Kazisvět VI.

Kazisvět VI.
Biografické informace
Vlasy	zrzavé
Narozen	cca 1263
Úmrtí	1309
Rodina	sestra Tetislava
Náboženství	křesťanství
Tituly	král český, markrabě korutanský, suverénní vládce Dolních Mrdoklečí (okres Pardubice)
Předchůdce	Kazšuk VII.
Dobré skutky	rozvoj uhelného a železářského průmyslu

Kazisvět VI., z Boží vůle král, mocný panovník a hlava pomazaná, byl reformátor a zásadní postava Českých dějin.

Život

Kazisvět, celým jménem Kazisvět Vojeldort Animuk von Hohenlohen und zu Niederschwall, se podle kronikáře Kosma narodil jedné bezmračné středeční noci okolo roku 1263. Podle pověsti se u kolébky zjevily tři sudičky - jedna mu dala moudrost, druhá mu dala odvahu a třetí, která mu měla dát krásu, se shodou okolností zcákala jak mužik a namísto na královský hrad dorazila na místní internát střední svářečské školy. Sudička si vynutila vstup násilím a místní dobrovolné sdružení paniců druhý den ukončilo činnost pro nedostatek členů.

Kazisvět byl hodné dítko a rodiče se mu věnovali. Kazisvět čas strávený s matkou a otcem miloval, zejména kreativní hry. Nejraději s ním hráli na schovku a na slepou bábu a jak dokládá dochovaný úryvek z jeho deníčku (str. 24 - 692), hráli často. Prakticky až do jeho puberty, kdy začlo být pobíhání po hradě s papírovým pytlíkem na hlavě a narážení do různých předmětů divné. Tou dobou umírá nudou též jeho kojná Hermenegilda, přezdívaná Déčka. Ta dvora zůstala z charitativních důvodů, protože pantáta královi pohled na ni činil radost. Královna Plošina XII. s tím sice nesouhlasila, ale nemohla s tím nic dělat.

Sestra Tetislava se narodila, když bylo Kazisvětovi jedenáct let. Sudička s krásou tentokrát dorazila včas, ale ta s moudrostí zakufrovala v brněnském metru a tak víme, že Tetislava byla blondýna. Král se sice podivoval, jak je to možné, když všichni jeho předci byli zrzaví jako liška, ale Mendel ještě nestihl dělat ty svoje triky s hráškem a tak se o dědičnosti nevědělo ani zblo. Navíc světlovlasý biskup, tvrdil, že je to Boží vůle, takže pohoda.

Kazisvět se se sestrou vídal zřídka, protože zatímco ona plnila plínky, on musel sekat latinu, matematiku a učit se šermovat, jak se na následníka trůnu sluší a patří. Když se pantáta král odebral do věčných lovišť a Plošina XII na letohrádek v Pičíně, byl již plně připraven převzít břemeno vládnutí. S pomocí vzdělaných poradců zrevidoval sociální daň, zavedl bezplatné zdravotnictví, na které přispíval každý z výplaty a podíval se na zoubek elektromobilitě, která se chystala převzít vedoucí úlohu v dopravě za pomoci tučných dotací z Bruselu. Po zralé úvaze proto přikázal znovuotevřít uhelné doly a rozjet hutě. Záhy se království stalo jedničkou v exportu železa, zbrojní výrobě a distribuci popílku. Díky uvolněné migrační politice také umožil otevření vietnamských večerek v každé obci.

Jakožto osvícený panovník zavedl také levostranné řízení (vpravo chodil plebs) a nechal stavět první dálnici Plzeň-Praha, aby urychlil dodávky piva do metropole a místní nemuseli pít Staropramen Byrokraté a ochránci přírody zpočátku zavalili královskou kancelář připomínkami a stížnostmi, ale ledva nechal pár aktivistů ukřižovat, veřejné referendum stavbu posvětilo jako účelnou a naprosto nezbytnou. Za pomocí neplacených dobrovolníků začaly vznikat první kilometry a kruhový objezd s celnicí u Berouna.

Zasloužil se také o rozvoj vzdělanosti. Vysoká škola života byla sice i nadále bezplatná a dostupná prakticky veškerému obyvatelstvu, ale kvůli bohatnutí populace bylo třeba stále více právníků. Proto na Plzeňské univerzitě zkrátil dobu výuky z pěti na tři roky. U zvláště nadaných studentů pak i na půl roku. Díky tomu se mezi obyvateli rozmohlo souzení se o každou blbost a to do eráru přinášelo další morgoše.

