Eurovision Song Contest 2010

Tento článek se tematicky překrývá s článkem Eurovision Song Contest 2011. To je dobře, můžeš založit další čtyři podobné a vzájemně je propojit.

Soutěž Eurovize se vyznačuje vysokou hodnotou uměleckého ztvárnění a velice kulturním průběhem.

Popkulturně komediální pseudohudební soutěž Eurovision Song Contest byla roku 2010 zajímavá tím, že nebyla vůbec ničím zvláštní.

Konala se v Oslím městě, které leží v Norsku a účastnilo se 39 zemí Evropy a Asie, což je míň než o rok dříve a míň než o rok později. Tento rok zcela výjimečně posílaly země hlasy hlavně svým sousedům, takže se do finále zcela ojediněle dostala Bosna a Hercegovina, Rusko, Ázerbajdžán, Řecko a dokonce i Srbsko. Arménie a Ázerbajdžán se po letech láskyplných eurovizních vztahů daly do nečekané eurovizní války.

Ze soutěže se odhlásila bezvýznamná Andorra, dále Černá Hora, které přestaly stačit peníze nabyté z pašování drog, Maďarsko a konečně i Česká republika, která se po třech velice úspěšných letech kupodivu vzdala účasti. Producentka České televize, paní Fričová řekla k české neúčasti toto:"Milá EBU, strč si tu zk... soutěž do pr..., Gipsy byli super a Evropa je banda hluchých kret... co posílá písničky na h..., my na vás se..., vy pi.." Je nutno dodat, že paní Fričová toto prohlášení pronesla nad ránem v baru, což značně ovlivnilo její vyjadřovací schopnosti a použitý slovník.

The Big 4

V tomto roce fungovala ještě takzvaná Velká čtyřka, neboť Itálie stále ještě hrála důležitou a odmítala se soutěže zúčastnit. Tento rok se stala zajímavá věc - člen The Big 4, Německo - získal nejvíce vlezdoprdelků co se týče diváckého hlasování, a tak se mladá zpěvačka a pornoherečka jménem Lena se svojí odrhovačkou Satellite stala vítězkou tohoto ročníku.

„Miluju vás víc než hakenkreuz a natáčení porna dohromady!“

- Lena na adresu fanoušků, kteří jí poslali hlas.

Francii reprezentoval Napoleonův praprapraprapravnuk Jessy Matador se svou písní Allez Olá Olé. Obsáhlý text této písně údajně skládal 6 let, 7 měsíců, 23 dní a 4 hodiny přesně, čehož si všimli diváci a odměnili ho umístěním v nejlepší desítce. Španělsko se už po několikáté v řadě pokusilo zaujmout nudou, Britové zase nasadili úchylného teenagera Džoše Dubového s písní That Sounds Good To Me = To mi z zní dobře. Podle některých zlých jazyků jeho zpěv mohl znít dobře pouze hluchým posluchačům eurovize.

„Ten chlapec neumí zpívat a tancuje, jako by byl z dubového dřeva“

- Simon Cowell na Džošovu adresu

Domácí reprezentant

Domácí Norové nasadili operního pěvce se silným hlasem, ale slabými nervy, Dudlíka Solli-Tangense. Ten v národním kole jen těsně porazil jiného slavného norského zpěváka, Anderse Breivika, který skončil druhý i o rok později. To ho trochu nakrklo, a tak ještě toho roku uspořádal velký protestní koncert na jednom nejmenovaném norském ostrově nedaleko Oslího města. Každopádně Dudlíkovi se na eurovizi nedařilo a skončil v poli poražených.

Evropské země z Asie

Na Eurovizi se každoročně účastní také skupina zemí z Asie - takzvaná The Small Six - Kypr, Turecko, Izrael, Arménie, Gruzie a Ázerbajdžán. Například gruzínské vystoupení bylo zajímavé tím, že kostýmy pro tanečníky a zpěvačku Sophii Nizharadze byly tak drahé, že nezbyly peníze na boty.

