Kaufland

Kaufland na google • Tohle je nejlepší článek na téma „Kaufland“ na celým internetu.

Tento článek nemá skoro nic společného s článkem Call of Kaufland. To je dobře, kdyby byly stejné, nebyl by důvod, aby se jmenovaly jinak.

„Tak vy nemáte kuřecí kůžičky jo? Zavolám na vás eSTéBáky!“

- Hladový senior

„Dobrý den, chci se zeptat, zda je možné ve vašich prodejnách platit říšskou markou?“

- Tonda

Kaufland je německý obchodní řetězec, jenž roku 1984 (!) plynule navázal na řetězec Scheißeland původem z Rakous. Narozdíl od jiných řetězců (Albert, Billa…) se nesnaží na zákazníkovi za každou cenu vydělat, ale snaží se tvořit ceny obyčejným lidem. Patří do skupiny Schwarz Gruppe.

Současným ředitelem tohoto stánku kulinářských zážitků z Polska není Horst Fuchs, ale Frank Lehmann.

Zaměstnanci

Místní zaměstnanci jsou vesměs milí obyčejní lidé. Naopak zákazníci se často neumí chovat a nadávají prodavačkám do kurev. I proto jsou občas některé starší prodavačky na zákazníky nepříjemné.

Budoucnost

Analytici jako jsou Vlastík Plamínek, Jolanda anebo Tomáš Jedno se shodují, že Kaufland bude nadále růst a expandovat a čeká jej veliká a bohatá budoucnost.

Kdo slavný zde nakupoval?

Historicky prvním nakupujícím v Kauflandu byl šestiletý klučina z Čech Ladislav „Ládík“ Hruška, který v Německu zrovna trávil dovolenou s prarodiči. Druhou pozici obsadila tehdy 61-letá aktivní důchodkyně Elke Hansmüller, která za války pracovala v belgickém stánku s čokoládou a municí. Třetí pozici si s předstihem zajistila paní Hrušková.

• Oran Gutan – 200 deka šunkového salámu, banánovou paštiku a plyšovou opičku
• Daniel Kauflanda – nějaké pečivo
• nejmenovaný správce Necyklopedie – nejmenované potraviny značky K-Classic ve velkém množství
• Ross Hedvíček – nenakupoval, ale kradl salámy
• Zdeno z Popradu - později jej i kúpil; jeho příjmení my neznáme a proto o něm nezpíváme.

N E C Y K L O K R Á M vás naučí mnoho užitečných věcí o obchodování!

PC hra

Ačkoliv se to zdá neuvěřitelné, Kaufland byl předmětem vývoje počítačové hry. Ve své podstatě jde ale jen o grafickou úpravu kultovní hry Call of Duty. Do hry jsou přidána nová loga, je pozměněna textura potravin, hoven a pokladních. Popularitu si získal přidaný mód "Extra Hard Challenge".

Tento mód je určen pouze pro zkušené hráče. Jste jeden z tisíců zákazníků Kaufmumulandu (Activision neměl práva na Kaufland jakožto obchodní značku) kam jdete s cílem nakoupit čerstvé rohlíky. Dokážete se prodrat davem důchodců, najít čerstvé rohlíky, najít igelitový pytlík na rohlíky, neztratit se, najít pokladnu, najít funkční pokladnu, najít funkční pokladnu, kde se dá platit kartou, najít funkční pokladnu, kde se dá platit kartou a kde vám dají nový igelitový pytlík a to všechno do pěti minut, aby jste stihli firemní svozový autobus do práce? Navíc Vás ještě bude pokladní zdržovat otázkou, jestli máte Kaufmumucard, ptát se, jestli jste spokojen s nákupem… A vy nemáte to srdce říct jí, že kdyby byl poblíž jiný supermarket, tak jdete do něj. Nemáte to srdce jí říct, že vás štve ten její nacvičený úsměv. Že vás štve, že jste se prodírali přes dav důchodců a ochranka vás skoro vyhodila, protože jste ohmatával rohlíky.

Speedrun

Technika pro opravdové znalce svého nákupního střediska, spočívající v nákupu dvou nebo více potravin v co nejrychlejším čase. V klasickém herním režimu se čas měří od vstupní brány po po výstupní terminál u automatických kas.

Koronaválka

Kolem obchodního řetězce Kaufland bylo vždy celkem rušno a v jeho prostory poskytovaly úrodnou půdu pro všelijaké roztržky a některé vyústily v globální konflikt po celé jedné pobočce Kauflandu. Jeden ze zlomových bodů pro řetězec byla tak zvaná Olejová bitva u Liberce (jsou dostupné oficiální záběry s exkluzivními rozhovory s hlavními aktéry tohoto bojového počinu). [1] Celý konflikt se točil okolo zlevněného oleje. Olej se zlevnil asi o 50% ze své původní ceny a spousta lidí po něm začalo nesmírně toužit. Byl tu jeden problém - lidí bylo příliš hodně a oleje příliš málo a tak se rozpoutala menší strkanice, ovšem přijíždělo více a více lidí a oleje bylo méně a méně. Takto se strkanice přenesla ve rvačku a rvačka v bitvu. Podobných konfliktů bylo více, ale pouze tento má profesionální kinematografické zpracování a již zmíněné exkluzivní rozhovory s předními postavami tohoto běsnění.

Ovšem opravdu zlomový bod přišel na scénu vroce 2020 ruku v ruce s onemocněním zvaným Koronavirus. Když nemoc přišla do Evropy, tak se po celém Česku vznesla obrovská vlna paniky a nákupní horečky. Lidé (boomeři) hromadně naběhli do různých obchodních řetězců a Kaufland nebyl výjimkou. Prostory prodejen okamžitě propadly ohni zkázy a zuření chaosu. Lidé začali smrtelným tempem vykupovat mouku, těstoviny, rýži a toaletní papír. Zboží zmizelo ze skladu neuvěřitelnou rychlostí a hlavní lídři Kauflandu si mnuli ruce nad svým obratem, těšili se, až se posypou peníze. Jejich radost ale velmi rychle utnulo zjištění, že lidé nemají zboží kde skladovat a tak začali hromadně rozebírat regály a další náčiní, které by se dalo použít k uskladnění nakoupeného jídla. Manažeři prodejen nebyli ochotni regály prodat a tak proti sobě poštvali oheň davu a byli povětšinou udupáni a nebo propadli korupci a šílenství davu a začali rabovat také.

Konec tohoto válečného období opustil scénu stejně rychle jako na ní přišel. V Česku vyšel zákaz vycházení a hromadných akcí (jako například organizované rabování obchodů) a lidem tak nezbylo než sedět doma, obalovat si těstoviny v mouce, chroupat je s rýží a vše vydatně zakusovat toaletním papírem. Hodně lidí si myslí, že tento zákaz vyšel z důvodu bezpečnosti, pravda je ovšem zcela jinde. Český magnát/oligarcha Andrej Babiš záviděl výrobcům mouky, těstovin, rýže a toaletního papíru ten nepředstavitelný zisk, tito výrobci měli plné kapsy peněz, zatímco Andrejovo Vodňanské kuře nikdo nechtěl - kazí se podstatně rychleji než těstoviny. A takto jednou provždy utnul Andrej Babiš tipec koronaválce a výrobcům trvanlivých potravin.

Konkureční obchody

• Alčert
• Debilla