Ongezellig

Ongezellig (Ťunťa)
základní data
styl	komedie/drama
stát	Nizozemí/Česko
rok	2019-2022
délka	25 min
formát	animace
produkce	Massa, TV Barrandov
námět	Tomio Okamura
scénář	Jaromír Soukup
režie	Zdeněk Troška
hrají	Kristýna Valová, Klára Šumanová, Pavlína Kostková-Dytrtová, Eva Holubová, Lucie Bílá (zpěv)

Hlavní hrdinky pracují na prezentaci. Zleva: Mymy, Maya, Coco

Ongezellig (německy Ungeselligängervonbrabant, anglicky Unsociable, česky Ťunťa) je nizozemskočeský koprodukční skoroseriál tvořený mezi léty 2019 a 2022 studii Massa a Barrandov. Vyšlo celkem 6 dílů (pouze pro distribuci v Nizozemí), které dohromady tvoří jednu epizodu.

Kontroverze

Dne 20. ledna 2024 se vědecký tým Necyklopedie vydal na nebezpečnou misi do studí TV Barrandov, neboť byla tato televizní stanice odstřihnuta od elektřiny. Okolo nefunkčních kamer a přes deaktivovaný laserový ochranný systém se dostali až do místnosti, kde byly uchovány materiály určené distribuci české verze tohoto seriálu. Byl tak zkonfiskován jeden pevný disk, tři flash disky, šest složek a kytice tulipánů. Při bližším zkoumání těchto materiálů zjistil vědecký tým Necyklopedie zajímavé informace:

• Rozpočet seriálů byl 67 000 000 korun českých. Většina šla z kapsy Jaromíra Soukupa, nicméně vývoj značně podpořilo i hnutí Svoboda a přímá demokracie. Cílem bylo vytvořit seriál obsahující myšlenky o nadřazenosti evropské rasy, antimigraci a mnohé další.
• Nizozemští animátoři se psychicky hroutili nad nereálnými požadavky a nesplnitelnými dedlajny českých kolegů, proto byl seriál po jedné epizodě ukončen.
• Seriál měl režírovat Steven Špilberk, nakonec se ale role hlavního režiséra ujal Zdeněk Troška.
• Píseň Ik ben het maar použitou v závěrečných titulcích přezpívala do češtiny Lucie Bílá.
• K distribuci na českém trhu nedošlo, neboť se České pirátské straně povedlo po infiltraci ateliérů na Barrandově získat cenné informace o vývoji seriálu, přičemž je využila k vydírání TV Barrandov a hnutí SPD. Nikdo nechtěl riskovat, že na veřejnost uniknou informace odhalující špinavé praktiky a pravý význam tvorby tohoto seriálu.

Odhalení materiálů české verze seriálu se stalo jednou z příčin Války o moravský internet.

Postavy

Maya Schoppenboer

Je introvertní středoškolačka trpící sociální úzkostí, ráda tráví čas sama. Vyhýbá se jakýmkoli příležitostem se sbližovat s ostatními lidmi, na rozdíl od svých sester. Pochází z Brabantu, historického území rozprostírajícího se na jihu Nizozemska a severu Belgie.

V české verzi seriálu jí bylo změněno jméno na Marie Píková-Janková a hlas jí propůjčila Kristýna Valová. Její rodina pochází z České Třebové; nicméně potom, co její rodiče adoptovali její dvě sestry, se přestěhovala do Šlapanic.

Coco Schoppenboer

Lucie Bílá vystupuje s písní "Jsem to jen já" v Národním divadle, březen 2024

Je jednou z adoptivních sester Mayi. Je extrovertní, milá a pečující. Snaží se Mayu vyvést z její komfortní zóny a přimět ji k dělání společných aktivit. Věnuje se hře na bicí (je členkou kapely Running in the 60's). Pochází z Afriky (existují spekulace, že pochází z Martiniku, resp. z Antil).

V české verzi seriálu jí bylo změněno jméno na Květoslava Píková-Janková a nadabovala ji Klára Šumanová. Do doby, než byla Mariinými rodiči adopotována, žila v Orlové. Kapela Running in the 60's byla v české verzi nahrazena hudebním tělesem ŠouflŠou.

