitelných důvodů, horlivými propagátory levicového ekonomického směru, pro který se vžil název Nerůst. Obecně přijímaná teorie předpokládá, že se tak děje díky fonetické podobnosti se slovem "nerost" a trpaslíci byli vždy posledlí šutráky, zvláště těmi barevnými nebo lesklými.

Affinitu trpaslictva k drahým nerostům potvrzují očitá svědectví pracovníků z Ostravska, kteří si v kanclu pěstují své vlastní trpaslíky, tzv. permoníky. Permoníci jsou pak vysíláni do tmavých chodeb, aby přinesli zával nebo podobnou špumprnákli, díky čemuž mají pak pracovníci pár dnů volna a tudíž nemusí na šichtu. Permoníka lze na šachtě snadno poznat podle umouněné tváře, spinavého oblečení a pohlcovače tmy v podobě lucerničky. V dřevních dobách byl permoník doplněn ještě kanárkem, který občas chcípnul, což bylo tak špatné znamení, až se horníkům tajil dech. Obvykle ale vycvičení permoníci přinášejí svým chovatelům uhlí, čímž napomáhají rozvoji regionu a horníci tak mají na drobné radosti.

Trpaslíci se nechávají rádi zaměstnávat v tiskárnách časopisů a novin. Takový trpaslík je potom povýšen a je označován jako šotek. Šotek udržuje tiskoviny zábavné a poskytuje tak krmivo pro majitele obsedantně kompulzivních poruch, grammar nazis a podobně vyšinutých jedinců, čímž zvyšuje odbyt výrobcům červených fixek.

V lidovém folklóru je možno setkati se s tezí, že trpaslíci obývají domácnost s normálními lidmi a říká se jim děti. Tuto zlou a falešnou ideologii prosazují zejména ženy, takže je třeba tyto informace brát s rezervou. Dlouho se mělo za to, že početní deficit ponožek můžou trpasličí squatteři, kteří se ponožkami živí, ale pak se objevila Teorie lichých ponožek a dnes obviňujeme pračky. Pomluva vychází z faktu, že mnohé počítací stroje ruské výroby byly ve skutečnosti poháněny zástupy trpaslíků, kteří přenášeli jedničky a nuly tam a zase zpátky.

„Co dělají trpaslíci v moři? Mikrovlnky.“

- publikace Život trpaslíkův, kap. Vodotěsnost, str. 213, vlevo dole
Zdravotní trpaslík

Ostatní trpasličí články[editovat | editovat zdroj]

Nemálo gigantů bylo v minulosti hanlivě nálepkováno jako trpaslík a o některých tu máme i články:

Zajímavosti[editovat | editovat zdroj]

  • Výškově podprůměrní obyvatelé se scházejí každoročně na Chodově v Praze na srazu, který se zove Trpaslicon. Jedná se o slet trpaslíků a lidí, jenž to mají rádi malé.
  • Prostí lidé někdy zaměňují trpaslíky za elfy, kteří slouží v manufaktuře Santy Klause a vyrábějí hračky a drahé mobily. Jedná se o další projev odporného druhismu, protože takhle by nikdo těm čínským dětem nadávat neměl.


  1. Toto je tzv. řečnická otázka. Samozřejmě že víme, že k tomuto účelu byli vyšlechtěni hrubosrstí jezevčíci.
  2. Ano.
  3. Absoloventi vysokoškolských humanitních oborů, my víme.