Moravsko-Hantecký Komonvelth

Z Necyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání

Jak se zdá tak Češi, kteří nasadili Zikmunda z Varntermberka, si mysleli že zabrání protestům proti samostatnosti Moravy, ale marně. Morava se následně osamostatnila s hlavním městem Olomouc. Stejně jako Hantecká republika která se následně spojila s Moravou

a vytvořily Moravsko-Hantecký Komonvelth. S hlavním městem Brno. Následně s boji proti Česku se tento komonvelth osamostnil kompletně.

Moravsko-Hantecký Komonvelth[editovat | editovat zdroj]

1420-∞

Hlavní město: Brno, Olomouc

Hymna: "Ktož jsú boží bojovníci"

Král: Jan Olomócký I

Vlajka: (srry za popis) Modré plátno, na kterém je červený hovno

trojúhelník na levé straně jako na české vlajce na trojúhelníku

je kalich nad ním koruna ve žluté.

Náboženství: Evangelismus, Učení Jana husa, nic

Moto: "Pravda vítězí i když na čas poražena bývá"

Jazyk: Moravská Čeština

Měna: Jihlavský stříbňák

Počet obyvatel: 10 002 301

Národní nápoj: Medovina, metylalkohol

Nezávislost: 1420

Politický systém: Království

Historie[editovat | editovat zdroj]

V roce 1419 se vyhrotila situace v Praze, kde se vůdcem husitů stal Jan Želivský (Žiška), který dosáhl svými strhujícími kázáními rychle velké obliby. Václav IV. se ještě pokusil vzestupu revolučních nálad zabránit.

Krátce nato, 30. července 1419, husité pod vedením Žižky napadli Novoměstskou radnici, konšely vyházeli z oken a několik z nich ubili. Následně umírá Václav IV, a na trůn přichází král Zikmund Lucemburský a Husity zatlačuje za hranice Středočeského kraje,

Jihočeského kraje, kde Husité vyhrávají bitvu a na získají kousek pod vysočinou. Spojují se s republikou Hantec, dobíjejí Slovensko jižní Polsko a Vídeň. A to jsou stejné hranice do teď.

Významné bitvy[editovat | editovat zdroj]

První významná bitva se odehrála roku 1420 4. září. kdy Moravsko-Hantecký Komonvelth dobyl Bratislavu, a tak získává celé Slovensko. Tato bitva se jmenuje: Bitva o bratislavské Slovensko.

Následně bitvy které se odehrávaly na území Polského Slezka. 1420-1422

A bitvy o Maďarsko, mezi lety 1421-1423

Bitva o Vídeň 1423-1424

Armáda[editovat | editovat zdroj]

Husité používají nejčastěji dřevcové zbraně, např.: halapartna, cep, dřevcový řemdih. Celkový stát má hodně podobnou armádu jako husité, protože z nich vychází. Celkově jejich armády jsou velice obrané spíše hraničářské. Nevýhody husitů ve výzbroji a výcviku oproti křižákům bylo potřeba nějak kompenzovat. Husitští hejtmani využívali ve svůj prospěch hlavně terén a vozovou hradbu. Sedláci byli totiž s vozy zvyklí zacházet ze zaměstnání, a tak jejich použití nebyl problém. Bojovník na voze byl stejně vysoko jako rytíř na koni a navíc měl krytou většinu těla. Početní převaha křižáků byla dorovnána multifunkčností osádky vozu, jeden člověk mohl podle potřeby buď střílet anebo bojovat nablízko. Protože husité mají vysoké vozy ve kterých je většinou narváno, proto husiti stejně jako Moravsko-Hantecký Komonvelth, mají zbraně především dřevcové.

Zbraně[editovat | editovat zdroj]

  • Řemdih – okovaná koule na dlouhém řetězu přikovaná k dřevěné násadě.
  • Kopí s hákem – obyčejné kopí s hákem ke stahování jezdců z koní.
  • Šídlo – zbraň s protáhlou špicí na dřevěné násadě, sloužila k bodání do protivníků.
  • Sudlice – sečná i bodná zbraň na dřevěné násadě; jedním druhem sudlice je sudlice ušatá, u které jsou uši tvořeny bodáky po stranách.
  • Okovaný cep – nejobávanější husitská zbraň – cep s bodáky.
  • Halapartna – sečná i bodná zbraň na dlouhé násadě, obvykle se vytvořila přivázáním kosy souběžně s násadou.
  • Válečná sekera – obyčejná, ale těžší a pádnější sekera.
  • Meč – klasický meč; Husité jej užívali bez jakéhokoliv zdobení.Palcát – krátká úderná zbraň, sloužila k boji zblízka.