Jedna flaška nestačí
Nebo toto téma alespoň kdysi dávno bylo aktuální
| Jedna flaška nestačí | |
|---|---|
| Zeman proti Církvi. | |
 | |
| žánr | Akční / Dobrodružný / Thriller / Krimi / Založeno na skutečných událostech |
| originální název | One Bottle is not enough |
| stát | USA / Česko |
| rok | 2013 |
| délka | 34 minut |
| formát | 1:1 |
| produkce | Filmová Studia PLDR |
| námět | Ian Fleming |
| režie | Smršín |
| hrají | Miloš Zeman, Karel Schwarzenberg, Petr Nečas, Petr Liška, Miroalsv Kalousek, Henryk Lahola, Robert Caryle, M. Putna a také Miloslav Šlouf |
Jedna flaška nestačí je další, v řadě již pátou bondovkou s Milošem Zemanem v hlavní roli. Je to také první krátkometrážní bondovka, kvůli čemuž se úvodní titulky smrskly jen na první dva takty.
Úvod[editovat | editovat zdroj]
Miloš, který se s ovacemi vrací do Prahy, po úspěšném zásahu v NORADu, kde zabránil rozpoutání Třetí Světové Války unaven sedne do křesla ve své pracovně a otevře si lahev dobré jihomoravské Slivovice. Pustí si televizi, kde je reportáž o jeho hrdinském činu. Miloš, dobře naladěný se dívá do dokumentů, které musí podepsat, když najednou vidí, že má podepsat uznání profesorství nějakého teologa Putny. Vyndá pero, chce napsat svůj podpis, když tu se mu najednou rozšíří zorničky (a to není slivovicí), ale tím, že si vzpomněl, kdo ten putna je.
Flashback[editovat | editovat zdroj]
V roce 1952 pracoval Miloš na stáži ve věznici v SSSR, v Lubjance a roznášel vězňům šlichtu. Jeden z věžňů si všiml jeho cizího přízvuku a promluvil na něj česky. Miloš se slitoval a dal všem v cele o pět gramů šlichty navíc. S jejich celou si vytvořil docela dobrý vztah, ale při jedné vězeňské vzpouře se přichomýtl na chodbě k útěku vězňů a onen vězeň ho švihnul židlí. Na odchodu prohlásil: "Já jsem Putna a nezapomínám. Jednou se ještě uvidíme"
Korektura[editovat | editovat zdroj]
Milošův lihem zakalený mozek si to celé dal špatně dohromady. Přece jenom, dlouhodobá paměť už není to, co to bývalo, s Putnou se v Lubjance vidět nemohl, poněvadž to ještě nebyl ani na světě, ale skutečně se potkali. Miloš byl zrovna o víkendu s Václavem Klausem v Praze, někdy kolem roku 1998 a po pár lahvích v hospodě ho Klaus navnadil, aby s ním šel do klubu. Miloš souhlasil, nevěda, že ho Klaus táhne do jednoho z klubů v Žitné, kde jsou návštěvníci jen jednoho pohlaví. Miloš vypil celý bar a na tanečním parketě se značně odvázal. Poté se ale dostal na záchod, kde usnul. poté již nebyl takový, jako dřív. Ráno si vzpomněl na jediné. Jeden z jeho "zasvětitelů" se jmenoval Putna.
Zápletka[editovat | editovat zdroj]
Miloš se snaží dostat se Putnovi na kobylku a potichu ho odstranit. Q mu na to dá GAZ 24, fungující na jaderný reaktor, se vznášedlovými pláty, které okopíroval z filmu Návrat do budoucnosti a Makarov s jedovatými náboji. Miloš se proplíží do jeho bytu, ale Putna ho přemůže krucifixem, který mu zasekne do obočí. naštěstí je v bytě tma, takže Putna nevidí, že je to Miloš. Miloš uteče a snaží se dostat Putnu politicky. Odmítne mu podepsat profesuru.
