Hantec

Z Necyklopedie
(přesměrováno z Brněnština)
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání

„Ve šrajtofly mám furt dost chechtáků, aby byla ještě čuryna, ale už žádný špinky a škopky, hópnu pěkně šalinó do štatlu na betelnó brču a ňáké chálec a budu aspoň mít čisté květák ... no ty khááávo, jsem se asi phehekl ...“

- Václav Havel

„I must say I was wonderfully surprised how our honeymoon turned out to be something really extraordinary, what I loved most is that z Kénigu to šalinó do Štatlu na Špilas koštne míň jak průměrné franta vyfajčí čtyry špinky nebo vyslópe ze pět flaší betelného bahna.“

- Winston Churchill na hradě Veveří při své svatební cestě po Evropě
Yin and Yang.svg

Tento článek na téma "Hantec"

pojednává o opačném tématu než článek Pražština.

Chcete-li se pobavit a ne se jen dozvídat nové užitečné věci, podívejte se na heslo Hantec na české Wikipedii.
Nehopsající Wikipedie.png

Hantec (anglicky: „The Language“; německy: „Die Scheisse[1], čínsky: „汉的字“) je předchůdce a současně nástupce dnes již zastaralé češtiny.

Dům TyVole na Konečníkově náměstí ve Štatlu nemá s hantecem nic společného, ale to není důvod, proč to sem nedat.
Svatý otec v Brně žehná: „Štatlu a světu“

Vznikl v dobách Rakouska-Uherska formalizací tehdejších německých vulgarismů, později byla do jazyka přidána vulgární slova z cikánštiny a tím byl položen základ dnešního spisovného Hantecu a tím i dnešní spisovné češtiny. Hantec zažil největší rozmach v dobách takzvaného národního obrození, doby kdy německá armáda usilovala o ovládnutí světa s cílem obrodit německý národ, tehdy byl hantec užíván především českými vlastenci, aby ti se tak odlišili od Němců.

Hantec byl totiž v této době natolik vulgární, že každému bylo jasné, že jen Čech se může takhle vyjadřovat a tím se čeští vlastenci odlišovali od vlastenců německých, rakouských, moravských, slovenských, maďarských a vůbec od kde koho. Hantec byl později kodifikován jako oficiální spisovný jazyk pod názvem Český jazyk, o což se zasloužil především T. G. Masaryk na konci 2. světové války, po porážce Napoleonovy armády v bitvě na Bílé hoře v Brně, tato velkolepá tanková bitva změnila průběh dějin na dlouhou dobu.

Hantec od té doby prošel dramatickým vývojem a dnešní Český jazyk už není zcela onanen původní Hantec, původní Hantec nezůstal zcela zachován ani na území dnešního Štatlu, ale Štatlařská podoba Hantecu je podle předních evropských lexikologů nepodobnější tomu původnímu. Zajímavostí je, že mnohá slova z Hantecu, která v něm původně nebyla považována za vulgární dnes vulgární jsou. Například ono slovo začínající na „P“, kterým se dnes ve vyšších vrstvách společnosti (např. mezi gynekology) označuje vulva, původně znamenalo cosi jiného, bylo to obecné označení pro podstatu věci, něco, co je téměř to jediné, na čem u dané věci záleží, pro to, co je de facto to jako jediné na dané věci důležité, střed, podstata věci a podobně.

Nebo například slovo začínající na „Č“, kterým se ve vyšších vrstvách společnosti (např. mezi urology) označuje mužský penis a ve vrcholné politice člena opoziční partaje, původně označovalo něco, co nikoho sice nezajímá, ale často se o tom mluví, hlavně mezi mladistvými pod 18 let, kteří se každý pátek nebo sobotu vrací z hospody ožralí jako prase. Naproti tomu například dnes běžné slovo „feministka“, bylo v dobách národního obrození natolik vulgární, že za jeho pouhé vyslovení jste mohli okamžitě být zatčeni a následně popraveni za obecné pohoršování, urážku Třetí říše, vlastizradu a jiné tehdy těžké zločiny.

Dnešní hantec je významný a proslavený evropský jazyk, který ovlivnil řadu dalších evropských jazyků, především němčinu, ve které můžeme jeho stopy najít dodnes. Součástí hantecu původně byla i jistá gestikulace, ta se dnes již téměř zcela vytratila a zůstává pouze po světě proslavený hantecký zdvižený prostředníček, původně znamenající co si jako: „Urbi et orbi“ („Štatlu (Brnu) a světu“); v době vniku hantecu nebylo křesťanství tak populární, jako dnešní satanismus.

Číslovky v hantecu[editovat | editovat zdroj]

  • Jeden
  • Oba
  • Fšeci
  • Hodňe

Špizni taky[editovat | editovat zdroj]

Český jazyk | Brno | Brno/hantec | Brněnské hlavní nádraží | Prágl | Nové Brněnské Nádraží | Brněnské metro | Franta Kocourek | Morava | Mordyje | Mlata na Bílendě 16 kilo 20 | Šalin | Šalina | Tokio Hotel | U pavouka | Zvratka

Malý slovník spisovného hantecu:[editovat | editovat zdroj]

