Vulgarismus

Z Necyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Split-arrows.png Tento článek nemá nic společného s článkem Vulgarita.

To je dobře, můžeš založit nejmíň další čtyři nepodobné a vzájemně je rozdělit.

Rozdíl mezi ministrem zahraničí a prezidentem, který vidíte i cítíte

„Ještě jednou uděláš amnestii,a přidám Václav Klaus do sprostých slov!“

- Miloš Zeman

„ Když řekne hovno prezident, je nám trapno z jeho hrubosti. Když řekne hovno aristokrat, jsme nadšeni, že k nám sestoupil z piedestalu o stupínek níže.“

- Petr Pelikán

Vulgarismus je sprosté slovo, stejně jako ostatní slova končící na -ismus (např. rasismus, marxismus-leninismus, socialismus, komunismus nebo proletářský internacionalismus). Oproti jiným -ismům má tu přednost, že se jedná o první -ismus v dějinách lidstva.

Starší historie[editovat | editovat zdroj]

Vulgarismus je znám už u neandrtálců z doby kamenné, kteří vyprávěli často vulgární kameňáky, jejichž obsah ovšem neznáme. První vulgární dochovaná básnička z této doby, ze které se zachoval pouze útržek, zní takto: "Dřela piču kamenem, až jí chytla plamenem". Na našem území byla sprostá slova úžívána běžně za Keltů, za Slovanů se rozšířila o některé další výrazy, které však byly v době osvícenství zapomenuty. Během doby došlo ke kultivaci vyšší třídy, např. povídky Jana Nerudy dokazují, že sprostým jazykem hovořily pouze prostí lidé. I český velikán Fráňa Šrámek dokazuje, že vulgarismy byly u české elity téměř zcela vymýceny.

Novější historie[editovat | editovat zdroj]

Za První republiky hovořily vulgarismy pouze nejnižší vrstvy. Užívání slušných výrazů dokazují i české filmy s uhlazenou češtinou z doby Druhé světové hádky. Poté přišel do Česka bolševik a i když byl sprostý, jak dlaždič, tak oficiální mluva, umění i humor zůstaly na slušné úrovni. V roce 1989 však konečně zvítězila svoboda a každý si mohl říkat, co chtěl. Lidé mohli ve sdělovacích prostředcích svobodně říkat vulgarismy, aniž by za to byli postihováni. Kulturní fronta se začala řídit heslem: „hovno, prdel, sračka, to je naše značka“ a prakticky žádná estráda či zábavný pořad v televizi se neobešel bez vulgarismů. Prvním průkopníkem vnesení vulgarismů do politiky se stal Miroslav Kalousek, který pronesl zásadní projev na kongresu kokotů, na němž se stal arcikokotem.

Nový proud[editovat | editovat zdroj]

O povznesení vulgárních výrazů na společenskou úroveň se výrazným způsobem pokusil známý kavárenský povaleč a nedostudovaný lesník Karel Schwarzenberg, toho času ministr zahraničních věcí České republiky. Slova, vypuštěná z jeho úst a otištěná v médiích jako např. kurva, hovno, prdel, hajzl, prošoustat či přeposranost však vyznívala tak jemně a nóblesně, že to mnozí ani nezaregistrovali. Ke změně došlo, až když se prezidentem České republiky stal známý milovník becherovky Miloš Zeman. Ten když nazval holky, co veřejně prováděly hromadný sex kurvami, otevřel teprve lidem oči. Ti začali svolávat veřejná shromáždění a mávat červenými kartami.

Ve smršti neologických výrazů nesoucích svůj kříž urážení průměrného obyvatelstva se dokonce poslední dobou objevují klenoty jako "Vypadáš jak trilobit!", které opět mají své místo v politické scéně, zde konkrétně z úst tlačenkových socialistů.

Soumrak nad vulgarismem[editovat | editovat zdroj]

Od Zemanova vyjádření si lidé začali uvědomovat, že s vulgarismem je třeba skoncovat. V kulturní frontě začaly vznikat iniciativy, které si začaly dávat závazky, že v při natáčení filmu, v divadle ani v kulturním vystoupení nebudou užívat sprostá slova. Česká televize se zavázala, že všechny filmy s vulgarismy ihned přemístí do trezoru a pokud se sprosté slovo objeví v nějakém novém filmu, bude režisér bičován důtkami a v televizi si ani neškrtne. Brigáda kapitalistické práce při Národním divadle sepsala pamflet Několik slušných slov, ve kterém odsuzuje samozvance a zaprodance, kteří nepoužívají vulgarismy s náležitou knížecí nóblesou. Zdá se tedy, že nad vulgarismy se v České republice smráká.

Porovnání vulgarismů[editovat | editovat zdroj]

„Mě celý život vždycky zajímala zoologická zahrada našeho Pána, tak jsem se přátelil s nejrůznějšími typy, i zloději, i kurvami, se vším možným“

- Karel Schwarzenberg

„Takže s prominutím v textech této skupiny je kunda sem, kunda tam. Opravdu případ politického vězně jako vyšitej..... Teď jsem chtěl říci kurev, ale já nejsem Schwarzenberg“

- Miloš Zeman

Povšimněte si toho rozdílu. Kurva z úst Karla Schwarzenberga zní tak nóblesně, vznešeně a kulturně, zatímco z úst Miloše Zemana hnusně, odporně a nemravně.