Kapesní svítilna
„Budiž světlo!“
- Bůh
Kapesní svítilna (rusky svietlotvorka maluškaja, německy Don Schein) je kódové označení obávané sovětské zbraně, o jejíž vznik se omylem zasloužil světově známý vizionář, génius, všeuměl a samozřejmě zakladatel Necyklopedie Jára Cimrman.
Historie[editovat | editovat zdroj]
V devatenáctém století (povšimněte si, že 19 je prvočíslo) probíhala ve většině vyspělého světa masivní elektrifikace domácností, která přinesla lidem mnoho dobrého, ale jako všechny nové vynálezy měla i své mouchy. Vzhledem k nízkým výkonům tehdejších elektráren bylo nutné používat střídavý elektrický proud, který se vyznačuje tím, že chvíli jde a chvíli nejde, navíc jeho frekvence byla onehdy pouhých 50 μHz, což mělo za následek, že tyto chvíle trvaly vždy přibližně pět a půl hodiny.
Tento poněkud nepříjemný problém se jako první rozhodl řešit český génius Jára Da Cimrman. Protože galvanické články vyráběné v tehdejším Rakousku-Uhersku stály za starou bačkoru, přišel s naprosto revolučním řešením, a to s bateriemi na DNT (dvanitrotoluen – pozor, 2 je také prvočíslo!), jejichž výkon byl více než dostatečný, bohužel byl vykoupen poněkud většími rozměry svítilen. V důsledku tohoto byl Cimrmanův vynález na patentovém úřadě nepochopen a odmítnut.
Ale to by nebyl Jára, aby se dal odradit a nešel zkusit štěstí jinam a to rovnou do osvíceného carského Ruska. Bohužel i tam byl odmítnut, kromě toho navíc zbit a všechny exempláře tohoto vynálezu mu byly ukradeny. Toto by mohl být klidně konec příběhu, ale není tomu tak.
Vojenské využití[editovat | editovat zdroj]
Nebyli by to Rusové, kdyby Cimrmanův aparát nerozebrali a neprozkoumali, zjistili ovšem, že jim k ničemu není, protože k čemu by si takový mužik potřeboval svítit, když maká dokud nepadne, že?
Vše se však změnilo s objevem TNT (třinitrotoluenu – opět prvočíslo, to nebude náhoda!), který dává nesrovnatelně větší výkon než DNT. Sovětští vědci si vzpomněli na dávno zapadlou kapesní svítilnu a napadlo je, že by takto vylepšené lampy mohly osvětlovat spartakiádní stadiony. První osvětlovací test na Stadionu V. I. Lenina v sibiřské Tungusce sice skončil menším nezdarem, nicméně se ukázalo, že zařízení podobné síly by mohlo posloužit jako skvělá zbraň hromadného ničení.
Tímto dnem tedy začala takzvaná Studená válka (studená proto, že v Rusku a zvláště pak na Sibiři je zima, že i vodku musíte lízat). Za zmínku také stojí fakt, že v roce 1953 byl Jára Cimrman nominován na Nobelovu cenu za válku, bohužel byl o jeden jediný hlas poražen J. V. Stalinem.
Dnešní doba[editovat | editovat zdroj]
Jára Cimrman také vynalezl odlehčenou verzi svítilny a použil pro ni svůj originální klikový pohon.
Nejnovější verze používá originální klikový pohon JC
Pro porovnání - původní Cimrmanův klikový pohon
Solární kapesní svítilnu nabízí pouze Necyklokrám.
Cimrmanův univerzální kuchyňský robot (CUKR) o výkonu 350 W, lze využít k osvětlení celého domu.
