Slovník zpěvných výrazů

Slovník zpěvných výrazů slouží, jak již sám název vypovídá, k vysvětlení i objasnění původu archaických či básnických výrazů, které se již v běžné mluvě nevyskytují, ač v písních různých se běžně dodnes vyskytovati mohou.

Zde uvádíme jen stručný výklad pojmů, který si právě pro stručnost svou nezasouloží vlastní stránku, neboť takový stručný výklad by stál za starou Belu, zlámanou grešli, starou bačkoru, stránka taková byla by pahýlem, možná dokonce i opravdovým hýlem...

Proto doporučujeme hledati i v komplexním výkladovém slovníku, jehož záběr je, ex definitione, širší.

---

A | B | C | Č | D | E | F | G | H | Ch | I | J | K | L | M | N | O | P | Q | R | Ř | S | Š | T | U | V | W | X | Y | Z

---

A

• a když tě uhlí dám – Topit dřevem v kamnech, to se musí přes noc vstávat a přikládat. Dám li kamnům uhlí, vydrží to přes celou noc. Viz: „... veselý srdce mám, když tě uhlí, uhlí dám, jsem veselá...“.

B

• baslák – slovenský hudební nástroj rozezvučitelný pouze houslemi, viz úryvek z písně: „že húsle rozozvučia i basláky“.
• Boryš – Dávným velikánem sportovním byl Boryš, o kterém se text naší hymny zmiňuje ve smyslu pochvalném, tedy že „Boryš umí po skalinách“.
• Boželásek – mytický motýl podobný bělásku přelétavému. Boželásek je epidemiologicky významným vektorem, přenášejícím silně infekční humorovirus lásky. Slyš: „Láska boželáska, kde ťa ľudia berú?“.
• Budžes – Hrdina z básnické sbírky Zamořená léta od Stanislava Kostky Neumanna, někdy také názýván zkráceně „Žes“ – viz „A hrdý Budžes vytrval, Žes neposkvrnil ústa ani hruď falešnou řečí.“

Č

• Čehona – pilný občan rakousko-uherské monarchie, podle císařské hymny: „Čehona byl občan pilný, toho vojín zastávej“. (oportunista)
• Čoboly to prebolí – píseň o zradě spáchané Čechy na Slovácích v naději, že brzy zapomenou.

D

• Daldo – hyperaktivní vrabčák (nebo kohout?) ze známé říkanky „ranní ptáče Daldo skáče“
• Domalis – synek zpěváka lidové písně; viz „Ach synku, synku, Domalisi“
• doboj - synonymum pro pyj. Viz: "kníže políbil kněžnu a vytáhl doboje".
• doma lysý – zde si dotyčný synek po návratu domů sundává paruku; viz „Ach synku, synku, doma lysý“
• Ducati – značka italského motocyklu. Skupina příslušnic odboje, kdy alespoň jedna z nich byla zjevně ozbrojená granáty, a kterážto skupina mezi sebou měla (vedla?) motocykl Ducati (nejspíš došlo palivo), byla na silnici zastižena dvoučlennou vojenskou hlídkou myslivců (Bergjäger?, Fallschirmjäger?). Tito myslivci se poté dohadovali, kdo si kterou vezme na starost – viz „Šly panenky silnicí, potkali je myslivci dva, kam panenky, kam jdete, která moje budete? … na krku má granáty, mezi nima Ducati“

G

• granát – ozbrojené příslušnice odboje někdy, ve specifických případech, nosily obranné granáty zavěšené kolem krku. Viz „…na krku má granáty…“, srv. též Ducati.

H

• Honzlovec – druh tetřeva; viz Kdypak Tetřevi honzlovci prohrají? Když tokají, když tokají.
• Hopsan – rozverný, lež přitroublý domácí mazlíček manželky autora výroku; viz „Starý hopsanovým kouskům nenaučíš“, tedy že již dobře zavedené manželky sotva přiměješ k tomu, aby začaly dělal psí kusy... nebo snad ano?
• Hopsa, Hopsasá, Hejsa, Hejsasá – silnice v retro stylu; viz „Hopsa, hejsa do Brandejsa“
• Hustervát – sůl kyseliny hustervové dle Michla Davida „...a s tím, co přijde, mám hustervát...“

J

• Jára Květ – náš slavný ovocnář, jakož i pěstitel bylin čaromocných, o němž se text hymny naší zminuje až v superlativu; totiž že zmíněný Jára Květ se v onom sadě přímo „skví“! Tvrdá pěst osudu ho však jednou zničí, společně s mnohým štěstím, u Niagarských vodopádů.
• Jím u společného stolu družinu svých apoštolů – Tomáš Akvinský tím v chvalozpěvu Lauda Sion vtělil do nauky křesťanů rituální kanibalství.