  • bahňák – pivo
  • bahno – pivo
  • bagel – bageta
  • békať – zpívat, řvát
  • blato na hřišti (mít) – posrat se
  • betonová džungla – město
  • blemcat – žvanit
  • borec – chlapec, muž
  • Bradek – Radek
  • brblat – mluvit si něco pod nos
  • brča – limonáda
  • brélit – dívat se
  • brdek – kopec
  • brikula – stará žena
  • břuch – břicho (velký pupek)
  • bucnout – lehnout si
  • bóchat – pracovat, bubnovat
  • bordel v řepě – zmatek v hlavě
  • bugr – hluk
  • buchec – bití, výprask, rvačka
  • burizon – vesničan
  • but(k)y – boty
  • cálovat – platit
  • ceres; dé tomu céres! – plyn; šlápni na plyn, přidej plyn
  • cimra – místnost
  • cinknout se – opít se
  • čoch – chlastačka
  • čornout – ukrást
  • crcat sa – loudat se, courat se
  • cvaknót si – napít se (alkoholu...)
  • cug – vlak
  • čahón – dlouhý (vysoký) člověk
  • čumil – turista
  • čuňa; dát přes čuňu – tvář; dostat přes hubu
  • čuryna – legrace
  • ďebna – bedna
  • děcka, dem – kamarádi, jdeme
  • dědina – vesnice
  • dlabat – jíst
  • dobrman – dobrý člověk, dobrák
  • dohukaný – vyděšený, vystrašený
  • domorodec – místní obyvatel
  • drandit – řídit
  • dráty – troleje
  • drichmat – spát
  • dřistat – plácat nesmysly
  • dutinky – cigarety
  • dyňa – tykev, dýně, hlava
  • džuzna – díra
  • fachčit – jet
  • fajka – cigareta
  • fčíl, prám fčíl – teď, právě teď
  • fifka – sklenice
  • filcovat – ohmatávat, osahávat
  • flanděra – láhev
  • flaša – láhev
  • flétna – občanský průkaz
  • floncek – mužský pohlavní úd
  • fofry – spěchy
  • fókačka – cigareta
  • formule – automobil
  • fučet – kouřit
  • fujara – cigareta
  • gábl – jídlo
  • glgat – pít
  • gólka – svatba
  • grupa – skupina
  • házet drátem – telefonovat
  • hicna – horko
  • heksenšus – blokáda páteře
  • hemple, gample – houby
  • hlasit – říkat
  • hodit bobek (na něco) – vykašlat se (na něco)
  • hodit cara do porculánu – vymočit se
  • hodit čučku – podívat se
  • hodit kramle – utéct
  • hodit lištu – spadnout
  • hodit mastnou tyč – pozvracet se
  • hokna – zaměstnání, work
  • hňup – hloupý člověk
  • huča – barák, čepice
  • jebnuť – praštit
  • ka(dy)ma – kudy
  • kamrlík – pokoj
  • knajpa – hospoda
  • kocur – pěkný kluk
  • koňa kočka – kočka, hezké děvče nebo žena
  • kočky litaji – ošklivo
  • krabice – aparát
  • krýgl - pivní sklenice
  • květák – hlava
  • mastná tyč – MHD
  • nadrátovaný – opilý, ožralý
  • nasápali – nastoupili
  • nakópit – nakoupit
  • natáhlo mě – zvedl se mi žaludek
  • nepiči – abstinenti
  • odplivnout – vyblít se
  • parazol – deštník
  • pecka – 1 dal
  • Pepíci – Pražáci
  • pofučet – pokouřit
  • prýgl – Brněnská přehrada
  • přicmrndnout – vyčůrat se | malinko přidat
  • přislintat – přijít
  • psí bóda – ubytovna
  • pyskovat – odmlouvat
  • reštika – hospoda
  • retych – WC
  • rynťák – pervitin
  • řepa – hlava
  • saláma na nohách – jezevčík
  • slopat – pít alkohol
  • stará škatula – ošklivá stařena
  • studna – žaludek
  • šábnout se – rozdělit se (o něco)
  • šalina, šmirgl – tramvaj
  • šalinkarta - předplacená jízdenka MHD
  • škatula, šochtla – krabice
  • škopek – pivo
  • šlahnúť – mrštit, vpravit intravenózně
  • šnicl – řízek
  • špica, špicové - výborné, výborný
  • špinka, válec, kóřka, retko, róra – cigáro
  • šprcka - prezervativ
  • šprnda – podprsenka
  • Štatl - Brno
  • štatl - jakékoliv město (kromě Práglu)
  • štreka – dlouhá cesta
  • švábi – hosti
  • švihadlo – průjem
  • tykadlo, trajf, šrágáč – trolejbus
  • vajco – vejce
  • vrakáč – parkoviště
  • vyčvachtat sa – vykoupat se
  • vyfičet – rychle odněkud vypadnout
  • wecko – wc
  • z tama – odtamtud
  • zaděláno – špatně v žaludku
  • žampšpecka – žampión
  • zbóží – obsluha

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]

Lengua2.jpg Jazyky

angličtinaarabštinaarumunštinaC++cvikovštinačeštinaČeština 2.0čínštinadadštinaEinsteinův jazykesperantofinštinagympláčtinahantecholešovštinainglyšjaponštinajódlováníkatalánštinaklingonštinakopíjská češtinakopřanštinakrilštinakřivočeštinakvětomluvalatinalispmaďarštinamamynkovštinamongolštinamoravštinaněmčinapapájštinaplzeňštinapo našymupolštinapražštinarumunštinasadštinaslovenčinastaroangličtinastaroněmčinašarišštinašpanělštinaučitelštinavietnamštinavědečtinazjednodušená češtinaženština

  1. Název pocází od pražských Němců, kteří nenáviděly čechy (národ) i Brno.