Mymy Schoppenboer

Je druhou adoptivní sestrou Mayi. Je podobně společenská jako Coco, nicméně vykazuje známky megalomanství, je dost sebestředná a často i škodolibá. Mezi její zájmy patří hra na akordeon, historie a divadlo. Svůj skutečný japonský původ se snaží skrývat, za své rodiště považuje fiktivní město Japsterdam v nizozemské provincii Drenthe. Pohrdá Belgií a jejími obyvateli.

V české verzi seriálu jí bylo změněno jméno na Michaela Píková-Janková a byla namluvena Pavlínou Kostkovou-Dytrtovou. Taktéž pochází z Japonska, avšak hlásí se k moravské národnosti (je to hotová moravská fanatička nenávidící Čechy). Fiktivní město Japsterdam bylo nahrazeno městem Japašské Klobouky.

Vera Aloe

Je profesorkou dějepisu třídy, kterou naše tři sestry navštěvují. Kdysi dávno hrála na elektrickou kytaru, ale to už je pro ni pasé. Pořád je ale fanouškem kapely Nirvana.

Design školy je v podstatě identický s gymnáziem ve Šlapkách

Pokojík Michaely Píkové-Jankové. Všimněme si velké vlajky Moravy, polštáře s motivem trpaslíka Ludvíčka a zarámovanou fotkou jistého radikálního Moravana.

V české verzi seriálu jí bylo změněno jméno na Věra Alojzová a nadabovala ji Eva Holubová.

Časoprostor

Děj nizozemské verze se odehrává v roce 2019 ve městečku Gouda. Ve verzi určené pro distribuci na českém trhu se příběh odehrává v roce 2019 v moravské metropoli Šlapanice.

Děj české verze

Vzhledem k tomu, že děj nizozemské verze je volně dostupný YouTube, zde máte sepsaný děj nepublikované české verze:

Něco mi říká, že pí Vera Aloe má asi ráda Kurta Cobaina

Ta podoba tam trochu je

Při práci na počítači čumí Maya do monitoru s tak nepřítomným výrazem, že by se dala prohlásit za klinicky mrtvou

První a druhý díl

Na začátku prvního dílu můžeme vidět Marii sledovat volební spot SPD (markeťáci se překonali a vytvořili kompletní 18+ anime s chapadly točící se okolo Tomia Okamury). Během nejžhavějšího momentu jí vejde do pokoje sestra Květoslava a ptá se jí, co zrovna dělá. Marie nervózně odpoví (potom co v cukuletu zavřela okno s volebním spotem SPD), že se kochá uměleckými malbami krajin. Na otázku své sestry ohledně svého oblíbeného malíře odpoví, že je to Adolf Hitler. Zaražená Květoslava se jí pak přizná, že potřebuje pomoct s tvorbou prezentace do dějepisu, přičemž jí napadlo, že by na tom mohly pracovat společně. Nato Marie z pokoje uteče. V další scéně ji vidíme, jak na chodbě leží svázaná v policejní pásce (která byla geniálně nastražená před dveřmi do jejího pokoje tak, aby se do něj nikdo nedostal). Marie se utěšuje, že to, co prožívá, je jen fáze. Pozoruje obrázek, který jako malá namalovala. Představuje si život na opuštěném ostrově, bez sester a školy. Náhle ji "unese" její další sestra; Michaela. V této scéně si Michaela hraje na radikální šlechtičnu z rodu Žerotínů a Marie se stává její služebnou. Marie zde nepřímo vyjádří své incestní touhy, avšak ze strany Michaely se nesetká s pozitivní reakcí (Michaela ji nazve "špinavým sodomitou"). Michaela pak začne Marii vyčítat, že sleduje "dekadentní orientální animované filmy." Pak se jí přizná, že se těší na následující den, neboť bude konečně moct odprezentovat své dílo, díky kterému se určitě stane zástupcem třídy (pro Michaelu tohle znamená stát se "absolutní císařovnou nad sloužícím podlidem"). Mezitím se Květoslava snaží na Mariině počítači najít informace do své prezentace. Po chvíli beznaděje zavadí o historii vyhledávání, kde najde záložku s lechtivými animovanými filmy vyobrazující znásilňování chapadlem.

