Češi
„Co je obyčejný Čech, pro kterého dělá Paroubek politiku? To je přece vepřo knedlo zelo. A v podstatě je třeba všechny zavřít a nakopat do prdele!“
Češi (moravsky: Čížci, Cajzli, Čecháčci, slovensky: Čehúni, německy: Simulantenbande, polsky: Czesi, Pepiki) jsou podivný a směšný národ žijící ve střední Evropě, který se vyznačuje nadměrným pitím piva, neboli žbrundivody. Původně si říkali Čechové a byli malým slovanským kmenem, který se později na rozkaz praotce Čecha smísil s keltskými Boji, kteří byli natolik oškliví, že se s nimi nikdo mísit nechtěl (dokonce ani Germáni, kteří kvůli nim raději z české kotliny odešli). Čechové společně s Bóji vytvořili pseudonárod Čechů neboli Čehúnů, čímž začali konkurovat sousední Velkomoravské říši. Moravané nikdy neměli Čehůny v lásce, protože Čehůňové nejsou čistokrevní Slované. Češi byli odjakživa zlí, hloupí, panovační a Moravanům nikdy nerozuměli a nikdy je neměli rádi. Moravané nejsou Češi! Češi se nebojí Boha (jsou národem tzv. agresivních ateistů), jinak se ale bojí všeho a všech, nejvíc se bojí Němců. Nakonec z nich vždycky vypadne Švejk - husita.
Navzdory svému kelto-slovanskému původu se Češi vesměs hlásí ke germánskému původu, který si ovšem vymysleli (asi z jejich vrozené malověrnosti nebo ze strachu k Němcům a jejich dobyvačným tendencím). Češi podlehli zhoubnému germanismu a multikulturalismu a dnes již nepěstují vlastenectví. Často se zajímají o východní nauky a náboženství (jsou poslední dobou v módě) a chtějí se mísit s Němci, což se jim mnohdy daří díky různým koketám a šlápotám kterých mají spousty (včetně sličných dam na dálnici E55). Ti s nejkratšimi vlasy zvedají pravice a zdraví svůj zesnulý idol Adolfa Hitlera (který za svého života měl v plánu Čehůny vystěhovat na Sibiř, jejich země zaslíbené).
Příbytky a stavení, které Češi obývají, jsou ve světě jedinečné, vzdáleně se podobají hobitím norám z fantasy děl J. R. R. Tolkiena (jenž se sám jimi údajně inspiroval). Z tohoto důvodu jsou zapsány na seznam Světového dědictví UNESCO. Jejich domovy také často překypují tučným a laciným jídlem, stejně tak jako hektolitry piva a (zejména krabicového) vína.
Co si o Češích myslí Poláci[editovat | editovat zdroj]
Czesi, naród ateistyczny o tradycjach protestanckich, nie mają tradycji złodziejskich, tak jak Polacy, naród katolicki. Dlatego im wszystko lepiej wychodzi. W Polsce niezależnie od tego, czy coś będzie państwowe, czy prywatne, i tak będzie do doopy. Tu liczą się tylko "wartości rodzinne", więc każdy stara się okradać wszystkich, którzy nie należą do ścisłej grupy jego krewnych lub bliskich znajomych: polityk - podatnika , urzędnik - przedsiębiorcę, przedsiębiorca - klienta, kontrahenta czy pracownika, pracownik - przedsiębiorcę, itd., itp.
Czesi (Pepiký, Knedliký, Havránký) to śmieszny naród żyjący pod Polską, który mówi wyjątkowo śmiesznym językiem i nie ma Boga w sercu. Przeciętny Czech pije piwo, którym chełpi się na całym świecie, a które tak naprawdę jest niedobre, bo ma 2% (To jest liczba pierwsza) alkoholu. Piwo czeskie jest tak słabe dlatego, że Czesi boją się, że się upiją. A boją się, bo boją się wszystkiego i wszystkich - w szczególności Niemców.
Przeciętny Czech nosi charakterystyczną fryzurę cechującą się krótkim strzyżeniem przednim i długim tylnym (fryzura była krótko znana w Polsce jako na discopolowca). Czeskie dziewczyny (tzw. holký lub divký) są niedostępne dla obcokrajowców, ponieważ wyżej wspomniana fryzura jest wpajanym im od małego fetyszem. Czesi grają w hokeja na asfalcie, ale ostatnio coraz gorzej im to wychodzi. Innymi ulubionymi narodowymi rozrywkami Czechów są: gromadne oglądanie Krecika, poddawanie się najeźdźcom (patrz: Niemcy) i wyrzucanie różnych rzeczy i ludzi przez okna (tzw. defenestracje) - na ulicy koczują wtedy Cyganie, zbierając wyrzucone dobra.