Eskalace[editovat | editovat zdroj]
Tímto Miloš rozeštve polovinu České Republiky a tím začne bitva o Pražský hrad. Zatímco hrad začne obléhat Vojsko pod vedením Karla Schwarzenberka, Miloš Zeman a jeho parta věrných se brání zuby nehty a nechtějí se Hradčan vzdát. Miloš do ampliónů vysílá své bonmoty, které podrývají morálku obléhajících, zatímco čeká na posily z Brd a Kbel. Na jeho straně jsou hlavně představitelé ČSSD a KSČM, vyzbrojení Samopaly vz. 24, kulomety PK a Jiřím Paroubkem, který při svých rychlých, ale smrtících vpádech do nepřátelského týlu s rotačním kulometem v ruce rozsévá strach. Vojtěch Filip roztavil sochu T.G. Masaryka u hradní brány a vytvořil z ní minomet, který láduje evropskými vyhláškami a kancelářskými sponkami. tato nálož má účinný rádius až deset metrů. Mezitím, na druhé straně Karel Schwarzenberg promýšlí, jak nejlépe napadnout hrad směrem z Nerudovy ulice za použití lehké obrněné techniky, jako například Škody Fabia pobité dřevěnými fošnami. Miroslav Kalousek zatím projektuje tvorbu tunelu pod nádvořím hradu, aby mohl dynamitem odpálit hlavní stan, ale nezničit historicky cennou svatovítskou katedrálu. Tomio Okamura zakládá svou vlastní iniciativu, za předání hradu do soukromých rukou a přidělení České Republiky Japonskému císařství.
Vyřizování osobních záležitostí[editovat | editovat zdroj]
Miloš, jednu ruku zastrčenou po napoleonsku do saka, kouká na hořící malou Stranu, kde propukají občanské nepokoje. Stojí na cimbuří svatovítské katedrály a promýšlí další postup. Vtom ale slyší za sebou kroky. otočí se, vytáhne nůž rybičku a vyzve "toho idiota, aby okamžitě vylezl ze stínu" není to nikdo jiný, než Henryk Lahola, který si s Milošem zadováděl už před pár dny v Americe. "Myslel jsem, že jste zemřel, Laholo" "to jste si myslel špatně, proklínám Vás do šesté generace vy bezvěrče! Jak si můžete dovolit takto vystupovat proti takovému bohabojnému člověku, jako je právě pan putna?" ůTo je jednoduché, a právě proto vám to nevysvětlím vy idiote, radši vás propíchnu" Miloš se po Laholovi ožene nožem, ten na něj ale vytáhne svou knihu, která má tři tisíce stran a přelomí Milošovi ruku. Napřahuje se znovu, aby ho švihnul po hlavě, ale Miloš ho zasáhne jedovatým nábojem z Makarova. Lahola přepadne z balkónu dolů. Určitě jsme o něm neslyšeli naposled.
Geniální plán[editovat | editovat zdroj]
Druhý den ráno Miloš snídá a promýšlí, zda bude lepší nechat Jiřího Paroubka vyskočit zezadu na Petra Lišku nebo jestli už dorazí tanky T-72 a houfnice DANA. Vtom ho ale napadne geniální nápad. Seběhne do sklepa, vezme svůj obří, pětisethektolitrový demižón slivovice, který dostal od Polského prezidenta, zahustí ho moukou a v pracovně Bohuslava Sobotky vezme letadélko na dálkové ovládání, do kterého naloží tuto směs. Napalm je na světě. Začne letadélkem kropit nepřátelské linie. Celá Praha hoří. Brňané oslavují. Nad středními Čechy se vznáší rudá záře.
Deus Ex Machina[editovat | editovat zdroj]
Zrovna kdy Miloš s maniakálním smíchem honí Petra Nečase po Pankráci svým letadýlkem, kníže Václav Klaus obědvá s Livií a blanickými rytíři pod horou Blaník. Zrovna se, stejně jako každých sto let probrali z kryokomor, aby doplnili živiny a tím mohli být nápomocni českým zemím v dobách ohrožení. Všichni si ještě pamatují, jak je něco málem probralo v roce 1968. Najednou se ale ozve rudý poplach. Václav se svými věrnými je vyprovozen Livií a míří ku Praze. Když vidí své milované město zdevastované, vzlétne a celé ho uhasí. Poté vnese mír do srdcí bojujících. Miloš Zeman začne utíkat směrem na východ, ale v Libni ho Václav najde a řekne: "Hmm, Miloši, víš, já ti tedy, hm, no, odpouštím. Dostáváš amnestii."
Rozuzlení[editovat | editovat zdroj]
Miloš Zeman slavnostně předá Putnovi titul a svět je opět zachráněn.