K

• Kapank/Kapanka – osoba mužského rodu, o které zpívá kapela Visací zámek ve své písni „Znám Kapanku“
• Kdepak ty ptáčku hnízdo máš? – poetický popis chaotického šmátrání v poklopci při náhle nastalé neodkladné situaci (např. akutní tumescence)
• kolem Bati – umělecký obrat popisující dlouhé obcházení kolem domu obuvi; viz píseň: „Ježíšku, panáčku, já tě budu kolem Bati“, viz Koledy
• Kroustrání – oblastní název pro pohlavní styk. Zpívá Waldemar Matuška „…Při kroustrání ať se nese jódlování…“
• Kulásec – mýtický zpěvný pták z básně Máj Karla Hynka Máchy, jehož hrdlička někam zve; viz „hrdliččin zval kulásce hlas, kde borový zaváněl háj“. Mimo jiné z výše uvedeného vyplývá, že kulásci dávají přednost lokalitám, sloužícím coby příležitostný záchod – viz onen citovaný zavánějící háj.
• Kupraha - vysoce vážená osoba ženského pohlaví, kvůli níž se začalo s výsadbou stromkam; viz stromkama. Kupraze totiž pomalu ubíhalo zdlouhavé cestování, což ji značně nudilo. Pro okolí toto bylo nepřípustné a zrodila se myšlenka na šlechtění a výsadbu stromkam.

L

• Láhor – staromoravský termín pro erekceschopnoou část mužského těla; viz populární song: „Vstávej mi, Láhore!“
• Lemrouch – prastaré označení genitálií vladařů z dob Přemyslovců; viz příběh o Oldřichovi a Bořeně, kde praví se: „...tu poklekla, a políbila lemroucha jeho...“
• Láska v sáčku – tak, jako je možno zakoupit sáček bonbónů, je zřejmě možno v obdobném balení získat i lásku. Tak alespoň lze vyvozovati ze zpěvného sdělení Nadi Urbánkové „...studentu v sáčku lásku závidím...“. Ale možná se zde jedná pouze o napytíkovaného studenta...

M

• Měkoň – 1.) již vyhynulá rasa koně, šlechtěná pro oblasti mostecké pánve, kříženec tvrdoně a plyšáka; 2.) expresivně – churavý jedinec postižený erektilní dysfunkcí či citlivý jedinec; viz píseň: „Už měkoně vyvádějí, už měkoně sedlají“
• Marky Tanka – Marka má tank, co je holka. Nebo tak něco. viz „Pomilovat marky, tanku“ – tedy pomilovat bývalou německou měnu.
• Mestajet – Prešburčinský výraz pro město menší než Bratislava (obdoba čehúnského slova „městys“); známo je toto pojmenování např. z písně Petera Nagye Marcel z malého mestajetu (často zkracovaného na Marcel z malého mesta).
• Můť – staročeské stavení, které neodděluje hospodářskou část od obytné. V textu lidové písně Okolo Třeboně se doslova píše: ... a až se napasou, do můtě ponesou...

N

• Nudaj – zatím neupřesněná lokalita; navzdory názvu je však jisté, že vykazuje zajímavé statistické parametry, jelikož „Statistika Nudaje má však cenné údaje“. Nudaj skloňujeme dle vzoru Dubaj.

O

• Ondoň – záludný parazit; viz „ondoň vskočil“
• Okybača – tajemný tvor z Beskyd
• Oralisa – sestra Domalise; viz Domalis

