Dr. Thomas

Dr. Thomas (zvaný Koumák) je kapacita, jedinečný fenomén, výrazný zjev současné vědy a pedagogiky, je to pojem.

Mnozí o něm říkají, že je to „správný chlapík“, někteří mu sice nemohou přijít na jméno, leckdo však v něm vidí svůj vzor, početná menšina si ale myslí opak, zatímco nezanedbatelná skupina nihilistů popírá jeho existenci, kdežto jiní to vidí zcela opačně. Zcela všichni, až na mnohé jednotlivce, se však ekumenicky shodují na tom, že na tuto výjimečnou polofiktivní mýtickou postavu mají vesměs rozličné až protichůdné názory.

Dětství

Podle tradice se narodil před mnoha lety v kočáře v kočovné rodině kočího a kočky. Podle hodnověrných zpráv^[zdroj?]­ jeho kmotrou byla jeho vzdálená nevlastní prateta, podle jiných nepotvrzených zpráv^[zdroj?]­ to byla sestřenice ze třetího kolene, některé relevantní zdroje^[zdroj?]­ však uvádějí, že se vůbec neznali. S určitostí však dnes již víme, že písemné prameny o tom mlčí.

Již od útlého dětství často kočoval v kočárku po kamenitých cestách mezi úrodnými poli a hlubokými lesy, obklopen vším živým, počínaje viry a bakteriemi, přes houby, plísně, mechy a křoviny až po mohutné (bao)baby, potkával nezmary, nálevníky, červy a další hovada, od brouků přes žížaly, myši a hady až po hyeny a zavilé šakaly, a občas i člověky. Tyto rané zážitky v něm vybudily lásku k přírodovědě, jmenovitě pak šutrosloví, rostlinopisu, živočichopisu a lučbě.

Vzdělání

Strukturní vzorec cyklomethanu
(kresba tužkou ve školním sešitě 1. třídy obecné školy)

Brzy po jeho narození se jeho kočovná rodina konečně usadila. Maličký Thomasek v novém domě konal svá pozorování, prováděl pokusy a po zvednutí prkýnka zálibně pozoroval Brownův pohyb a základní formy života na vodní hladině ve velké porcelánové oválné toaletě. V první třídě obecné školy pak s nadšením psal do svého sešitu slova: „My Má–M≡E Mí=S–U → Ó₂ + My S≡E Má–M≡E!“ Jednotlivá písmena přitom spojoval čarami a nepopsaná místa pak vyplňoval různými abstraktními kresbami. Při psaní používal obyčejnou tužku s ostrým hrotem, na nějž velmi usilovně tlačil, snaže se tak přeměnit tuhu v diamant. Jeho rané písemné práce jsou proto dnes dvojnásob cenné, neboť kromě drahokamů obsahují i perly, totiž mnohé moudré myšlenky vzešlé z jeho rozčepýřené hlavy.

Z jeho pozdějších školních prací se mnoho nezachovalo. Texty a kresby vytvořené duběnkovým inkoustem vlastní výroby časem dokázaly většinou zcela rozpustit, ba i rozežrat použitý papír, a pokud to papír vydržel, jsou velice jedovaté. V moderní době jsou jeho vitální replikovatelné skvělé myšlenky v elektronické podobě neustále ničeny a mazány antivirovými programy, které nedokáží rozpoznat jejich genialitu a pro jejich neobvyklost a životaschopnost je mylně detekují jako ohrožující.

Vědecká práce

Po úspěšném absolvování mnoha vzdělávacích ústavů, vědeckých kongresů, stáží, studijních pobytů a terénních výzkumů v rámci celého dosud známého světa se brzy zaslouženě stal takovou všeobecně uznávanou kapacitou, že záhy předčil všechny dosud vyrobené kondenzátory. K tomu přispěla i jeho pilná publikační činnost, k jejímuž výčtu by dnes nestačily ani všechny servery Necyklopedie.

Navzdory tomu je dnes Dr. Thomas i přes svůj nesporný lokální věhlas ve světě zatím málo známý přírodovědec a pedagog světového formátu a významu. Jeho přínos lidstvu teprve čeká na docenění, přesto však dosavadní výsledky jeho práce jednoznačně odhalují jeho nekonečný potenciál. Díky svému potenciálu dokáže snadno vyvolat napětí a jiskření, přitom však stále srší svým svérázným vtipem, který však některým moc humorný nepřipadá. Ačkoli jde o postavu více než reálnou, mnozí jej mylně považují za postavu imaginární, snad pro jeho nevídaný široký rozhled a neuvěřitelně pestrou šíři záběru.