Czeska kuchnia jest bardzo urozmaicona, a mianowicie składa się z knedlików (knedličký, czyli miękkie, śmierdzące spaloną mąką parzaki) w różnych sosach, które dla zabicia smaku popijane są z reguły niedobrym piwem.
Najbardziej znanym Czechem jest Patrick Swayze, na co wskazuje jego fryz.
Není snad třeba zdůrazňovat, že Moravané dávají Polákům zcela za pravdu!
Co si o Češích myslí Moravané[editovat | editovat zdroj]
Co si myslí František Bartoš (19. století) o Češích, nepřejte si ani vědět. Z hlediska písňového, samozřejmě. Bartoš popisuje přechod z Moravy do Čech, jako bychom z utěšeného háje, v němž plno pestrého kvítí a jásavého i unylého ptačího zpěvu náhle vystoupili na široširou, jednotvárnou step. Zaráží ho nedostatek jarého, vroucího citu, chladná, odpudivá nesrdečnost, jakýsi šosácký ráz, láska českých mládenců a panen jest chladná, rozvážlivá, vypočítavá, praktická. Dokazuje to desítkami písní z Erbena, třeba touto: Hezká bys ty byla, přes tebe tu není; jen škoda přeškoda, že těch peněz není.
Vedle toho postavte třeba moravskou o lásce nenaplněné z Velké nad Veličkou: Mezi dverma stáli, suze ím padaly, v mramori, v kameni, jamky vybíjaly.
Není snad třeba zdůrazňovat, že Poláci dávají Moravanům zcela za pravdu!
Co si o Češích myslí Čečenci[editovat | editovat zdroj]
Čečenci toho sice o Češích zase tak moc nevědí, jejich pozornosti ale neuniklo, že tento národ také Rusákovi nedává nic zadarmo. Není to tak dávno, kdy Západní média informovala o teroristických atentátech Čechů v Rusku. V takovém případě by si tito s Čečenci mohli rozumět.
Co si o Češích myslí na CNN[editovat | editovat zdroj]
Prague, Czech Republic CURRENT CONDITIONS 37°F (3°C) Mostly Cloudy Rel. Humidity: 93% Wind: SW at 7 mph (11 km/h) Sunrise: 7:57 AM Sunset: 4:01 PM Barometric Pressure: 30.22"Hg (F) 5 DAY FORECAST Sunday 44°F (7°C)
O původu Čechů[editovat | editovat zdroj]
V dobách, kdy Velkomoravská říše byla již vysoce civilizovaným, rozvinutým a kulturním centrem střední Evropy, pokrývaly území dnešních Čech ještě stále hluboké a neprostupné pralesy plné divoké zvěře. Tuto nehostinnou a bažinatou oblast se opakovaně pokoušeli osídlit jak Moravané, tak i Keltové a Germáni. Většinou neúspěšně. Příroda tu byla příliš divoká, žili tu mimořádně agresivní medvědi, divoké masožravé krávy a obří blechy o váze až pět kilogramů. Zvlášť nepřátelsky se projevovaly poměrně inteligentní opice rodu Malomozkus Bohemians, útočící na své oběti z vrcholku stromů. Ze souboje o osídlení oblasti dnešních Čech nakonec vyšli vítězně Germáni, kterým se podařilo dravé opice z rodu Malomozkus částečně pobít a částečně ochočit. A právě důslednou germanizací opic došlo k vyšlechtění prvního Čecha.
České poloopice se ale nikdy zcela nezbavily svých divokých pudů a rovněž nikdy nezapomněli Germánům, že je vytrhli z lůna přírody a donutili je stát se lidmi. Odtud pramení ona odvěká nenávist Čechů ke Germánům a stejně tak opovržení, které zase cítí Germáni k Čechům. Germáni využívali polidštěné opice nejprve k těžké práci, ale když zjistili, že něčeho takového nejsou Češi vůbec schopni, dovezli si jiné, pracovitější opice z Ukrajiny.
České opice následně nasadili do služeb potravinářského průmyslu – jako česače chmele nebo pomocnou sílu při vaření piva. O území Čech se následně strhlo několik bitev, kdy proti sobě opět stáli Moravané, Keltové a Germáni. Tato tři vyspělá etnika si nakonec území Čech rozdělila a postupně kultivovala. Během dalšího období došlo k asimilaci Čechů s těmito civilizovanějšími etniky a v současné době je stav takový, že většina Čechů jsou původem Němci. A většina obyvatel Prahy jsou zase Moraváci.
