Horymír
| Horymír von Neumětely | |
| Biografické informace | |
| Pohlaví | muž |
| Tituly | vladyka |
| Povolání | lokální boss |
Horymír byl český vladyka, odpůrce težkého průmyslu, zpátečník a vášnivý parkourista.
Horymír, staročesky "Bergefrieden", vladyka Neumětelský (okres Beroun), pocházel z pražského Radotína, kde dostal od otce svůj první dopravní prostředek - Škodu Shemeeq. Jeho papá vzápětí prohrál rodinný statek v čertových obrázcích, musel jej kvapem vyklidit a před věřiteli prchnout do lesů a tam si na živobytí vydělávat jako poustevník. Horymír osudu uprchl právě na svém běloušovi a protože v Neumětelích bylo zrovna bezvládí, lehce se stal místním šerifem, soudcem a absolutistickým vládcem. Podle pověsti mu k postavení pomohl ztepilý vzhled, rozvážná mluva, moudrost a meč, který v Neumětelích nikdo nevlastnil.
Horymír šéfoval Neumětelskému osídlení železnou pěstí a ocelovou kázní, přestože to byl jen nižší šlechtic na úrovni zemana. Když se v Čechách rozmohly novinky v podobě dobývání kovů a černého zlata, neuvědomil si, že v energiích je budoucnost a sveřepě trval na tom, aby Neumětely zůstaly čistě zemědělské a lidé pracovali rukama, bez traktorů, sklízecích mlátiček a podobných novot, které se do Českých zemí valily ze Západu. Odmítal argumenty, že by daně firem kutajících kovy mohly zaplatit obecní plynovod, pouliční osvětlení a skejtpark, které mu přinášeli lobbisté placení uhlobarony, developery hutí a chrchelných elektráren a chovateli solárních lišek.
Bičem hnal lidi do práce na polích s takovou okázalostí, že se zvěsti o krutém místodržícím, který bičuje nevolníky na plantážích, postupně dostaly až do Ameriky. Tam na tom postavili byznys s bavlnou a imigranty z Afriky. Přestože Horymír nikdy nebyl nikým z amerických otrokářů výslovně zmíněn, vědecký tým Necyklopedie ví, odkud vítr fouká a zač je v Ústí nad Labem perník. Beze sporu se jedná o mezinárodní spolčení podnikatelů ve vykořisťování a je to spiknutí na úrovni Zednářské lóže.
Kontroverze[editovat | editovat zdroj]
Ačkoli byl Horymír svým lidem respektován, mnozí potají opustili přidělená pole a s vidinou rychlého zbohatnutí se vrhali na pochybnou dráhu hornictví. Horymír, jako správný lokální despota, měl ovšem oči a uši všude a také najaté donašeče, takže se toho záhy domákl. Hrozilo, že dostane psotník, ale pak se rozhodl hrát lidumila a se svou družinou jen zasypal všechny doly, které našel. Protože tak ale činil ve spěchu a potmě, sem tam to nějakých pár desítek nevolníků zavalilo. Což teda vadilo flanďákům, protože se jim snižovaly stavy duší a potažmo i příspěvky od státu. Protože se ale v české kotlině všecko rozkecá a Neumětely nebyly výjimkou, Horymír byl předvolán k podání vysvětlení ke knížeti Křesomyslovi. Následně byl proradně uzavřen do cely předběžného opatření a odsouzen k amputaci hlavy za poškozování cizího majetku a omezování plebsu na jeho (už tak velmi omezených) právech.
Stejně jako v Bondovkách, kdy zloun hrdinovi vykecá svůj plán, aby jej pak James mohl na poslední chvíli zastavit a překazit celou pečlivě naplánovanou operaci - i Křesomysl dal Horymírovi možnost vyřknout poslední přání. Jenže Horymír lpěl na svém životě, byl vyčůraný jako díra do sněhu a nepřijal zodpovědnost za své činy a tak chtěl poslední projížďku na svém milovaném oři[1]. K překvapení Křesomysla, dvořanů, čumilů, statistů, babky kořenářky, slečny květinářky a paťatého ševce, Horymír obcválal rynek a pak pobídl Šemíka do skoku, přeskočil s ním hradbu Vyšehradu a dopadl do Vltavy. Přísedící rybář si znečistil spodní prádlo, dostal Infarkt a za týden už sloužil jako hnojivo pro pampelišky.
Hájek z Libočan, věrohodný[zdroj?] zdroj, uvádí, že Šemík skok z Vyšehradské skály nepřežil. Ovšem zároveň je známo, že Šemík uháněl k Radotínu a Horymír k Neumětelům[2]. Podle všeho byl Horymír tedy vcelku obstojný nekromancer a uměl polámaného koně nejak nastartovat a nechat ho běžet. Druhý věrohodný zdroj - Alois Jirásek - si oproti tomu s celou situací vůbec neláme hlavu a popisuje rovnou Šemíkův pohřeb a všecky ty smutné věci okolo. Něco na tom bude, protože jinak by v Neumětelích nepostavili Šemíkovi pomník a lidé by se fotkama u něj nevytahovali na sockách.
Oba dva autoři se ovšem shodují, že kníže Křesomysl užasl a pak v náhlém návalu dobré nálady podepsal Horymírovi milost a ten dál šéfoval celé obci. Všeobecně vzato je tedy na bíledni, že to měli předem domluvené a bylo to jen divadýlko pro chudinu, aby nedělala alotria a makala hezky na polích a hlavně platila daně.
Zajímavosti[editovat | editovat zdroj]
- Z Vyšehradu do Radotína je to cca 17 km. Na mrtvého koně slušný výkon. Do Neumětel je to celkově 52 km, takže jestli koník chcípl hned po doskoku, Horymír se dost nadřel. Pokud pošel až v Radotíně, stejně ho určitě těch 35 km vezl alespoň na trakaři a o uhánění tedy nemohla být ani řeč. Zdá se, že jak Hájek, tak Jirásek krapet přeháněli.
- ↑ Pokud vás romantický vztah muž-kůň nějak pohoršuje, uvědomte si, že Nikola Tesla měl podobný vztah s holubicí a i v dnešní době se lidé převlékají do chlupatých oblečků. Pokud by vám ani toto nestačilo, vemte v potaz, že existují lidé, kteří mají rádi kočky anebo jezdí po městě na kole.
- ↑ Tento známý paradox - příhodně nazvaný Šemík-Horymírův cestovní paradox - poprvé rozebral dědeček Jiřího Oulického r. 1943, leč konečného řešení se nedobral.