P

• Parta Hů – gang požívající konopí; viz verš: „Parta Hů z trávy“
• Páson Leunbr – hrdina starobylé básně: „Poustřeč, Pásone Leunbře, dukvě čečes zářílis pro?“
• podkoní – Každý správný chlap má prý tak trochu smrdět, ale všechno má své meze. Když se to přežene, ani přírodní vůní to nepřebiješ... ale jsou tací, které to příšerné čpění naopak až neodolatelně vábí Viz: („Tam kde zem duní kopyty stád, znám plno vůní, co dejchám je tak rád, čpí tam podkoní a voní tymián...“)
• Pták jarabák – zpěvný pták, schopný bonzovat i beze slov. Postižený, skrytý v anonymitě mužského sboru, si stěžuje, že jeho milenec je nejspíš bisexuál a zahýbá mu s nějakou ženskou. Viz: „Co ten ptáček jarabáček nad námi lítá? Co to nese za novinu, že nic neříká? Nese, nese novinečku, ale takovou, že mi ze všech nejmilejší chodí za jinou.“ (František Kmoch).
• půrko – zemědělský nástroj sběratelsky tak vzácný, že hajní po něm jedou jak slepice po flusu; viz píseň: „Sekyra je za dva zlatý, a to půrko za tolar“. Zvláštní přitom je, že dva zlatý se rovnaly právě jednomu tolaru, přičemž obojí jsou prvočísla, a ta dvojka dokonce prvočíslo sudé!

R

• Rádlo – V rurálních oblastech bývá zvykem přikrývat mrtvoly plochým orebním nástrojem, takzvaným rádlem. Důvodem je nejspíš ujištění se, že nebude omylem pohřbena živola. Viz: „Včera řek mi vo ní doktor, je to s ní moc nahnutý. Dneska najdu její tělo prostě rádlem přikrytý“.
• Razalita - Ostravský výraz pro chudobu, slyš píseň Jarka Nohavici a „A ta stovka co mi zbude to je přispěvek na chude, bo Ostrava je region razality“.
• Ruty šuty – Věci, které vlastní paní Arizona Texasová; viz trylek: „Ruty šuty Arizona Texas, ruty šuty Arizona má.“

S

• Sajerdous – drobný hlodavec, obyvklá potrava Jožina Zbažina (spolu s pra-žáky); viz stejnojmená píseň a verš „Jožin Zbažin kouše sajerdoursy“
• samimona – žena, která má ráda poslouchání stereo hudby společně s muži: „Společně stereo, samimono...“
• Selmes - obec v Portugalsku, kde se narodil Ježíš Kristus; viz text písně „Narodil se Kristus Pán ve Selmese“
• Sekyra – Každý má svou cenu; ale jak píseň praví, že „Sekyra je za dva zlatý...“ tak to je suma za šéfa společnosti Sekyra Group zjevně dosti podhodnocená.
• Selstál – jihočeská obdoba chovných kotců pro psovité šelmy; viz „Pejsku náš, co děláš, žes tak ve selstále“; jinak též rakouské město Selzthal
• skýrání činnost směřující k zlepšení pohledových vlastností krajiny, viz nejmenovanou odrhovačku „zem skýraj, to na pohled“
• Soslík – je blíže nespecifikovaný předmět, případně tělesný orgán vola, sloužící k zahřívání dětí. Dosud jediný doložený výskyt tohoto slova nacházíme v textu Malého vánočního oratoria Jaroslava Černockého a Petra Zapletala: „Soslíkem volek dítě zahřívá...“ Přesná podoba a funkce soslíku prozatím bohužel nebyla badatelsky objasněna z důvodu nedostatku primárních pramenů.
• Soutok oněmí – místo, kde se slévají dvě řeky, závistí ztratí řeč při pohledu na koně autora písně Já mam koně, vraný koně.
• Spolanka – familierní zdrobnělina názvu odštěpného závodu podniku, joint-venture Spolany Neratovice, Fatry Napajedla, Dezy Valašské Meziříčí a Prechezy Přerov, na kterou její někdejší učňovský dorost neustále s láskou vzpomíná. Viz: „A já su synek Spolanky“
• stromkama - velmi houževnatá vytrvalá bylina s magickými vlastnostmi, dříve sázená podél cest za účelem urychlení transportu cestujících. V závislosti na kultivaru mohla vykazovat stromovitou podobu. Mezi dochované zmínky patří například tyto úryvky z písní: „Kupraze (viz Kupraha) je cesta dlouhá, stromkama je sázená“' či „Cesta k Protivínu netrvá hodinu, stromkama je sázená“.