„Gruzie je chudá země. Není divu, že nám nezbylo na boty, které jsou v Gruzii více než vzácné - většina Gruzínců si obaluje nohy hadry, a kdo nemá na hadry, ten hlínou.“

- Sophia Nizharadze

To Ázerbajdžán, ropný ráj, neměl podobné problémy. Ázerbajdžánci s pořídili drahé oděvy, boty a ještě zbylo na svítící schody. Zřejmě však nezbyly peníze na dobré choreografy, neboť zpěvačka Safura musela předvádět něco na způsob nemoci zvané Tanec svatého Víta.

„Ázerbajdžán je bohatá země. Není divu, že nám zbylo i na boty, i na schody, co svítí. To v Gruzii většina lidí na boty nemá. Většina Gruzínců si obaluje nohy hadry, a kdo nemá na hadry, ten hlínou.“

- Safura

V Arménii zase dali na silný příběh - zpěvačka Eva Rivas (měřící asi 245cm a nosící podprsenku velikosti 13) ve své písni Apricot Stone zpívala o svém hrůzném zážitku z dětství, kdy nešťastně spolkla pecku z meruňky.

„Bylo to strašné. Celé tři týdny mě ta pecka škrabala v břiše!“

- Eva Rivas

Izraelský zpěvák Harel Skaat zase odprezentoval svoji "píseň" Milim, jejíž název přesně udává délku jeho přirození. Turecká kapela maNga, která vybojovala druhé místo, zaujala drsným projevem a také sexy rytířkou v motorkářské helmě, která se během vystoupení pokusila rozřezat flexkou.

Kypr nikoho nezajímá. Velký kámoš Kypru, Řecko, vsadil na skladbu OPA! (v řečtině dětské citoslovce pokakání se). Spolutanečníci zpěváka Giorgose Alkaiose pak svými výkřiky HOOO!!! chtěli neznačit pád nešťastného břemene do plínek.

Seveřani

Severské země se jako obvykle dokázali co se týče hlasování análně uspokojit, takže jsme skoro všechny z nich viděli ve finále. Výjimkou bylo pouze Finsko, které reprezentovalo dívčí duo Kuunkuiskaajat (v překladu do češtiny předkožka, pardon, chtěl jsem říct předložka "s") s písní určenou pro fanoušky Hvězdné brány Työlki Ellää (Teal'cu střílej). Švédsko se svou uspávačkou také shořelo v semifinále. Dánové se vytasili s romantickým cajdákem, Islandská zpěvačka Björk se svou písní Je Ne Sais Quoi = Já nevím co, čímž chtěla naznačit, že už neví, co by snědla.

Jugoška

Jugošce je pořeba věnovat extrémní pozornost, neboť je nesmírně zajímavé, jak si jinak znepřátelené národy umí hezky vypomoct, co se týče Eurovize. Velkým překvapením však byl neúspěch chorvatského dívčího tria Feminnem s písní Lako je sve (Všechno je lehké), kterou sponzorovala firma na výrobu projímadel. Nevyšlo to ani Makedoncům nebo Slovincům, kteří svojí stylově zmatenou krávovinou zaujali pouze malý počet fanoušků, kteří by se v klidu všichni vešli i na miniaturní slovinské pobřeží.

Jugošskou čest tedy ve finále hájily pouze dvě země. Bosna a Hercegovina se svojí bouřkou a Srbsko se skladbou Ovo je Balkan. Srbský antropogenní, či antropomorfní zpěvák, Milan Stanković, který v převleku za ženu Srbsko reprezentoval i o rok později, zpíval o balkánské duši a balkánských zvycích. Nějak však zapomněl na vyvražďovaní se mezi sebou, nenávist, nesportovní chování při sportovních soutěžích, střílení do lidí zezadu a turecké záchody.

„Já mám rád všechny Jugoslávské národy. Mám rád Černohorce, Srby, Makedonce, Slovince i Chorvaty. Bosňáky ne.“

- Milan Stanković

Sověti

I Sověti si s radostí rozesílají dvanáctky, přinejhorším desítky a osmičky. Jelikož Lotyši nikoho nezajímají, přeskočíme je a půjdeme rovnou k litevské veselé partičce InCulto, která se neprosadila a k estonské kapele Malcolm Lincoln, která se svojí písní Siren opravdu zněla jako siréna. Bělorusko bylo nuda a neskutečně zmalovaní Moldavané zaujali především svým zjevem. Zajímavá byla Ukrajina. Zpěvačka Alyosha se snažila svojí písní Sweet People (Sladcí lidé) naznačit své kanibalské choutky.