Následující den se přesouváme do školy, kde Michaela končí svou prezentaci. Pančelka Věra není s jejím výstupem spokojena, protože spíše než o dějepisnou prezentaci se šlo o seznam důvodů, proč se stát zástupcem třídy. Michaela se snaží argumentovat tím, že zmínila otroctví, což Věra popře tím, že mluvila o zotročení studentů prvního ročníku. Michaela se chce se stát zástupcem třídy stůj co stůj, a tak neváhá vytáhnout maketu zbraně hrozit spácháním "školokaustu." Michaela dostává nedostatečnou a po hodině se má stavit u pí Věry v kabinetu. Další v pořadí má mít prezentaci Marie, avšak ta je zmatená a řekne, že o tom nevěděla (popře to, že jí to její sestry předešlý den připomněly). Věra jí oznámí, ať se po hodině taky staví u ní v kabinetu. Přichází na řadu Květoslava, která si připravila prezentaci o lásce (jenže o lásce mezi člověkem a měkkýši ve startověkém Japonsku). Marie pochopitelně znervózněla. Bohužel, kvůli vystavení studentů vůči doslovnému pornografickému materiálu (zamaskovanému jako video ilustrující tuto lásku) skončila v kabinetu paní Věry i Květoslava.

Třetí díl

Třetí díl se odehrává v kabinetě pí Věry Alojzové. Květoslava se zde zmíní, odkud ona a její sestry pochází. Michaela samozřejmě popírá, že by měla kořeny v Japonsku, třídní kniha pí Věry Alojzové ale tvrdí něco jiného (jejím rodištěm je Nagasaki). Po chvilce dohadování pí Věra Alojzová Michaela skrze Překladač Google v japonštině oznámí, že jediná věc, která je více falešná než její výmluvy, jsou její barevné kontaktní čočky, což Michaelu pochopitelně vytočí. Pančelka pak děvčatům zadá práci (každá vypracuje prezentaci o zemi, ze které pochází, tj. Květoslava o Slizsku, Marie o Čechách a Michaela o Valašsku). Michaela se z toho snaží vymluvit (v pátek bude mít chřipku, ve čtvrtek AIDS, ve středu bude mrtvá, atd.). Nakonec se pí Věra Alojzová nasere a dá jim na přípravu pouhé dvě hodiny. Marie se vnitřně naštve, v další scéně ji vidíme si povídat s imaginárními kamarády (ve skutečnosti sedí sama na školním hajzlu).

Čtvrtý díl

Děvčata začínají s prací na prezentacích. Květoslava zajde za Marií a chce se jí na něco zeptat. Ta se začne obávat, že by se mohlo jednat o nějakou příliš osobní otázku (kdo jsou její přátelé, s kým se baví během přestávek, nebo dokonce proč její postel v noci tak skřípe). V reakci na tyto myšlenky z Marie vypadne, že má Parkinsona. Květoslava za ní ale přišla s dotazem, jestli by nechtěla s ní a Michaelou na těch prezentacích pracovat společně. Náhle se objeví Michaela a začne Marii kontrolovat srdeční tep fonendoskopem (její oranžovou kravatou) a dojde k závěru, že Marie nemá Parkinsona, ale že je jen zdravý autista. Marie se ohradí tím, že má jen ADD. Květoslava se jí nadšeně zeptá, co tato zkratka znamená. Odpověď se jí nedostaví, protože Marii uprostřed věty přeruší Michaela a řekne "Autism Denial Disorder," doslovně porucha popírání autismu. Marie se naštve a oběma sestrám vysvětlí, že trpí poruchou soustředění. Michaela pak Marii ještě chvíli štve, než ji i Květoslavu pošle pryč. Marie pak chvíli přemýšlí nad tím, jaké s ní má Květoslava úmysly (myšlenku, že by jí chtěla pomoct a bavit se s ní zavrhne). Plná odhodlání a horlivosti se vrhne na tvorbu prezentace (aby sestrám dokázala, že není zas tak neschopná), nicméně všechen čas stráví hraním webových her. Po zjištění, že za tu hodinu a půl udělala velké hovno a že její sestry už z prací skončily, se odhodlá a požádá své sestry o pomoc.

