Topol M
Topol M byl svůj čas nejmodernější sovětskou mezikontinentální balistickou střelu s jadernou hlavicí, která obsahuje vysoce radioaktivní prvek topolonium. Mezi její největší přednosti patří především schopnost provádět klamné a úhybné manévry před obranou protivníka a i přes nesčetné překážky a nástrahy tak dosáhnout svého cíle.
Vývoj[editovat | editovat zdroj]
Střela koncepčně vychází z dnes již morálně zastaralých střel krátkého dosahu, zvaných Kaťuša či Stalinovy varhany. Tohoto konceptu se však v roce 1964 ujali moravstánští zbrojní odborníci v Čunkovu a za necelých deset měsíců dokázali vytvořit základ jedné z neúčinnějších a nejhrozivějších zbraní současnosti. Odborné veřejnosti byl Topol ve svém prvním prototypu představen 15. 5. 1956. V té době trpěl ovšem ještě mnoha dětskými neduhy a musel být tedy dále upravován.
V 70. letech byl prototyp postupně modifikován v elitním vojenském zařízení, opatřeném tajemnou zkratkou VGJŽzTvO. Na dnešní vnější podobě není vývoj z tohoto údobí příliš patrný, ovšem většina technologií řídící a palivová soustavy pochází právě z tohoto období. Odborníci z VGJŽzTvO ale postupně ztráceli k projektu důvěru a v první polovině roku 1976 bylo rozhodnuto o jeho vyřazení. Později se osiřelého prototypu z lítosti ujali inženýři z brněnské techniky, kteří vycítili jeho potenciál a dokončili některé jeho základní konstrukční prvky tak, aby mohl být zařazen zpět do vývojového zbraňového arzenálu.
Vylepšená varianta Topol-M vznikla až po konci studené války, kdy se již moderní západní technologie mohly začít uplatňovat i v ruském zbrojním průmyslu. Z tohoto období pochází mj. taktéž modernizovaný kyperský systém řízení palby MIM, původně určený pro střely malého a středního dosahu.
Testování[editovat | editovat zdroj]
Sovětští odborníci si pro testování této nové zbraně zvolili opět Československo. Poprvé byl Topol odpálen v hlubinách Ostravsko-karvinských dolů někdy v průběhu roku 1980. První test dopadl úspěšně a samotné testování v OKD probíhalo až do roku 1987, poté bylo převedeno jinam. V roce 1991, po oficiálním odchodu sovětských okupačních vojsk z Československa, dostala vývoj a testování Topolu na starosti FSB, která pro něj vytvořila speciální krycí platformu s názvem VAE. Tam byl v roce 2003 vývoj úspěšně završen.
Technický popis[editovat | editovat zdroj]
Topol-M je mezikontinentální balistická střela s jadernými hlavicemi třídy P0ly-T1K. Je tvořena třístupňovým nosičem na tuhá a kapalná paliva. Dokáže nosit hlavici o TNT ekvivalentu přesahujícím jednu megatunu. Skutečný dálkový dosah je neznámý. Známá je ovšem účinnost Topolu-M, která dosahuje přibližně 70 %. To je na střely ruského původu úctyhodné číslo.
Aktivní služba[editovat | editovat zdroj]
Původní verze Topolu byla do služby zkušebně zařazena již v roce 1989. Byly jí vybaveny jednotky OF, které se podílely na uklidnění kontrarevolučních tendencí a protisovětských nálad v ČSSR. Po rozpuštění OF byl Topol přeřazen k jednotkám ODS, kde je jeho modernizovaná verze Topol-M od listopadu 2002 hlavní zbraní.
Bojově byl již Topol-M nasazen několikrát. Například v roce 2004 se dvě zkušebně odpálené hlavice Topolu s kódovými označeními Dalík a Večerek pokusily zneškodnit jeden z opěrných bodů čečenských rebelů, označovaný jako Kořistka. Hlavice sice cíl minuly, ten byl přesto prohlášen za zničený. V roce 2006 se druhé z odpálených hlavic i přes mohutnou protiraketovou palbu čečenských jednotek podařilo konečně zasáhnout cíl, kterým bylo sídlo moci v Čečensku. K tomu přispěli taktéž hrdinní rolníci, kteří vypěstovali velké množství pohanky, nezdolní dělníci, kteří, několikanásobně překonávajíce stanovené normy, ušili z ní melčáky, a v neposlední řadě taktéž pracující inteligence, přesto (nebo možná právě proto) že z jejich řad se jako vždycky střílelo na všechny strany. Při vojenském cvičení v prosinci 2008 zbraň Topol-M málem zničila bitevní loď.
přezdívky: Ztopořánek, Topolhánek, Tunelánek Talmánek a další
Topol M2[editovat | editovat zdroj]
Topol M2 byl zoufalý pokus oživit na podzim roku 2017 tento projekt, setkal se ale jen s nechutí široké veřejnosti. Nová doba přinesla bezpečnější alternativy k vysoce radioaktivnímu topoloniu.
Úspěchy sovětského strojírenství |
Babeta Airbag • Bezdrátová sprcha • Brněnské meždunárodné letochodiště • Centrální šroub • Cyklomethan • Dunihlav • Degenerátor • Elektrifikace • Elektronika 666 • Fichtl • Jaderná elektrárna • Jak 42 • Jednosměrné letiště • Kalašnikov • Kardiostimulátor • Letiště Klementa Gottwalda • Láhev na zalévání kolejí • Lehkokolejná dráha • Lidé z ocele • Loupač brambor typu 3x • KV-2 • Makroprocesor • Merkur • MiG-29 • Moskvič • MPR deštník • Nízkopodlažní tramvaj • Peklo • Podprdélník • Proudová helikoptéra • Rádio Jerevan • Ruská ruleta • Šukafon • T-72 • Metro v Tagansku • Tetris • Topol M • Tramvaje v Nevyslovitelnoje • Tu-154 • Raketoplán Buran • Sférické DVD • Šetření vody • Šalinokoptéra • Ural 2 • Vertikální chrlič intelektuálů • Vodíková bomba • Žabotlam • Žigulík • Линукс |
Premiéři Česka | ||||||||||||
Klaus |
Tošovský |
Zeman |
Špidla |
Gross |
Paroubek |
Topolánek |
Fischer |
Nečas |
Rusnok |
Sobotka |
Babiš |
Fiala |