Gymnázium Mentálně Labilních
Gymnázium Mentálně Labilních (původně Gymnázium Matyáše Lercha, zkráceně GML, žabožroutsky Lycée des Vantards Brenoïses avec Gymnase) je nápravně-výchovný ústav pro mladistvé stojící na adrese Šišková 555 v brněnské čtvrti Bažobřesky. V okolí budovy se nachází park, Lidl, astrologická stanice a gestapácká věznice. Od 1. srpna 2024 je ředitelem ústavu ambiciózní zahrádkář Petr (nástupce jistého Pedra Kovaleie, který se po odstoupení z funkce ředitele GML stal prezdeintem Argentiny)
Historie[edit | edit source]
Český název je pravděpodobně odkazem na jistého Matyáše Ignáce Nikitu z Lerchova (německy Matthias Ignazius Nikita von Leprau), jistého profesora z Moravského Krumlova, který byl známý svými sadistickými choutkami na studentech (nutil je se učit již vymřelé a nepoužívané jazyky, kupříkladu staroněmčinu nebo francouzštinu). Francouzský název vzniknul z označení ústavu rodilými žabožrouty, kteří ústav navštěvovali během výměnných pobytů. Volný překlad by zněl Prestižní Lyceum Elitních Brněnských Skromňáčků.
Francouzská sekce[edit | edit source]
Je největším ghettem celého ústavu. Není odsud úniku. Jedná se zhmotnění veškerého utrpení pro všechny hříšné duše dost zvrácené nato, že se v životě rozhodly jít studovat právě sem (a ještě k tomu ze sedmé třídy). Zážitky z tohoto místa sepsal básník Dante Alighieri ve svém díle Božská Komedie, část první. Člověk prožije šest let v naprosté agonii a depresích, které mohou být do budoucna příčinou Alzheimerovy choroby, záchvatů úskosti, nadměrnému využívání gympláčtiny nebo prací v Mekdonaldu. Největším bubákem zde uvězněných zatracených duší je povinná maturita z matematiky ve francouzštině.
„Jestli povinné bakaloreát z matiky není le pír šóz co se vám ve vašom ví může stát, tak už fakt žnsepa.“
- Bývalý student francouzské sekce
„EDÉMUA!“
- Student francouzské sekce po absolvování prvních dvou ročníků
Osazenstvo[edit | edit source]
„I-LU-MI-NA Ó-KULOS НӨМРӨН ИРВЭЭС НҮДЭЛДЭН УРАЛДЪЯ“
- Ž. Pemla
„Já mám pocit že jsem ve školce…“
- K. Ležící
- Simona Čtrnáctá – pokroková profesorka Češtiny 2.0, známá pro cpaní anglicismů do vět (evrgrín, apod.). Podle neoficiálních zdrojů má v kabinetě zásoby koksu.
- Miroslava Hudehudeyu – profesorka biologie, známá hlavně díky svému členství v kapele The Hu.
- Žavel “Мөнхманд Ястмэлхий” Pemla – vokalista kapely The Hu, jinak hobby hráč na kytaru a klavír, celkově mezi studenty frajer a oblíbená osobnost.
- Drsnej Týpek – tělocvikář, znám pro své naprosto mimokapsoidní příběhy na Instragramu.
- Lubomír Dláto - frajer informatikář (nesnáší MS Word), 3D tisku mág, autor slavné věty „Rusko je hovno.“ popularizované místní legendou Čamátem.
- Lucie Kolotočová – matematikářka, mezi studenty není úplně oblíbená.
- pan Spejbl – taktéž matematikář, nicméně ten je pro svý mámvpíčismus velmi oblíbený a studenti k němu chovají respekt (to že je na kluky nikoho nezajímá)
- Milomirtz von Cuprum-Berylium-Radium – znám pro svoje charisma, znalosti a pozitivní přístup k fyzice, v kůlně má elektromotor značky Zkrat, pomáhal Wernheru von Braunovi sestrojit raketu V2.
- Květoslava Ležící – alias Žloutenka alias Ležák byla profesorka francouzského dějepisu, s nastoupením nového ředitele byla ale nemilosrdně vyhoštěna. Důvodem napříkald bylo: chodila pozdě do hodin (někdy se ani neukázala), nedostatečná kompetence (jinými slovy: byla líná jak prdel), ponižování studentů a mnohé další. Zajímavým faktem bylo, že po jejím odchodu z ústavu klesl výskyt hraní hazardních her o 69 %, neboť žáci byli zvyklí si sázet na čas, kdy se po zvonění dostaví do třídy (vyjít schody do třetí patra pro ni byl nadlický úkol, přestože škola disponuje výtahem a posilovnou.)
- Třetinka-Svatý Arnošt – největší tyran a manipulátor francouzské sekce, megamysl, argumentátor, dramaturg, zesty jak cyp.
Jídelna[edit | edit source]
Hlavní chody[edit | edit source]
Mezi tradiční pokrmy se řadí radioaktivní znojemská, saláty všeho druhu, kvalitní svíčková, občasně buchtopizza či langošové vdolky. Oblíbenou přísadou bývá i VIP zelenina.
Nápoje[edit | edit source]
Nápoje mívají každý den jiné chuti a konzistence, zejména jsou tvořeny z toho, co zbyde v kuchyni.