T

• Tamkoň – savec z čeledi lichokopytníků, pravděpodobně kříženec velblouda slovenského (ťava dvarazyhrbatá) a koně; viz „Okolo Třeboně pasou se tamkoně“
• trivol – chovatelsky využívaný býložravý živočich, zřejmě recentní odrůda reliktního triceratopse. Viz „Pásol Jano trivoly u hája“.
• trojkoň – dvanáctinohá varianta koně jezdeckého (Equus caballus), takzvaný Trihippos dodekapus, též kůň housenkový. Původně dosti vzácný přírodní úkaz, tzv. trihippace, dnes k dokonalosti vyplhán coby výsledek genetického inženýrství. Na jeho dlouhém, tuctem nohou podepíraném hřbetě lze i snadno a pohodlně ležet. Viz: „Vstávej pachole s trojkoně...“.
• Tetřev honzlovec – endemický druh okrasného ptactva, známý z písně Noc na Karlštejně. Viz: „Kdypak Tetřevi honzlovci prohrají? Když tokají, když tokají.“
• točotreb – Smrtelná parasitární nemoc, kterou může vyléčit pouze láska, přičemž tato léčba mívá prakticky 100% úspěšnost; viz „Láska vždy vylieči točotreba“. Točotreb je v mysli hlodající parasitický červ, blízce příbuzný velmi rozšířenému červu pochybností (Acephalus dubioferentes).
• Tvýkůž je středoevropský kopytnatec. Zřejmě se jedná o křížence měkoně (v.t.) a ovce. Nejznámějším nadšencem pro chov tvýkůžů je zpěvák Pavel Vítek, který se netají svou oblibou k tvýkůžímu pižmu a jejich hřejivé srsti Viz: „Mám rád vůni Tvýkůže, hřej když můžeš mě hřát…“
• Tykoň (Equus tykonyi). Druh koně, který je charakteristický vylučováním plynné psychotropní emanace s narkotisujícím účinkem. Viz: "Když jsem já tykoně pásal, přišla na mne dřímota..."

V

• V Montgomery bijou slony – tento verš dokládá krutost jižanské konfederace, která nejenže držela černochy v otroctví, ale navíc se ještě vyznačovala týráním zvířat. Po prohrané bitvě v rámci americké občanské války údajně mlátili slony. V tento konkrétní čas, dle dobových zpravodajů, pršelo. Píseň také obsahuje zmínku o prvním využití bezpilotních letounů, viz „Z celé jižní, eska-drony“
• Visít – jedinec, který odmítl emigrovat do Mexika v písni Michala Tučného; viz „Všichni jsou už Mexiku, jen jeho fotka Visítu“
• Vsaděskvení – fáze vývoje, kterou prochází každý jarakvět, rostlina pojmenovaná po Járovi Cimrmanovi; viz „Vsaděskví se jarakvět.“

X

• Xtára – zatím nerozluštěný žádaný předmět či osoba dámského pohlaví z písně Vrtáka a Uhlíře („ani xtáru ani xtáru ani xtáru nemám …“)

Z

• Zajina – území obývané převážně zajíci, kudy většinou nevede železniční spojení, takže je nutné volit alternativní dopravní prostředek; viz refrén písně Vlak jede krajinou.. autora Františka Paula v podání Richarda Adama vlak jede krajinou, já jedu zajinou [1].
• Zapa

1.) starodávný umělecký.., kecáme – je to husí brk; viz píseň Anety Langerové „Hříšná těla, křídla motýlí – sladké písně psané zapou“

2.) možný odkaz na firmu Zappa, před jejímž betonem mají hrůzu i ti nejotrlejší mafiáni.

• Zemlejna

1.) pohádková postava, dáma urozeného rodu, která si zvolila asketický způsob života a žila ve mlýnici

2.) Zem Lejna – odkaz na její vládu nad přehnaně přehnojenou zemí, zřejmě tehdejší snaha o maximalisaci hektarových výnosů.

• Zloboty - blíže neurčený druh obuvi (patrně nošený za trest), zamýšlený k podarování nezvedenému dítku jeho matkou (K. J. Erben - Polednice). Matka si navíc v danou chvíli nejprve nemůže vzpomenout na název této obuvi, avšak vzápětí si jej vybaví: ...pro tebe... ty... zloboty!

Ž

• Žirafičí krabice – viz popěvěk „My jsme žáci 3.B, bereme však na sebe podobu zajíce, žirafičí krabice“. Možností je celá přehršel:

1.) poddruh kartónové krabice, která žije divoce na afrických pláních a spásá listy stromů;

2.) Též je však možné, že se zde jedná o samici kraba žirafičího, kterýžto druh korýše popsal již ve století minulém jihoslovanský přírodozpytec Nebojsa Žirafić, po kterém byl tento druh kraba i pojmenován;

3.) Krabice určená pro přepravu žirafin (např. DHMO), opatřená příslušným výstražným symbolem.