Obálka autobiografické knihy Mladý hodný chemik

Kromě nesporného přínosu na mnoha vědeckých polích i přímého pedagogického působení (které však někteří zpochybňují) je také spoluautorem mnoha praktických knih, namátkou jmenujme učebnici aplikované biologie Jak na křečka či oblíbenou autobiografickou příručku Mladý hodný chemik. Další jeho skvělá díla na své vydání netrpělivě čekají. Nepochybně jeho nejvýznamnějším vědeckým počinem v oblasti paleoufologie jsou jeho nedávné vykopávky, které v kvartérních postglaciálních usazeninách provedl a datoval za použití geologického kladívka a radionuklidové rentgenfluorescenční analýzy. Tím definitivně potvrdil pravost tzv. Rukopisů Buďánkovských a v nich obsažené Mensovy legendy.

Pedagogická činnost

Ačkoli jeho četné publikace obsahují jen málo autobiografických zmínek, lze jejich pečlivou analýzou rekonstruovat podobu jeho stolní laboratoře, kde koná své pokusy a kterou nazývá „stolní tělocvična“ (v latinsko-anglickém originále: „Mensa gymnasium“). Zjevně jde o speciální pracovní stůl, který si sám sestavil ze zbytků ping-pongového stolu a stolního fotbálku (odtud nejspíš název „tělocvična“, angl. „gymnasium“). Těžiště jeho vědecké práce tkví ve šlechtitelství řepy červené (Beta vulgaris var. vulgaris) a řepy cukrové (Beta vulgaris var. altissima), z nichž se snaží vyšlechtit řepu žlutou (Beta thomasensis var. flavum) a řepu solnou (Beta thomasensis var. salsa), a naopak. Zvlášť významná je i jeho neúnavná práce v terénu na nevzdělaných kamenitých řepných polích, kde se snaží trpělivě a s nezdolným enthusiasmem vyšlechtit zdravé bulvy.

Pokusné řepné pole

Sice někteří jeho životopisci mylně namítají, že se nejedná o bulvy řepné, nýbrž o hlavy studentů, ale nedokáží ani přibližně lokalizovat příslušnou školu a uchylují se k tvrzení, že jde o školu kočovnou či podzemní, proto jejich vykonstruované hypotézy zůstávají pouhou snůškou domněnek. Většina životopisců ho považuje za předního odborníka v oblasti zemědělství, který se sice ve volném čase věnuje kutilství a působí i na mnoha jiných polích, zpochybňuje však jeho činnost na poli pedagogickém.

Nicméně ať již se přikloníme k názoru, že snaží vyšlechtit zdravé řepné bulvy či studentské hlavy, s jistotou víme, že jeho činnost je neúnavná. Do jeho laskavých rukou přicházejí jen pečlivě vybraní jedinci, představující ta nejlepší geneticky nemodifikovaná 2 % celé populace. Tito předvybraní jedinci pod jeho vedením procházejí mnohými náročnými testy odolnosti vůči kamenům, rostlinám, živočichům a chemikáliím. Ti nejodolnější se pak stávají jeho „pravou rukou“.

Pomocí svých „pravých rukou“, kterých mívá na každém řepném políčku několik, přenáší kameny a knihy či jiné rozličné exponáty, preparáty, modely, plakáty, dataprojektory, notebooky a další potřebné pomůcky. Svou vlastní původní pravou rukou (zřídkakdy levou, tu používá k jiným činnostem) pak nelítostně trestá výtržníky, desperáty, provokatéry, lenochy a nedovzdělance. Jako nejvyšší výchovnou formu trestu používá nejčastěji normalizovaný bílý papír formátu A4, na který vlastnoručně svým nezaměnitelným (a nečitelným) rukopisem nelítostně zapisuje ke jménům hříšníků velké nuly. Zápisem na bílý papír však trest nekončí, jelikož všechny nuly jsou pak bezprostřeně převedeny do elektronické podoby, kde se následně stanou vstupními hodnotami složitých výpočtových vzorců, které při zohlednění všech aspektů a vah po statistickém zpracování vydají každé pololetí nesmlouvavě přesnou výslednou hodnotu známky. Řepné bulvy, které vyhoví jeho přísným kritériím, jsou pak ponechány na poli do dalšího roku.

Plány do budoucí budoucnosti

Tato kapitola reaguje na neaktuální události

Informace zde neuvedené se vzhledem k ustálému vývoji mohou průběžně neměnit.

Pokud nějaká budoucnost bude, buď v budoucnu, nebo dříve či později, bude buď růžová, nebo nebude.

Pokrok nelze zastavit, a tak kromě dalších a dalších podob státní maturity budou experimenty včetně slepých uliček probíhat i na poli řepném. Nové barevné i chuťové odrůdy řepy jistě obohatí biodiverzitu i leckterou univerzitu. Materiálu k experimentům je dost, neboť jde o zdroj obnovitelný a každý rok dorůstají nové čerstvé řepné bulvy (ačkoli stejně jako u vína, každý rok je jiný a některý se holt nepovede).

K tomu nám dopomáhej i všemohoucí a vševědoucí bůh Cermat…