Češi však odmítají tato vědecky doložená fakta uznat, přetvařují se a okatě dávají najevo svůj údajně slovanský původ, což v praxi probíhá tak, že se snaží chovat jako ostatní Slované – jsou líní, xenofobní, holdují nadměrně alkoholu a krádežím všeho druhu. Výzkum DNA nám ovšem v posledních letech jasně dokázal, že 108 % obyvatel Čech nemá slovanský původ. Kromě Němců a Moraváků převládají mezi předky Čechů ještě Švédové a Dánové (potomci vojáků z dob třicetileté války), Francouzi (z dob Napoleonských válek), Rusové (z dob komunismu), Vietnamci (ze všech dob), Nigerijci (neznámo z jakých dob) a kočující Indové, žijící nyní převážně v severních Čechách.
Existují však i další terorie o původu Čechů. O přivandrování Čechů do Česka podrobně pojednává také článek Satan, v němž je rovněž zmíněna teorie o tom, kam se poděli Keltové.
Čeští satanisté v EU[editovat | editovat zdroj]
Záliba Čechů v satanismu se ukázala být neřešitelnou překážkou při přístupových jednáních EU s Českou republikou. Zcela kategoricky se proti přijetí ČR postavili Němci, protože se obávali, že čeští satanisté v Evropské unii by mohli ohrozit naděje jejich národního kandidáta na papeže, Josepha Ratzingera. Za Čechy se naopak razantně a zcela nekompromisně postavili Španělé (dokonce Čechům otevřeli i svůj pracovní trh), protože doufali, že po přijetí Čechů do EU bude kardinál Ratzinger, jako prefekt Kongregace pro nauku víry (která je dnešní obdobou bývalé inkvizice) nucen obnovit torturu, jako jeden ze základních prostředků obrany a očisty víry.
Neřešitelnou patovou situaci nakonec urovnal komisař Verheugen, který s katolickým ministrem zahraničí Svobodou dohodnul, že Ústav pro jazyk český stanoví vyhláškou povinnost pro všechny Čechy používat namísto slova satanismus politicky korektní termín ateismus.
Jak je u Čechů obvyklé, po ratifikaci přístupové smlouvy se na všechny uzavřené dohody vykašlali.
Češi jsou z 80% fanatickými satanisty. Albert Eistein kdysi řekl: "Není Čecha, který by nebyl satanistou." Pro Čechy je náboženskou knihou Ústava České republiky, o které Stephen Hawking řekl: "Tento spis obsahuje mnoho přeludů ohledně života Čechů." Dnes už staroústavní zákony lidé dodržjí v menší míře, o extrémní lze ovšem označit skupinu Polisatanist (Czech bitchs), která tyto zákony už dávno nedodržuje, a podle potřeby je přetvořuje. 15% Čechů jsou Muslimové a zbylých 5% jsou Nepracisté.
České svátky[editovat | editovat zdroj]
Vánoce[editovat | editovat zdroj]
Vánoce patří mezi nejoblíbenější svátky českých satanistů, jsou zasvěceny především obžerství a lenosti, nejaktivnější čeští satanisté během vánoc navíc intenzivně komunikují se svým Temným Pánem prostřednictvím televizních obrazovek. Alternativně se Češi o vánocích ožírají v četných hospodách, kde holdují dalším hříchům, kterými jsou hněv, pýcha a závist. Smilstvo je o vánocích Čechy provozováno spíše ve snížené míře (vlivem přežrání), lakota přichází na řadu až po Novém roce. České vánoce končí prvním lednovým pracovním dnem.
Češi během svátků konzumu a obžerství obětují Satanovi živé kapry, které si nechávají rituálně popravit profesionálními vrahouny z rybářského cechu a večer je společně požírají, otrlejší pak vraždí nevinnou rybu v rodinném kruhu. Ubodání kapra či jeho ubití paličkou na maso často předchází několikadenní mučení němého tvora v chlorované vodě ve vaně. Nejzvrhlejší čeští satanisté vypouštějí ztýranou rybu do Vltavy, kde v bolestných křečích umírá rozežírána koncentrovanými chemikáliemi po několik dlouhých dní.
Podrobnější údaje naleznete v článku Obžerství.
Českogalerie[editovat | editovat zdroj]
Největší Čech.
Typické oblečení obyvatel Česka.
