Igelitka
„Zobali vrabci, zobali
igelitové obaly...“
- Ivan Mládek
Igelitka, správně tedy igelitová taška, staročesky "Igelittasche", je oblíbená potrava vrabců. Manuálně pracující v nich nosí svačinu, oběd a náhradní trenky, co kdyby měli v lese nehodu. Kancelářští lidé s sebou igelitky nenosí, protože na to nemají čas. A jsou tak moc hogo fogo, že si pokaždé koupí raději novou.
Igelit byl vyroben a dodán na trhy slavnou německou firmou IG Farben, která proslula svými konzervami. Koncem 90. let 20. století, kdy k nám igelitky dorazily, se staly jedním ze znaků příslušnosti k vyšší společenské třídě stejně tak, jako mobilní telefon na dvoukoláku a Škoda Favorit s chlupatinou na dlouhé anténě. Zatímco se chudina trmácela po ulicích se síťovkami, papírovými taškami ze SEPAPu Štětí a RVHP taškami, šviháci a moderní lidé nosili igelitky. Igelitky se pečlivě opatrovaly a používaly opakovaně. Používání igelitových tašek bylo tedy veskrze ekologické a dokazovalo, že moderní člověk myslí na přírodu, protože se nemuseli kácet ty zelené věci, co rostou za městem a chodí se mezi ně sbírat na podzim klíšťata a houby.
S příchodem 21. století a vlivu ekoteroristů se role obrátila - igelitky byly najednou špatně a lid se valem vracel k papírovým taškám a pytlům. Zřejmě už společnosti došlo, že příroda jen zabírá místa novým nákupním centrům, parkovištím a dálnicím. Ovšem zvyk je železná košile a i dnes můžeme spatřit před obchodem člověka s igelitkou. Nezřídka v ní drží válcovitý předmět, ze kterého se sem tam napije, když je to blízko školy nebo jsou na dohled ramena zákona.
| Chcete-li se pobavit, a ne se jen dozvídat nové užitečné věci, podívejte se na heslo Igelitka na české Wikipedii. |  |
Využití[editovat | editovat zdroj]
Igelitová taška má mnoho využití:
- Ženám slouží k odnosu těžkých nákupů z obchodů.
- Muži v ní nosí nářadí, lahváče z večerky a balí do ní dárky manželce k narozeninám[1].
- Igelitka se dvěma pivsóny v plechu je obranný prostředek při pobytu v ghetu nebo problematických oblastech. Úder takovou igelitkou je pak označován jako „ústecký jeb“ a jedná se o velmi efektivní příruční zbraň s vysokou mortalitou.
- Igelitka může sloužit jako improvizovaná suchá toaleta. Pokud jste tedy ekologicky zaměření a věříte na těžké kovy ve stolici. Pokud nejste, můžete to hovno jako ostatní lidé nechat normálně v lese nebo ve sklepě, či kde potřebu vykonáváte.
- Asfyxifilici si nasazují igelitku na hlavu při sexu. Igelitka rozmazává kontury protějšku a ten pak vypadá přitažlivěji. Nebo tak něco. Policejní důstojníci se všeobecně shodují, že nalezení mrtvoly se staženými trenkami a igelitkou na hlavě patří ke zlatým hřebům jejich práce a je zdrojem historek v kulturních zařízeních.
- Patří k dobrému tónu při předávání velkých úplatků zabalit dárek do krabice od vína. V případě drobného všimného na stavebním úřadě je možno použít igelitku, neboť to není tak formální. Doporučujeme třeba tu z Penny nebo TESCO - je třeba předstírat skromné poměry.
- Igelitka se dá použít při inseminaci krav, kdy je potřeba přidržet vaječníky přes řitní otvor. Igelitka nikterak operátora neomezuje a zachovává plný taktilní vjem.
Nejčastějším využitím igelitky je ale úschova jiných igelitek, což je koncept, který by převzat z Matrjošek[2]. Obvykle ta služebně nejstarší igelitka slouží jako kontejner pro igelitky juniory, tedy ty bez poskrvny. Když se začne sypat, obvykle není vyhozena do popelnice, ale přesouvá se do jiné igelitky a jejím usudem je výhledově sloužit pro odnos plastů do tříděného odpadu. Pokud na ní nepřijde řada ani tam je do ní vyklepnut zbytek oběda a zahozena do komunálního odpadu vedle použité perforované hračky a kytek, co jsme meli hlídat po dobu manželčina pobytu v lázních. Každá igelitka ovšem touží se dostat do tříděného odpadu, kde by mohla být teoreticky recyklována. Ovšem to je pohádka, co se vypráví malým taštičkám - igelitky obvykle prodělávají kremaci a splynou s všehomírem za emise světla a tepla.
Zajímavosti[editovat | editovat zdroj]
- Igelitka tenkostěnná, čili igelitka light není tvořená igelitem, ale mikrokreténem. Odtud mikrokreténová taška či pytlík.
- Z blíže nevysvětlených příčin se vždy při velkém větru ulicí prohání nějaká igelitová taška. A v případě vichřice i nějaký ten jezevčík.
- Kocourkovští lapali světlo do pytů z juty. Kdyby použili igelitové pytle, světlo by jim mezi vlákny neuniklo tak rychle.
- Klasická igelitka se sama v přírodě rozloží už za 500 let. Nemusíte se tedy trápit - za tu dobu ji určitě někdo najde a znovu použije.
- ↑ Vánoční dárky balí obvykle žena, takže ty jsou zabalené v papíru a vypadá to hezky, ne jako když to matlali v chráněné dílně. Potmě.
- ↑ Navzdory všeobecnému přesvědčení matrjošky nepocházejí z Ruska, ale z Japonska. V Rusku by člověk težko hledal někoho natolik střízlivého, aby ty prťavé dřevěné věci vyřezal.