Velké, Rychlé a Slavné Ovládnutí Světa Portugalskem

Z Necyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Porflag.png
Portugalcoa.png
.: VAROVÁNÍ :.
Tento článek je v souladu
s
velkoportugalskou ideologií !!!


Co je to, když se řekne Velké, Rychlé a Slavné Ovládnutí Světa Portugalskem?[editovat | editovat zdroj]

Vlajka Portugalska (a také planety Země) od roku 2021. Portugalci nejsou sobečtí, a tak přijali vlajku lidovou, pro všechny
Znak Portugalska (a také planety Země) od roku 2021. Je poplatný státnímu zřízení

Velké, Rychlé a Slavné Ovládnutí Světa Portugalskem (VRSOSP) probíhá od roku 1876 našeho letopočtu. Jedná se o cílevědomou a úspěchuvědomou akci portugalské vlády, která chce pro svůj národ jen to nejlepší. A co může být lepšího, než světová nadvláda. Všichni to na vlastní oči, uši, kůži i zadky poznáme počínaje 22.12.2012, kdy akce veřejně začala. Během konání se spousta lidí najedla na chutných rautících, spousta lidí se dokonale ožrala, pár lidem byla nakopána prdel a někdo i slízl smetanu. Někteří Portugalci zavedli zvyk pojídání medvědích obratlů. Akce skončila 5.5.2020 za mohutného lití polévky gazpacho (španělská národní pochoutka) do veřejného záchodku v Lisabonském metru.


Jak se Velké, Rychlé a Slavné Ovládnutí Světa Portugalskem dělí?[editovat | editovat zdroj]

Velké, Rychlé a Slavné Ovládnutí Světa Portugalskem se dělí na období. Ta se dělí na etapy.


1. Období Slavného, Rychlého, Velkého, Úžasného a Pěkného ovládnutí Evropy, zn. TOTÁLNĚ (1876 – 2016)


Mezi "Senzibily 1876" patřil i Hlavsa, Cimrmanův vizionář ze hry Posel z Liptákova, a jeho trouba.
  • 1. Etapa Vizionářská (1876)

Nespočet tisíc celosvětových senzibilů (přesněji řečeno 2 854), se shodl na přesném datu vypuknutí začátku konce světa, jak ho známe. Stanovili toto datum na 22.12.2012. Tohle datum se shoduje s koncem světa v Mayském kalendáři, kteří Velké Portugalsko předpovídali také. Mayové doslova píšou svým obrázkovým písmem: „A Země se otřese a rozevře a vylétne z ní ničivá síla, která zničí svět, jak ho známe. Skončí pátý věk lidí.“ Skutečně, to se roku 2012 stalo. Nehledě nato, že to všem nevěřícím psům zkazilo svátky, se to stalo přesně do puntíku. Mayové si jen tenkrát neuměli vysvětlit své vize.

> Rozevření země a vylétnutí ničivé síly: pod Atlantským oceánem se nachází velká portugalská základna o rozloze jedenácti Kazachstánů (v patrech) (+ jedno řídící centrum o rozloze Belgie), v tomto menším komplexu žijí Portugalci a plánují svou invazi, a odtud (po otevření střešního okna) odletí a vyjedou portugalské válečné stroje. O roce 2012 natočil stejnojmenný film režisér Roland Emmerich, jako reakci na pravdu tento článek, avšak tato zavrženíhodná snaha dezinformovat lidstvo se mu nepovedla.

Senzibilové měli tutéž vizi v jeden okamžik a pak se až do svých smrtí hádali, kdo ji měl jako první, takže nemohli porušit copyright, když nevěděli, kdo ho má. Toho neznámého autora zastupovala organizace OSA, a ta dohlížela, aby nedošlo k autorovu hmotnému ani nehmotnému poškození. Všichni senzibilové zemřeli a pravda zůstala utajena.

  • 2. Etapa počátečního rozladění (1917)

Arturo Calliente, nejvýznačnější portugalský vědec všech dob, se svým prototypem rádiového spojení, pracujícím na principu mikro i makro vln, nedovolal do portugalského parlamentu, protože měl rozladěnou vysílačku.


  • 3. Etapa propagovací (1917-1924)

Arturo Calliente, nejvýznačnější portugalský vědec všech dob, šel do portugalského parlamentu po svých. 6.4.1917 oznámil svůj návrh na Velké, Rychlé a Slavné Ovládnutí Světa Portugalskem. Parlament byl rozladěn, z dnešního pohledu bychom řekli přecitlivělý, až, nedej Bože, humánní.

