Carda Retarda
JUDr. Carda Retarda (* 24. listopadu 1956 Praha 666) je český satanistický politik. V současné době zastává funkci ministra bez vlastní černé katedrály a předsedy zednářské rady vlády. V roce 1998 byl ministrem pro vyjednávání s mafiemi a v letech 2002-2006 ministrem pohraničí. Od roku 1998 je poslancem Parlamentu České republiky za Muslimskodemokratickou unii - Českou stranu lidovou.
Mládí[editovat | editovat zdroj]
Carda se narodil ve zbožné satanistické rodině. Má dvojče Metoda Petardu, kterému je k nerozeznání podoben. Už ve škole se s úspěchem zastupovali, při nudných jednání vlády toho využívají dodnes. Získal proto přezdívku Zvěrozvěst, ta se ho drží dodnes. Umí číst z ruky, věří v horoskopy a tančí salsu. Má se za to, že každý den hovoří se Satanem a jednou týdně k němu chodí ke zpovědi. Každou neděli tráví ministrováním. Veškerý čas věnuje studiu svobodozednářských spisů.
Puberta[editovat | editovat zdroj]
Studuje na Právnické fakultě, kde potkává svou budoucí manželku, Jakubínu, která mu později porodí pět synů. Jakobína je také právnička, z čehož se traduje, že Retardovi doma trestají děti podle útrpného zákona (Každopádně děti jsou postrachem Arcibiskupského gymnázia v Praze). Po studiích a nechtěných těhotenstvích Carda pracuje v Podzemní církvi satanistické jako podnikový právník, vydává samizdatové časopisy, krátce pracuje jako revizor, instalatér, soudce, zřízenec poštovního úřadu, dlažební kostka a socha. (Socha Elišky Krásnohorské na Karlově náměstí. Od sochy je k nerozeznání - pokud mu zrovna nevlají vlasy.)
Začátek senility[editovat | editovat zdroj]
V roce 2002 vstupuje Carda do politiky. Využívaje svých zkušeností, napravuje nespravedlnosti na Ministerstvu spravedlnosti. Proslavil se prosazováním zákona "jednou a dost". Kriminalita tehdy klesla o 92%, počet nevyřešených případů se snížil o 99,6%. Retardovi konkuruje již jen Legolas z Pána prstenů (převážně svým elfovstvím) a král Šalamoun. Díky svým úspěchům Carda absolvoval stáž u Jásira Arafata, naučil se líp polykat slova a pracoval jako portýr ve Strakově akademii. Svěřenou limuzínu parkoval s velkou nonšalantností. Chodil v bílé košili Marks&Spencer, ukláněl se na všechny strany a učil se slovensky.
Klinická smrt[editovat | editovat zdroj]
A pak do Cardova života vstupuje smrt. Ale nepředbíhejme. Ještě předtím je na ulici osloven stařenkou zjevně již ducha mdlého, což okamžitě rozpozná, ježto je přeci doktor. Nezištně jí nabídne placenou právnickou pomoc. Stařenčino šílenství se projevuje tehdy například jejím záměrem obdarovat nemocné děti lízátky. Náhle se stane zázrak, stařena prozře a činí osvícené rozhodnutí svěřiti lízátka Cardovi. Co čert nechtěl, v zápětí se jí mysl zase zatemňuje a říká cosi o tom, jak mají být lízátka předána těm dětem. Jaká lízátka? Carda jako právník dobře ví, že si stařenka doopravdy přála, aby je snědl on. Teď tedy vstupuje na scénu smrt, přičemž Cardu na pohřbu stařenky bolí bříško, vlastně lízátka nemá rád, ale jako člověk s úctou ke stáří a spravedlnosti musel splnit svůj takřka morální závazek. Čestný, nezištný člověk. A pak naposledy do jeho života vstoupí smrt. Ale nepředbíhejme.