Po našymu

Z Necyklopedie
(přesměrováno z Po našimu)
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Přesto zde najdeme i české nápisy

„Tu se mówi po našymu a esi se ci to niepodobo, tak možeš iść srać.“

- anonym

„Když se zlomí barva dřeva, prolomí se časová opona a nastane zlý čas.“

- Číňan

Po našymu je jazyk, který je rozšířen na území Těšínska. Jeho mluvčí by se dali rozdělit do dvou skupin:

Obě tyto skupiny se spolu do krve rvou a nenávidí, třebaže hovoří prakticky stejným jazykem (podobně jako Srbové a Chorvati). Rozdíly se nesou zejména na úrovni slovní zásoby. Pokud například při návštěvě polského klubu řeknete čaj místo herbata, budete okamžitě vyhozen na mráz, zmlácen a počůrán psy. Při podobných šarvátkách musely už nesčetněkrát zasahovat modré přílby OSN a Těšínsko je dnes považováno za nárazníkové pásmo.

Ortografia (Pravopys), slovní zásoba, fonologie[editovat | editovat zdroj]

Po našymu je jediným z indoevropských jazyků, který se může chlubit tím, že nemá kodifikovanou psanou formu. Na podobné úrovni vývoje se nachází už jen pár jazyků kanibalských kmenů na Papui – Nové Guinei. Neexistence psané formy v praxi znamená, že si můžete psát, jak chcete – polským pravopisem, českým pravopisem, azbukou, pozpátku, shora dolů, hebrejskými kvadráty nebo arabskými či indickými klikyháky nebo třeba sypaným čajem. Například úvodní citát (v překladu „tady se mluví po našymu a pokud se ti to nelíbí, můžeš jít kálet“) se dá napsat různými způsoby:

  • Tu se muvi po našymu a eši se ti to něpodobo, tak možeš išť srač.
  • Tu se mówi po naszymu a esi se ci to nie podobo, tak możesz iść srać.
  • Ту се муви по нашыму а ешьи се чьи то неподобо, так можеш ишьчь срачь.
  • Του σε μουβι πο νασυμου α εσι σε τι το νιεποδομπο, τακ μουζες ιστζ σρατζ.
  • תו סה מובי פו נשימו אה אשי סה תי תו נפודובו, תק מוז'ש איש סרת
  • .طو سة موي پو نشمو ا اسي سة تي تو نيپدبو, تك مژش ئصچ سرچ
  • तु से मुवि पॉ नषिमु अ ऍशि से त्यि तॉ न्येपॉदोबॉ तक मॉझ़ॅश इश्त्य् स्रच
  • 图色木外破呐时幕啊恶时瑟提妥呢破躲巴他卡魔浙时莎他苏囸呀差

Slovní zásoba je čerpána ze všech jazyků, kterými hovořily armády, jež kdy Těšínskem prošly. Je normální, že pro jednu věc existují až dva nebo tři termíny, například wlak – cug – pociąg. Z toho plyne spousta zmatků, kterým jsou mluvčí vystaveni:

* Jak se tam dostanymy?
* Pojadymy cugym.
* Cugym? Jo se myśloł, že pojadymy wlakym.
* No dyć ci to mówim, že pojadymy pociągym.
* Ale před chwilum žeś mówił, že pojadymy cugym.
* Wiyš co, kašlymy na to. Pujdymy račej cufus.

Co se týče výslovnosti, tak ta se pohybuje někde mezi češtinou, polštinou a šustěním papíru. Rozdíly ve výslovnosti se projevují nejen na úrovni měst, ale nezřídka i na úrovni čtvrtí a jednotlivých hospod. Vzhledem k tomu, že existuje asi sedmnáct způsobů výslovnosti hlásky š, dokážete podle ní zpravidla určit, kde dotyčný mluvčí bydlí, co rád pije a zda v dětství prodělal plané neštovice.

Je nutno podotknout, že tento jazyk je pro okolní obyvatelstvo nesrozumitelný. Představme si situaci, že přijedete do Prahy a ve večerce požádáte prodavačku o dva rohlíky: „Mógła byście mi dać dwa rožki?“ S největší pravděpodobností se vám dostane odpovědi: „Promiňte, ale já nerozumím polsky.“ Pokud totéž přání vyslovíte v krámku ve Varšavě, zcela jistě uslyšíte: „Przepraszam, ale nie mówię po czesku.“ Zvláštnost tohoto faktu je navíc podtržená tím, že si mezi sebou, jak už bylo zmíněno, někdy nerozumí ani rodilí mluvčí.

Na to navazuje další specifikum tohoto jazyka. Nejenže si rodilí mluvčí nemusí rozumět mezi sebou, v některých případech dokonce nerozumí ani významu samotných slov nebo slovních frází. Existují, byť výjimečně, i fráze, jejichž význam je i rodilým mluvčím stále záhadou. To jim ale nebrání v tom, aby je směle používali, a tak tyto fráze stále přežívají. Žádný jiný jazyk na světě naní takovou anomálií znám. Příkladem takové fráze je například "Gupi, na šarego bobu", jejichž význam doposud nikdo nepochopil, a přesto je stále poměrně používaná.

Užitečné fráze[editovat | editovat zdroj]

Moji wznošadło je pełne wyngořów. Mé vznášedlo je plné úhořů.

Mocie co na pići? Máte něco k pití?

Čeść, stary. Dobrý den.

Jak u ciebie, kurde? Jak se máte, pane?

Idź do dupy. Děkuji vám.

Niemów gupie, bo dostanieš po pysku. Nejsi-li tázán, mlč.

Doniyś nóm dwa piwa. Dal bych si jedno frappé, prosím.

Kaj se tu mogym wyjscać? Mohu se vás zeptat, kde máte toaletu?

Dřistu, chlastu až ku miastu. Myslím, že to, co říkáte, neodpovídá realitě.

Kurdebele, jo se na to wyserym. Jsem již unaven.

Dobry, mocie bobry? Mómy, ale niezpředómy! Dobrý den, máte bobry? Máme, ale neprodáme!

Niedřystej! Nemluv hlouposti.

Ty pierune! Šarlatáne!

Kvit Alkohol (z angl. Quit)


Když nerozumím[editovat | editovat zdroj]

Viz těž[editovat | editovat zdroj]

[1]

Lengua2.jpg Jazyky

angličtinaarabštinaarumunštinaC++cvikovštinačeštinaČeština 2.0čínštinadadštinaEinsteinův jazykesperantofinštinagympláčtinahantecholešovštinainglyšjaponštinajódlováníkatalánštinaklingonštinakopíjská češtinakopřanštinakrilštinakřivočeštinakvětomluvalatinalispmaďarštinamamynkovštinamongolštinamoravštinaněmčinapapájštinaplzeňštinapo našymupolštinapražštinarumunštinasadštinaslovenčinastaroangličtinastaroněmčinašarišštinašpanělštinaučitelštinavietnamštinavědečtinazjednodušená češtinaženština