Časoprostor

Tento článek může obsahovat výsledky vlastního výzkumu!

To je ale moc dobře, protože vlastní výzkum zaručuje faktickou správnost, kterou často nespolehlivé nebo lživé zdroje neposkytují.

Časoprostor je základní a jednoduchý fyzikální koncept. Je vlastně tak jednoduchý, že se divíme, proč jste vůbec hledali tento článek.

Časoprostor má pět dimenzí. Ne čtyři, ne šest, ale právě pět. Nebyly vybrány náhodou, ale jako pocta Karlu Poláčkovi a jeho populárně naučné publikaci „Bylo nás pět“, která se právě časoprostorem, jeho kontinuitou a směřování mnohovesmíru zaobírá. Aby to bylo pochopitelné i mladším čtenářům, používá příměry z dětského prostředí na malé vsi, aby to ti malí fakani pobrali a cenné znalosti se zabydlely v jejich dutých hlavičkách. Uznejte, že vyprávět o skupině bezdomovců v Práglu by mladé čtenáře nebavilo a kniha by tak musela být povinná četba na středních školách, aby aspoň nějaký puberťák napsal do Googlu „bylo nás pět rozbor“.

Každý, kdo knihu opravdu četl, si samozřejmě uvědomí zjevná fakta. Hrdinové příběhu se pohybují v trojrozměrném prostoru po škole, vsi, obchodech a tak, což pokrývá osy x, y a z. Jak čtenář postupuje knihou i dějem, pohybuje se na ose t, tedy v čase. Je možno se v čase vrátit a číst si část znovu, případně začít číst pozpátku a tím se děj pěkně reverzovat. V okamžiku, kdy hlavní hrdina a vypravěč v jedné osobě ochoří spálou, upadne do halucinací a další vyprávění je o pobytu v daleké Indii, je čtenáři odhalena doposud skrytá pátá úrověň – zmar, čili entropie. Entropie se na rozdíl od ostatních dimenzí nedá zvrátit, je nevyhnutelná a jednosměrná jako lístek do blázince.

Rekapitulace aneb stručný výcuc

Dimenze časoprostoru jsou:

• Šířka – od támhle až po támhle. Horizontální osa x. Zleva doprava a zprava doleva. Např. sledování tenisového míčku.
• Výška – od hluboko po velmi vysoko. Určuje umístění svisle, tedy zdola nahoru a zhora dolů. Označujeme ji jako osu y. Představte si vnadnou dámu na trampolíně. Vaše oči se soustředí na tělesa pohybující se po ose y.
• Hloubka – od tady až po támhle kdesi daleko. Ačkoli matematicky jednoduchá, dost se v tom chybuje. Problém s touto dimenzí mají muži u pisoáru a ženy při parkování. Doběhnete-li na zastávku a vidíte právě odjíždějící autobus, zklamaně sledujete objekt na ose z.
• Čas – od kdysi po bůhvíkdy. Nelineární dimenze, prakticky ohraničená starými dobrými časy a chmurnou budoucností. Osu označujeme jako t. Dimenze je obousměrná za použití stroje času v podobě automobilu DeLorean nebo takovém tom šlapacím křesle.
• Entropie – míra (nejen) morálního úpadku. Zpočátku bylo všechno v pořádku a je to jen a jen horší. Což je dobře, jinak by nebylo na co si stěžovat a nebylo by proč provozovat sociální sítě a tuto encyklopedii. Osu označujeme jako e, což pochází ze staročeského „eklhaft“. Důkazem, že Čas a Entropie jsou rozdílné dimenze je fakt, že v zemi, kde zítra již znamená včera bylo všechno na prd už předevčírem.

Kombinací těchto dimenzí získáme přesnou souřadnici, kde se nacházíme, kdy se tam nacházíme a jak moc je všechno v prde… čudu. Známe-li přesné umístění, můžeme se na tuto situaci odkazovat ve svých memoárech nebo vyprávění v pečovatelském domě. Nebo se tím naopak vytahovat před kamarády v hasičárně a získat za to cenné společenské body. Víme-li, kde jsme se přesně nacházeli (např. v hospodě, druhý stůl od pípy, židle u okna, středa 22:13, sjetý jako galuska) a zároveň víme, že o tom nikdo neví, můžeme udat jiné, uvěřitelné souřadnice – doma, u televize na gauči, středa 22:14, usnul jsem a tak ani nevím, co dávali v bedně – a to nás může zachránit od výčitek, studené večeře a povinné návštěvy drahé matičky. Pokud tedy dokážeme včas schovat ty zasviněné kalhoty a opravit branku, do které jsme se toho večera prostě nemohli vejít.

Spojnicí jednotlivých bodů v pětidimenzionálním časoprostoru získáme trajektorii, tedy trend. V ilustračním příkladu je trend zcela jasný.