Jarní prázdniny
Jarní prázdniny (de facto zimní prázdniny, dříve uhelné prázdniny) je označení pro šest týdnů volna, která školáci dostávají na konci zimy.
Ve skutečnosti však žádný školák nemá volno všech šest týdnů, nýbrž jen pět (všimněte si, že se jedná o prvočíslo) dní. Důvodem je rozdělení českých okresů na šest kast, podle nichž žáci volna dostávají. Toto opatření bylo zavedeno, protože oficiálním cílem prázdnin je vést děti k zimním sportům (zejména lyžování). Některé rodiny skutečně prázdniny k lyžování využívají.
A přece se Pražák nebude na sjezdovce potkávat s Plzeňákem, kterému nerozumí, nebo s někým z Vysočiny, neboť věří, že mezi Prahou a Brnem je jen dálnice D1.
Historie[editovat | editovat zdroj]
První prázdniny[editovat | editovat zdroj]
První (všimněte si, že se jedná o prvočíslo) jarní prázdniny si děti užily ve školním roce 1953/54. Lyžovat jich jelo naprosté minimum.
Proces zavádění prázdnin[editovat | editovat zdroj]
Jak jsme již zmínili, první jarní prázdniny měli školáci na jaře v zimě 1954. K tomuto období se váže několik historických událostí, díky nimž si i dnešní žáci mohou užít týdenní volno.
Nový prezident[editovat | editovat zdroj]
V roce 1953 se prezidentem Československa stal Antonín Zápotocký. Byl tak druhým komunistickým prezidentem po Klementu Gottwaldovi.
Měnová reforma[editovat | editovat zdroj]
I když nebyl tak paranoidní jako jeho předchůdce, rozhodně neměl v plánu lidem dovolit přemýšlet o něčem jiném než o budování socialismu. Hned na začátku své vlády jim připravil "překvapení" v podobě měnové reformy. Představte si, že jdete spát s peněženkou plnou úspor a ráno se probudíte jako sponzor státu, aniž byste o to stáli. Lidé byli nadšení – tedy pokud za nadšení považujeme dělnické protesty a nenávist ke straně.
Umělecké záliby pana Zápotockého[editovat | editovat zdroj]
Ve stejném období se ještě místo starostí o Československo po své zpackané reformě věnoval psaní románů. Co jiného měl dělat, než psát komunistickou propagandu?
Zrovna, když si pročítal svou knížku Rudá záře nad Kladnem, jeho země (myslíme Československo, co jiného si jako představuješ?) se docela propadala. Kromě protestů, které řešil lidověji než jeho předchůdce (tolik nepopravoval, jen uděloval "odměny" v podobě nucených prací), byl také problém s nedostatkem uhlí v zemi.
Prázdniny jako řešení krize[editovat | editovat zdroj]
Proto na konci zimy 1954 vyhlásil první uhelné prázdniny. Ano, Antonín Zápotocký má nepřímo prsty ve vzniku uhelných zimních jarních prázdnin v Československu.
Socialistická ekonomika totiž nebyla po měnové reformě (vlastně ani před ní) v nejlepší kondici, a tak v zimních měsících často chybělo uhlí na vytápění škol, proto byly děti poslány domů s tím, že si odpočinou. Místo mrznutí ve škole mohly mrznout doma. Sláva komunistům!
Novodobá historie[editovat | editovat zdroj]
Z této nouzovky se postupně vyvinul systém regulérních ustálených jarních prázdnin, které se v 60. letech staly součástí klasického školního roku.
Závěr[editovat | editovat zdroj]
Až si budeš pár týdnů po obdržení vysvědčení užívat týdne volna na horách doma za počítačem, vzpomeň si, že za to vděčíš neschopnosti komunistů zajistit dostatek uhlí, a že tyto prázdniny začaly jako řešení energetické krize v plánovaném hospodářství.