Náves Svobody

Náves Svobody během výročních trhů – seženete zde opravdu vše od děravých igelitek po použité kondomy.

Historické foto návsi – před zavedením šaliny zde tvořili páteř dopravy osli.

Oslí doprava však trpěla problémy

Náves Svobody (v hantecu Šulinplac) je největším, nejstarším, nejznámějším a v zásadě jediným pláckem v katastru vesnice Krno (dnes Šalingrad) na Tišnovsku. Podle místní legendy vznikla již ve 4. století, kdy tudy táhl římský vojevůdce Anderculus Romanus se svým vojskem, a místo ho tak učarovalo, že zde založil tábor a později i hradiště. Svojí udatností, moudrostí i autoritou si získal místní obyvatele natolik, že ho zvolili za alfasamce kmene Moravistánců.

Historie

• 322 – Anderculus Romanus se na návsi žení s 23 moravistánskými dívkami a zakládá královskou dynastii
• 330 – epidemie syfilis, zemřela polovina Krňanů, kteří byli na návsi rituálně spáleni
• 906 – nájezd maďarských kmenů, viz úryvek z Kosmovy kroniky: ...Arpád Uherský, udatnýť to bojovník, na bujném koni jak vichr do vsi vtrhl, leč zápach ohavný jej hnilobou do nozder udeřil, že zakymácev se, z oře spadl a vývrhelem náves potřísnil. I zvedl se a k jezdcům svým zvolal: „Obraťmež voje své, zdeť nás nižádné štěstí nečeká, stepi panonské budou nám lepším domovem!“
• 1621 – veřejná poprava 27 berkšírských vepřů nakažených červenkou. 27 kupodivu není prvočíslo, ale to je zřejmě proto, že Krňané uměli počítat jen do tří (kromě primátora, který uměl do pěti).
• 1855 – vydláždění návsi
• 1857 – poslední zbývající dlažební kostky rozkradeny sedlákem Trósilem na stavbu podezdívky
• 1929 – slavnostní jízda první šaliny, kvuli otřesům se zřítilo 8 okolních chatrčí
• 1947 – první veřejné manifestační volby, Krňané 100% hlasů podpořili Národní frontu, neboť jim přislíbila zatočit s buržoazií, kulaky a Pražáky
• 1954 – při prvomájovém průvodu občané jednomyslně schválili přejmenovat Krno na sovětštejší Šalingrad.
• 1967 – obyvatelé v rámci brigády socialistické práce (pod heslem Čistota půl zdraví) vyvezli z návsi 71,1 tun hnoje
• 1971 – návrh na elektrické osvětlení návsi, bohužel se nerealizoval pro přílišnou rizikovost, protože lampy by musely být napájeny měděnými kabely
• 1982 – přátelské štengrování v hospodě („Franto, tvoje máma byla z Prahy!“) přerostlo v krvavou řež, která vešla do dějin jako Bitva u Šalingradu.
• 1986 – nová vrstva hnoje dosáhla původní úrovně před rokem 1967.
• 1989 – Krňané si na návsi zademonstrovali proti komunistům a 2 hodiny soustavně cinkali dřevěnými západkami. Poté ze vsi teatrálně vyhnali předsedu MNV Grygárka, který kradl sousedům slepice.
• 2005 – na návsi byl postaven první kozí chlívek financovaný ze strukturálních fondu EU.
• 2007 – masové demonstrace proti filmu Borat, který „ukazuje šalingradskou kulturu v negativním světle“.
• 2011 – Apple Inc. otevřelo na návsi svou první pobočku
• 2012 – po pár nehodách Apple opatřilo výlohu výstražnými cedulemi, aby si lidé při vcházení všimli, že je tam sklo.

Pomník

Podrobnější údaje naleznete v článku Phallus Brunensis.

Po smrti Andercula Romana Krňané na jeho počest vztyčili pomník jeho penisu z černého porfyritu, v nadživotní velikosti. Tento pomník vydržel až dodnes a je široce známou dominantou návsi i celého Krna. Pod pomníkem se tradičně scházejí mladí manželé a hladí jej, aby si zajistili hojnost dětí. Zde vznikli i tradiční úsloví sejít se pod vocasem, které mnozí nesprávně přiřazují Pražákům.

Podle nejnovějších archeologických výzkumů je pomník ve skutečnosti tajemným orlojem postavený neznámou vyspělou kulturou. Orloj údajně odtikává čas již tisíce let a doběhne 1. května 2012 2013 2014 2015 2016 2017, kdy bude schválen nový územní plán Krna a nastane konec světa.

Památková rezervace

Náves Svobody je od roku 1990 památkovou rezervací, nedávno dokonce uznanou jako kulturní dědictví UNESCO. To s sebou nese přísnou stavební regulaci – např. domy kolem návsi se smí stavět jen z neomítnutých klád, a mohou být pouze přízemní, aby nepřevyšovaly sochu Romanova pyje. Při stavbách je zakázáno používat stylově nevhodné moderní doplňky, jako okna, okapy, rohožky, odpadkové koše apod. V roce 2010 obyvatelé podali proti této zoufale omezující regulaci stížnost ve Štrasburku, takže nakonec jim vláda částečně vyhověla a povolila alespoň splachovací záchody.

Turistika

Tradiční venkovské panorama Návsi Svobody je vyhledávanou turistickou destinací. Bohužel masový turismus je dnes velikou hrozbou pro rázovitý život místních obyvatel. Zejména děti se naučily žebrat na turistech propisky, bonbóny a drobné mince, čímž se uvazují do psychicky nebezpečné závislosti na vnější pomoci. Turistům doporučujeme raději dětem dávat užitečné předměty denní potřeby, např. mýdla, zubní kartáčky a odrostlejším dívkám podprsenky. Není vhodné dávat jídlo, místní obyvatelé obecně hladem netrpí (poslední hladomor tu byl zaznamenán před 30 lety) a navíc by pak neměl kdo odchytávat toulavé psy.

Festival

Každou první neděli v červnu probíhá na návsi festival lidové krněnské kultury. Těšit se můžete na taneční vystoupení v tradičních teplákových krojích, přehlídku lidových písní (Pražáky, pražáky, ty já mám rád – jak v prrrrdeli ostnatej drát!) a na závěr hromadný zápas v blátě.