Callientův návrh byl zapovězen a on sám upadl v nemilost. Prchl do paralelního vesmíru. Zde se setkává s Milanem Haterou. Milan Hatera, český středoškolák, jenž vynalezl stroj časoprostoru ve své realitě, se tam kdysi vypravil, aby změnil dějiny. Evropu zde ovládá Francie a dynastie Napoleonů. Hatera se uvolil, že Callientovi pomůže. Po složitém návratu do našeho časoprostoru ovlivnili několik předních pohlavárů Portugalska a v roce 1924 návrh prošel. Začaly se stavět obrovské základny po Atlantiku a pod jeho ctěným dnem. Od té doby Portugalci, kteří byli proti režimu či pracovali jako právníci, byli posíláni na tomto plánu pracovat.

Milan Hatera i Arturo Calliente se rozhodli, že nebudou na Velké, Rychlé a Slavné Ovládnutí Světa Portugalskem čekat a rovnou se vypravili do roku 2012, jenž byl senzibily předpověděn jako rok R.

Rozloha Kazachstánu hrála při budování bunkrů velkou roli. Stavietelé ji měli v malíčku a udělali jedenáctipatrovou záklanu na dně Atlantiku naprosto přesně s tímto půdorysem
  • 4. Etapa budovací (1924-1990)

V roce 1932 se v Portugalsku změnil režim. Přívrženci Velkého, Rychlého a Slavného Ovládnutí Světa Portugalskem si kousali nehty a čekali, co nový diktátor v Novém státě udělá s jejich plány. Tomu se setsakra líbily a hbitě posílil stavbu, zavedl tajné služby, které utajily stavby v Atlantiku před světem a dal stavbyvedoucím do rukou biče.

Kazisvět Hitler vše málem prozradil svou společenskou akcí v letech 1939 – 1945, ale vše dobře dopadlo. Krátce po druhé světové válce začali Portugalci úspěšně klonovat a jejich armáda početně narůstala snad i rychleji, než populace cikánů ve střední Evropě na přelomu 3. tisíciletí. V roce 1963 se o plánech Portugalců domákl J. F. Kennedy a chtěl se všem pochlubit v Dallasu na tiskovce, a tak musel jít ze hry. Velké, Rychlé a Slavné Ovládnutí Světa Portugalskem si zaslouží moment překvapení. Naneštěstí to řekl svému bratrovi, toho nakonec ale Portugalská rozvědka pro Velké, Rychlé a Slavné Ovládnutí Světa Portugalskem (PRVRSOSP) také dostala. Portugalský plán si zachoval tvář i po vstupu země do EU, Portugalci se účelně zamaskovali jako chudý národ a poťouchle si mnuli ruce.

Armáda v Atlantiku narostla enormních rozměrů, a již se do tohoto prostoru (29 890 300 km2) v roce 1989 další vojáci nevešli, a tak se přestalo s klonováním a začalo se modernizovat zařízení a podobně. Přebyteční vojáci byli posláni, aby studovali ve Východním bloku, a jedním svým portugalským obyčejem (což není nic jiného než chrastění klíči) trošku zavařili tehdejší vládě v Československu. Češi se chovali jako opice a napodobovali hrstku Portugalských hochů.

  • 5. Etapa vyčkávací, vylepšovávací a tak vůbec nic nedělající (1990-2002; 2002-2007)

Vše bylo připraveno, jen se dolaďovalo, modernizovalo, předpovídalo a vyčkávalo na ten správný okamžik, a tak v této etapě stojí za zmínku jen zhmotnění Callienta a Patery uprostřed Lisabonu. Se slovy „Kurva fix, seklo se to o deset let!“ zase zmizeli.

  • 6. Etapa Lisabonské smlouvy (2007-2012)

Portugalsko vsadilo i na advokacii, a tak do smlouvy, která má upravovat poměry v EU, propašovali odstavec, ve kterém je právnickou kličkou oznámeno, že všechny země EU by se rázem připojily k Portugalsku, pokud by náhodou chtělo někdy v budoucnu ovládnout svět. Tento odstavec byl psán bílým písmem. Do roku 2012 však dokument nedokázala schválit Česká republika (i když ostatní státy EU (i Irsko) nakonec řekli ano už v roce 2009). Proto v roce 2012 nedošlo k plánované anexi, na smlouvu se nešlo odvolat. Díky ekonomické krizi se Portugalsko stalo nejbohatší zemí světa, navenek však skvěle předstírá, že tam lidi nemají co dát do huby. (Za Českého předsednictví v roce 2009 bylo jedno patro Subatlantických komplexů rozkradeno.)