Mymy si vychutnává bramborovou kaši s kadeřávkem (v české verzi špenát)

Pátý díl

Marie sestrám řekne, že má udělat prezentaci na téma Čechy. Když to Michaela uslyšela, rychle sesmolila prezentaci, o které Květoslava řekla, že je hodně rasistická, na což ji Michaela odpověděla, že Češi nejsou rasa. Květoslava pak z učebnice čte zajímavé informace o Čechách, které se Michaela snaží zdiskreditovat (s výjimkou divokého odsunu Sudetských Němců; Michaela respektuje Vojtěcha Černého a Jana Čubku za to, jaké brykule vyváděli v Postoloprdech v roce 1945). Květoslava pak rozdělí práci a povzbudí Marii, že to dokáže. To by se jí ale nesměla Michaela ptát na poměrně pikantní otázky (třeba proč její postel v noci skřípe). Marii to pochopitelně rozruší a odradí od práce. Květoslava se jí snaží vysvětlit důvody, proč s ní chce pracovat, a nevyhnutelně se dostane k tomu, že ví, že nemá žádné kamarády. Od Marii se dočká odpovědi "Radši nemít kamarády nežli nemít rodiče." Tento výrok Květoslavu vytočí natolik, že Marii vezme a začne jí vyhrožovat smrtí (pokud by se jí Marie neomluvila, pustila by její šňůrky od mikiny a ona by vypadla z okna). Když jí Květoslava konečně pustí, Marie vezme nohy na ramena a uteče pryč.

Šestý díl

Poslední díl začíná Mariiným imaginárním pokusem o sebevraždu (ve skutečnosti je zase na školním klozetu). Následně se Marie topí ve svých myšlenkách na minulost kde sama sebe přesvědčuje o tom, že samota je jen extrovertní konspirace a že nikoho dalšího k životu nepotřebuje. Pak si vzpomene na svojí prezentaci. Akčně vyběhne ze záchodu a málem se na chodbě srazí s Květoslavou, která se jí omlouvá za tu výhružku smrti. Taky jí oznámí, že je na čase jít do mediatéky odprezentovat své projekty. Na obavu, že vlastně žádnou prezentaci nemá, Marii odpoví s tím, že přiměla Michaelu tu mírně politicky nekorektní prezentaci trochu předělat. V další scéně vidíme, jak Marie končí svůj výstup před pí Věrou Alojzovou. Ta si z pusy vytáhne něco, co vypadá jako cigareta, ukáže se však, že to je jen komicky velké lízátko. Nejdřív Marii řekne, že to příliš vypadá jako něco, co by vytvořila Michaela, ale vzhledem k tomu, že to nebylo nijak rasistické či nenávistné, dostává Marie z této prezentace dostatečnou. Ta je z toho tak na větvi, že nejen že nevnímá výtky pí Věry (oční kontakt je při prezentacích důležitý nebo tak nějak), ale i po zbytek dne se chová jako v transu. V další scéně se dostáváme k Marii do pokoje, kde opět sleduje "dekadentní orientální animované filmy" (tentokrát v anonymní kartě, aby zabránila dalšímu fiasku). Po chvíli jí sestry zaklepou na dveře. Když zavře okno a pozve je dovnitř, zeptají se jí, jestli by si s nimi dala partičku hry Člověče nezlob se. Ta ale odmítá. Během závěrečných titulků můžeme vidět Marii přitisklou ke zdi jak poslouchá, co se odehrává vedle v pokoji Květoslavy. Zde také poprvé slyšíme celou verzi písně Ik ben het maar v podání Lucie Bílé.