Elektronika 500
Elektronika 500 byl revoluční sovětský počítač, který byl speciálně vyvinut pro somnambulní početní operace v první fázi chozrasčotu. Vyznačoval se především použitím jednoúčelového půljádrového procesoru BŽ-2 (rusky БЖ-2, díky zvládnutí nukleární technologie dělení jáder se u tohoto procesoru povedlo významně snížit výrobní náklady až na polovinu).
Pokrok[editovat | editovat zdroj]
Zmíněná revolučnost spočívala především v tom, že na rozdíl od pomalých a zastaralých amerických počítačů ortodoxně pracujících v běžné dvojkové soustavě, pracoval procesor BŽ-2 v soustavě trojkové (nula, jedna a nekonečno). Zajímavostí bylo také to, že procesor byl napájen střídavým proudem, díky čemuž se při operacích v pohyblivé řádové čárce sudá čísla zpracovávala v kladné půlvlně a lichá čísla v půlvlně záporné. Z použitého napájení vyplývá i taktovací frekvence procesoru 50 Hz.
Jako vstupní periferie byly použity otočná telefonní číselnice a koherer standardního typu. Výstupem byl třímístný šestisegmentový displej a rotační hnětač (s možností přepnutí do režimu hnětačního rotače). Operační paměť tvořilo deset paralelních bloků obohaceného akulitu. Procesor byl chlazen chladem. Jako operační systém byl použit RHODOS, čímž byla elegantně vyřešena i ochrana proti virům, protože tento systém se jak známo vyznačuje použitím technologie tzv. cílené nekompatibility.
Od výrobního čísla 002 došlo nejen k mírnému faceliftu (původní tyrkysová suříková barva ovládacího panelu byla nahrazena barvou "modř Avia" a pryžové nožky byly nahrazeny umělou pomerančovou kůrou) ale i k upgrade procesoru. Výrazného zvýšení výkonu bylo dosaženo zvýšením napájecího napětí jádra na 22kV AC. V této nové verzi se procesor označoval jako BŽ-2A. Modernizace se dočkal i blok generátoru náhodných čísel, kde došlo k ušetření dvou elektronek typu urdox a nebezpečný azbest byl nahrazen extrudovaným radonem. Výstupní rotační hnětač dostal jednu hypersonickou metlu navíc, díky čemuž mohl být s dobrým chlazením krátkodobě používán i jako rotační komutač. Na předním panelu přibyla dvě zvonková tlačítka s funkcemi RESET a REFLUX.
Smrt[editovat | editovat zdroj]
Nakonec byly vyrobeny pouhé dva exempláře tohoto převratného trinárního počítače. Z dnešního pohledu nezbývá než litovat, že s rozpadem SSSR došlo k ukončení této vývojové řady. Existují určité neověřené indicie, že za "digitální smrtí" tohoto nadějného systému stojí především nadnárodní kartel IT společností (IBM, DELL, KOH-I-NOOR a další), které by jinak těmto strojům nedokázaly konkurovat.
Sovětské počítače (chronologicky) |
Ural 1 | Ural 2 | Ural 3 | Ural 4 | Naděžda 1000 | Ivan 11 | Računik-R | Elektronika 500 | Elektronika 666 | Saljut-T100 | Torvaldskij-T1 | Torvaldskij-T3 | Intelskij Putinovac | Intelskij dvojjardrik | Intelskij četverjadryk |
Úspěchy sovětského strojírenství |
Babeta Airbag • Bezdrátová sprcha • Brněnské meždunárodné letochodiště • Centrální šroub • Cyklomethan • Dunihlav • Degenerátor • Elektrifikace • Elektronika 666 • Fichtl • Jaderná elektrárna • Jak 42 • Jednosměrné letiště • Kalašnikov • Kardiostimulátor • Letiště Klementa Gottwalda • Láhev na zalévání kolejí • Lehkokolejná dráha • Lidé z ocele • Loupač brambor typu 3x • KV-2 • Makroprocesor • Merkur • MiG-29 • Moskvič • MPR deštník • Nízkopodlažní tramvaj • Peklo • Podprdélník • Proudová helikoptéra • Rádio Jerevan • Ruská ruleta • Šukafon • T-72 • Metro v Tagansku • Tetris • Topol M • Tramvaje v Nevyslovitelnoje • Tu-154 • Raketoplán Buran • Sférické DVD • Šetření vody • Šalinokoptéra • Ural 2 • Vertikální chrlič intelektuálů • Vodíková bomba • Žabotlam • Žigulík • Линукс |