Pepř
Tento článek na téma "Pepř"
pojednává o opačném tématu než článek Sůl.
Článek Pepř dokazuje, že mnohé z toho, co se píše na Českopedii je opsáno z Necyklopedie. |
Pepř, britsky pepper (londýnskou britštinou peppah), hóchnóbl staročeštinou Pfeffer, je tradiční indické koření pocházející z Číny. Často se používá jako maskovač samotného jídla. Má tedy podobný gastronomický význam jako hořčice nebo kečup. Je proto velmi oblíben a již několikrát nastala pepřová krize zapříčiněná jeho nedostatkem. Obyvyklým podezřelým je kmotr Petr, který v pravidelných intervalech aplikuje tuto substanci na prase v množství větším než malém.
Narozdíl od konkureční soli není tak obtížné jej získat. Pepř, narozdíl od peněz, totiž roste na stromech. Pepře by bylo vždy dostatek, ale když ztratila Británie nad Indií nadvládu, rozmohla se tam lenora a místní odmítají za drobný obolus třást stromy a poté kuličky sbírat. Což je škoda, protože o pepři se traduje, že je dobrý na prut a mohlo by to obrátit vývoj demografické křivky v celé Evropě. Konspirační teorie hovoří [zdroj?] o tom, že místní obyvatelé pepřovníky sklízí a konzumují sami. Tomuto bludu věří zejména pracovníci ve Statistickém úřadu, což dokládají naprosto zcestnými barevnými obrázky.
Druhy[editovat | editovat zdroj]
Pepřů je několik druhů, poddruhů a soudruhů:
- černý – tzv. black peppa – odrůda vhodná zejména pro tmavě šedý až černý humor ve veřejném stravování.
- červený – socialistická odrůda. Pálí jako čert nebo daně.
- zelený – eko varianta, módní výstřelek. Vzniká úsporou mluna při sušení. Zpravidla se suší pomocí termonukleární reakce na nebesích, protože v Indii mají líné křečky, co odmítají běhat v těch běhacích kolečkách a na ňadernou elektrárnu mají nedostatečné vybavení.
- bílý – nejvíce rasistická odrůda pepře, erbovní rostlina amerického spolku Klubu Koktavých Kamarádů. Vzniká oddělováním zrna od plev.
Vznik[editovat | editovat zdroj]
Objev pepře se datuje období okolo pravěku. Tamnější obyvatelé jej ve velkých množstvích často využívali jako nástroj sebevraždy. V období starověku se zase využíval jako mučidlo, nejstarší zdroje hovoří o nuceném ukýchání za pomocí mletého pepře. První nalezený pepř [1]je dokonce slavnější než Věstonická Venuše[2] a je vystaven v Práglu (napodobenina, jako vždyky, v Brně).
Velký rozmach zažil pepř počátkem 21. století, kdy si jej všimly fast foody a začaly jej ve velkých množstvích přidávat do jídla; například v mekáči je zcela běžné, že namísto jídla dostanete čistý pepř okořenený masem. Tento zvyk záhy přejaly i vdavekchtivé slečny. Virtuózní práce s pepřem podle časopisu Bravo dokáže skrýt záměnu hovězího za vepřové a učiní poživatelným i kuřecí. Navíc pak pro její kuchařské umění plane nejen vaše srdce, ale i zrak a jazyk.
Výhody[editovat | editovat zdroj]
Na rozdíl od konkurenčních surovin, má pepř spoustu výhod. Například:
- Není moc sladký
- Není moc slaný
- Není moc kyselý
- Není moc hořký
- Není moc dobrý
Zajímavosti[editovat | editovat zdroj]
- Americká trashmetalová kapela Salt'n'Pepa má sice v názvu jak chlorid sodný tak i pepř, ale ve skutečnosti se jedná o dívky a to všechny spíš pepř než sůl.
- Černé kuličky, které se dají levně pořídit v obchodě, jsou zpravidla rodu peprus negro, vy bídní kapitalističtí rasisti!
- Nadměrnou spotřebou pepře a následným sexuelním puzením vznikl Čardáš, maďarský národní namlouvací tanec. Z týž důvodů vznikl alkoholismus, polský národní sport.