  • 7. Etapa Dobytí Evropy (2012-2016)

2012 - Portugalci se s tím nadále nes*ali. Hned po objevení se Callienta a Patery se dali do práce]. Obsazeno bylo Španělsko. Katalánsko ušetřili a nechali mu dočasnou nezávislost, protože Katalánci byli dost dobří patolízalové. Portugalci obsadili ještě západní Francii, Baleáry a západní Korsiku najednou, a hned po této události se utvořila AEOPP – Aliance evropského odboje proti Portugalsku . Tam byla Francie (tedy to, co po ní zbylo), Anglie, Itálie a Alžírsko s Marokem. V Praze stál jeden milion lidí se zdviženýma rukama, a muselo se jim celý den opakovat, že Portugalci ještě nedorazili. Evropská Unie se rozpadla. Vznikl KPP – Klub přátel Portugalska (Západní Německo, Rakousko, Země Beneluxu, Estonsko a Moldavsko).

2013 - Arturo Calliente měl narozeniny, i když kvůli tomu všemu cestování časem nikdo nevěděl, kolik je mu let. Vědělo se, že to jsou jistě kulatiny, a tak mu Němci dali k narozeninám zbytek Francie, následně se k Portugalsku připojily země KPP, které spolu navzájem sousedily. (Takže ne Estonsko, ne Moldavsko a ne nový člen Katalánsko). Maďarsko přepadlo Slovenskou republiku a vzniklo Velké Uhersko.

Nová Evropská Unie je zajisté velmi specifickým aparátem

2014 - Vznikla NEU Nová Evropská Unie se sídlem v Kyjevě. Členské státy: Řecko, Švédsko, Dánsko, Rumunsko, Ukrajina, Česká republika, Východní Německo, Finsko, Bělorusko, Lotyšsko, Litva a celá bývalá Jugoslávie. Ukrajinci si začali diktovat podmínky. Nikdo jim nerozuměl, ale v praxi to znamenalo více nekvalitní vodky pro všehny. Velké Uhersko a Polsko se připojily k AEOPP. Taktéž Rusko. Ostatní členové AEOPP ale nechtěli být s Ruskem, a tak založili jinou alianci, AEOPP II. Navázali spojenectví aliancí, jako v Travinu. Rusko ale nechtělo být samo, a tak přátelsky obsadilo všechny své bývalé sovětské republiky, kromě těch v Evropě.

2015 - Portugalsko do své říše začlenilo i Andorru, kterou do té doby nemohli najít, a Katalánsko. O Andorru náhodou zakopl Hatera, když hledal šroubek do svého nového vynálezu. Do KPP přibývá Albánie.

2016 - Portugalská armáda dorazila do Prahy a Bělehradu a do Kodaně, a dobyla státy bývalé Jugoslávie, Českou republiku a Dánsko, stejně jako o měsíc později severní Itálii, o další měsíc později i tu jižní Itálii (měsíc prohlíželi koloseum a Vatikán). O něco později (2 dny) bylo dobyto i Bulharsko, Turecko a severní Afrika. Další měsíc (to byl červen, se spojily obě AEOPP aliance. Prezident Ruska, pan Putin, byl jmenován hlavním odportugalskiátorem a portugalbíjcem, jakož i svobododárcem a od této chvíle to byl on, kdo za celý zbytek Evropy (kromě NEU, které vládla parta ukrajinců) mluvil s Portugalci. Tu „partu ukrajinců“ Putin ráčil odříznout od ropy, plynu, vody, jídla, sexu, až se k němu připojila také. Švýcarsko, do té doby neutrální, bylo pod nátlakem přidruženo k Portugalsku. Vyhrožovalo se mu tekutým dusíkem. Mělo jít o zmražení určitých účtů.

Více než jeden stát byste v Evropě roku 2016 nenalezli.

Dále na to šli Portugalci od lesa. Od irského lesa. Dobyli nejprve Británii, Irsko a Island a kousek Norska (tam se údajně jednalo o oblíbenou rybářskou lokaci portugalské celebrity, chlebodárce a prezidenta, Manuela Pedrosy). Portugalská armáda se nezadržitelně valila a zastavila se až na Ruských hranicích. Vše ostatní bylo Portugalské s velkým pé. Na okamžik Velké Portugalsko ztratilo kus Běloruska. Našlo se ale pod postelí jednoho z generálů armády, a tak ho hezky vrátili na mapu a v říjnu roku 2016 Portugalsko mělo Evropu v hrsti.