„Lidi jím nejraději s kakaem, s cukrem to není ono. Ráda je mám také zalité v horké čokoládě nebo se zmrzlinou.“

- Alyosha

Rusko zase nasadilo bezdomoveckou kapelu Petera Naliče. Chlapci vylezli z popelnic a na eurovizním hledišti odprezentovali skladbu Lost und Verbotten. Dokonce se i dostali do finále, kde naštěstí nedopadli nejlíp.

Ostatní bezvýznamné ošklivé západní kapitalistické země

Západní země se těší velké neoblibě mezi východními zeměmi, a tudíž většinou nemívají moc dobré výsledky. Například Irsko - někdejší vítězka se strašným jménem (Nmahmai Kmnahnanah nebo jak) se jen tak tak prosrala, pardon, fakt se mi dneska pletou slova, chtěl jsem říct prodrala do finále, Švýcarský homokluk Michael von der Heide se songem Il Pleut De L'Or (Prší hovna) se i přes svoji favorizovanost umístil na posledním místě, vyhořela také nizozemská zpěvačka Sieneke se skladbou Ik Ben Verliefd (Jsem zase v tom) nebo Malta se svoji nudou (ano, Malta není daleko od Španělska).

Naopak se do finále dostal Belgičan Tom Dice se skladbou Me and My Guitar (Já a moje kytára), kde detailně popisuje sexuální praktiky, které provádí se svým oblíbeným hudebním nástrojem. Postoupila také Portugalka Filipa Azevedo se skladbou Há Dias Assim (Mám velkej nos).

„Opravdu ho mám velkej.“

- Filipa Azevedo

Slovensko

Slováci pro tento rok nasadili favorizovanou lepou děvu jménem Kristína se singlem Horehronie. Spousta fanoušků, která se po dlouhý čas pídila po smyslu názvu oné písně, se nyní dočká kýžené odpovědi. Jazykovědci odhalili, že Horehronie je kromě jedné slovenské oblasti také staroslovenský výraz pro mužskou erekci. Tento výraz se skládá ze slůvka "hore", tedy "nahoru" a dalšího slůvka "hronie", což znamená ve staré slovenštině zkrácený výraz pro vztyčení hrotu ("hron" je ve staré slovenštině "hrot"). Název písně tedy byl více než přiléhavý, neboť spousta televizních diváků při pohledu na Kristínu dostala pořádné horehronie... Je tedy s podivem, že Kristína nejen že nedošla do finále, ale dokonce skončila předposlední ve svém semifinále (porazila pouze Lotyše, kteří nikoho nezajímají!).

„Naozaj som si dala prácu, aby veľa mužov dostala pri mojom vytúpení horehronie, ale oni radšej nechajú prejsť do finále bandu bezdomovcov alebo chalana zo Srbska, čo vyzerá ako pi...“

- Kristína neskrývala rozhořčení ze svého nepostupu.

Řekli o Eurovision Song Contest 2010

„Všimli jste si, že v tomhle článku neparoduju Albánii, Bulharsko a Rumunsko? To proto, že jsem na ně zapomněl. Jen bych rád doplnil, že z Polského zpěváka se rozhodně nestala Legenda.“

- autor tohoto článku

„Celé to nestálo ani za prd vačice.“

- Simon Cowell

„No, takto... nepáčilo sa mi vystúpenie tej skurvenej zlatokopky Kristíny lebo jak, má sa ešte veľa čo učiť, starý. Mal bych tam isť ja, ja by som to tam zabil, to si píš, starý. A za to sa uznávam, starý. Lebo ja som king of pop, ja som tu fenomén, já jediný tu robím showbussines, starý, a keď niekto vraví niečo iné, tak mu jebe a rozkopem mu hlavu, starý. To som vychytal, nie?“

- Rytmus

„Uspořádali jsme obří raut, ale všecko sežrala Hera Björk.“

- organizátoři Eurovize