Lyže
Lyže só velkolepé vynález, keré hlavně slóží k poskytování tutej zaměstnanostě vobyvatelum hor.
| „ | Lyžování jest ideálním způsobem spojení zimní zábavy na čerstvém povětří s údery větví do vašeho obličeje. —gróf Schneeweiß, zakladatel lyžařské tradice v českých zemích |
“ |
Achtung! Bнимание! Alert!
Tudlencten vocstavec nebo celej ártykl sou napcaný soudobou novobarokní poetickou češtinou, leč furt ještě předreformním pravopisem, což sitze nedělá dobrotu, nač však sere pes.
Navíc Franta Palackejch řiká že cajk.
Depa se to vzalo?[editovat | editovat zdroj]
Dysi dávno, dyš přišla zima, bylo šecko v loji. Z chalupe se čék nedostál a dyš fičálo a sněhovej příval neustával, měl chlop smolíka pacholíka, nemoh do hospode a mušil kolikrát aji s vlastní ženckou bét celé deň v chalupě. Což našinca děsně hnědalo, to každý chlapec kapíruje. Páč hale našinec nejni žádné hňupisko, vomerkoval japa to dělajó divoký zviřata a stačilo kapka fištróna z placatice a nápad byl na světě. Voni totiž šecky tydle zvířáci, co chodijó aji v hustym sněhanci úpa noumáka, majó tlapiska široký jak kolo vod traktora a tudíž se jim to do závěje nebořá. Kukni třá na takovýho icefoxe, což je náramně vychytaný psisko.
Takže jedneho dňa, dyž stará Šnévajsová zas dostala svoje dně, gróf Alois Schneeweiß von Hohenloch unter der Kaker, teho čase na zdravotnim pobytě v Beskyde, hodil na tu starou rašpli bobana a vodešel do sklepa, tam čapnul dvě tenisový rakety, špagátama si je přidělal k botám a utek z baráka. Dyš to viděli šici štamgasti v putyke, dali mu vod radostě hobla, zaplatili panáka a zlomili haxnu, jak se vo to porvali. Ale páč to nebyli žádný křiváci, nápad mu sice šlohli, což je taková pjekná česká tradice, ale pojmenovali to šněžniče. Což napovídá, že autorovi názvu po rvačce už těch klektáků v tlamě moc nezbylo.
Šněžniče byly čupa a evrybady byl mega heppy, páč teď mohli chodit do hospode aji dyš byla fujavice a tak. Jenže to bylo pomalý, špatně se to nandavalo a vona taková místní beskydská krasavice, dyš zapráská knírem a dá tlapy v bok, ucpe futra a je po srandě a kolikrát i po legraci. Chtělo to teda, haby někdo vynašel něco lepčího.
Dyš se starýmu Schneewaissovi haxna fixla a už zas skákal přes kaluže a byl zas jura, rozhodl se nahradit tenisový pálky prknem. Což teda byla z nouze ctnost, páč rakety došly. Voni totiž místňáci nikdy na ten vyblidón moc nebyli a ešopy tehdá nebyly, děcka. Starej gróf to párkrát testnul, bylo to senzaboží a jezdilo to jako namydlenej blesk a taky stih zmiznout z chalupe dřív, než to zmerčila ta stará rašple, co s ním sdílela střechu. Navíc mu to starej vozka přelíznul lakem, páč s ním držel basu, neboť měl doma taky pěknou Hildu a tudíž byli na stejný lodi, jak se tak na horách řiká.
Vohledně názvu sme teda furt jako vepři, hale takňák si myslíme, že to souvisá s jednim z grófovych citátů. Se to nechovalo jako úpa slovo voclova, ale dyš jednou takhle vodcházel do místního svatostánku, věrný pohůnek jasně slyšál jeho poslední slova "lížeprdel". Jenže von podkoní nebyl žádné žénius a možeme byt radi, že si zapamatovál aspoň kósek.
Japa to vypadá?[editovat | editovat zdroj]
Viděls někdy plochý prkno? Teď nemyslim tvou spolužačku ze základky, ale takový to placatý dřevo, jak se z teho dá stlóct kolikrát aji králíkárna? No tak takle to vypadá. Ale aby to bylo jako děsňácky prďácký a mělo to ten swag, což je dneska hustě důležitý, tak to má špičky nahoru jak Helča Vondráčků rypák. Taky se to dělá v různějch barvách, aby to ladilo třá k růžovejm šusťákům, černýmů bavoráků a tak. Takže hoď čučku na vobrázek.
Sem slyšel, že prej je toho jako víc druhův...[editovat | editovat zdroj]
No jawohl, si slyšel rychtyk. Voni totiž takový líže só rozdělený na to, co s nima ceš robiť. Akorát s reformou pravopisu se už jim neřiká líže, ale lyže, páč někomu došlo, že lížujou jen fakt děsně tvrdý chlapi. A někdy teda i ženský, ale ty nejezděj šusem, ale sekaj vobloučky, což je jako super, páč se při tom vodbaru můžeš koukat na zadky ve šponovkách, ale není to vůbec hustý.
Sjezdovky[editovat | editovat zdroj]
Alias šusky. Šusky sou úpa nejvíc a dělaj se jako klasický anebo moderní. Klasický sou vhodný třeba pro skok na můstku (ale tam je úpa nejvíc nejdůležitější počasí). Těm modernim se řiká kurvingové lyže, což je z němčiny vod slova Die Kurve, což je horská horizontální pracovnice, která řízky na tědle lyžích po nocích masíruje, aby podávali lepčí výkony. Nebo tak něco, my sme tady všichni přes vědu, takže my tohle neporovozujem.
Běžky[editovat | editovat zdroj]
Běžky sou lyže, na kterých se (dost překvapivě) běhá. Zejména do hospody. Lidem, kteří se snaží umlátit na běžkách, se říká běženci a zrovna teď to není jako úpa dobrý to někde při pohovoru zmiňovat jako koníček.
Hádvěóvky[editovat | editovat zdroj]
Hádvěóvky, čili vodní lyže, sou lyže na vodu. Tak jako je třeba bagr na naftu, kůň na píci a žencký na boty, tak vodní lyže sou na vodu. Nacpe se tam voda a vono to lyžuje. Provozujou to převážně vosvalený metrouši, což my fakt nejsme, takže vo tom taky nic moc nevíme, ale věříme tomu, že je to veliká bžunda, páč sme to viděli v bedně v jednom seroši a tam bylo hodně roštěnek a všichni ti amíci se dost usmívali.
Co z teho kdo má?[editovat | editovat zdroj]
Prostej lid z toho má bžundu. Vlekaři z toho mají chechtáky, což je dobře. Půjčovny lyží z toho mají taky chechtáky, což je taky dobře a špitály z toho mají vodbyt na nadměrný zásoby sádry, což je taky dobře. Sem tam se k nějaký škváře dostane i funebrák, ale to je jen taková bokovka a to nestojí za řeč, ale jinak je to taky dobře. Nicméně nadšení z pojíždění na fošnách z kopce poskytuje zaměstnání hoteliérům, prsonálu restaurací, horským sociálním pracovnicím a lanovkářům, kteří jsou napojeni na tzv Vlekařskou mafii, co vo ní státní telina dává pravidelně v zimě reportáže. Což je teda taky dost dobře.
Celkově se tomuhle cirkusu říká horský turismus a z toho má největší radost Ministerstvo financí páč to hodí nějakou kroupu a je co rozfrncat při výstavbě silnic.
Kám jinám?[editovat | editovat zdroj]