Kazisvět si byl vědom faktu, že informace jsou nejdůležitější. Proto zavedl první kartotéku k evidenci obyvatelstva. Naštěstí pro něj, o GDPR v té době nikdo neslyšel, a tak činnosti nic nestálo v cestě. Terénní pracovníci sběru informací, takzvaní "Feldinformanten" byli mezi lidmi oblíbení. Obyčejní lidé, domovnice, uliční výbor a sousedka nad vámi stály v zástupech před jejich kancelářemi (tzv. "Bonzamt"), protože se jinak neměli s kým o místní znalosti podělit. Knězi totiž stále drželi zpovědní tajemství a o drby neměli zájem. Z poskytování informací vrchnosti se pak stala lidová tradice, která vydržela dodnes.

Křížová výprava

V té době byly sňatky domlouvány mnoho let předem a sloužily převážně k upevňování spojenectví. Kazišuk domluvil Kazisvětovi svatbu s ukrajinskou princeznou Ladou. Ta se ovšem rozhodla být feministkou a mezinárodní dohodě stvrzené rozťatými žílami se vzepřela a na smluvené místo nedorazila. Dobromyslný Kazisvět trpělivě čekal dva roky, třináct dnů, dvě hodiny a třináct minut, než mu došlo, že je něco špatně. Rozeslal proto po kraji posly a špiony, kteří jej záhy zpravili holubí poštou.

Na radu biskupa podnikl na jaře 1303 výpravu do země krále Radovana, aby přivedl zpět svou snoubenku a budoucí manželku, toho času uprchlici. Bohužel, i přes nabídky dlouhodobého pobytu vojenského kontingentu a rekultivace místní krajiny byl zpupně odmítnut. Navíc Ladina chůva, která se buhvíjak audience u prince Radovana účastnila také, začala šířit hanebnou pomluvu o tom, jak Kazisvětovo vojsko porazila tamní panská jednota, vyzbrojena toliko kosami, sudlicemi, vidlemi a podobným zemědělským náčiním. Zcela ovšem opomenula fakt, že Kazisvětovo vojsko zvolilo taktický ústup, aby se vyhnulo zbytečnému krveprolití a masakru civilního obyvatelstva, což by přineslo hladomor, nedostatek primárních potravin a pokles HDP. Zklamaný Kazisvět se spěšně s Radovanem rozloučil, sbalil svou delegaci a vrátil se do své země. Aby si zlepšil náladu, zavedl nové daně a silniční daň na povozy tažené koňmi a ostatním dobytkem. Pro potěchu obyvatelstva zavedl pravidelné středeční bičování komunálních politiků. Je škoda, že se tento zvyk nedochoval do dnešní doby. Nahradila jej televize, co se dá dělat, pokrok se nedá zastavit.

Smrt

Již za svého života byl Kazisvět svým lidem milován a obdivován. Na jeho počest se zpívaly písně a prakticky v každém domě visela jeho podobizna. Kdo ji doma neměl, byl pozván na kafe a pokec na policii. Když Kazisvět ochuravěl nastuzením, zástupy plaček i prostého lidu se za něj chodily modlit. Když byly modlitby obyvatelstva konečně vyslyšeny a Kazisvět zemřel na infekci z rezavého nože v zádech, České země se ocitly na zcestí.

Kazisvět nezanechal potomka a přijmout za královnu krásnou Tetislavu byl v té době příliš novátorský nápad. I když by vypadala fakt hezky na bankovkách a poštovních známkách, lid by ji nepřijal. Vědomi si faktu, že si Čechové (narozdíl od Moravanů a Slezanů), nedokážou sami vládnout, podlehli depresi. Porozhlédli se proto v zahraničí a pomocí úplatků přitáhli na Hrad Lucemburky.

Gréta Thungberg v roce 2025. Ta podobnost je až zarážející, leč náhodná.

Zajímavosti

• Přestože se Lucemburkové snažili všemožně svého předchůdce z dějin odstranit, odkaz Kazisvěta přežil. Stejně tak odkaz jeho otce, Kazišuka.
• Kazisvět je dodnes populární postavou v severských zemích. Například Gréta Thungberg se nechala ostříhat jako on a dlouho hledala v rodokmenu, jestli není s Kazisvětem příbuzná. Bohudík, není.
• Meč, který Radovan Kazisvětovi zlomil, se nazývá Narsil. Pro svůj film Společenstvo prstenu si jej amíci sprostě ukradli s odkazem na vypršení copyrightu v roce 1370 a nedohledatelnosti dědiců.
• Princezna Lada po několika letech soužití s Radovanem svého rozhodnutí hořce litovala. Ale tou dobou už měla dvě děcka, povadlá prsa, vypelichaný kožíšek, hypotéku na zámek a manžela, co imrvére zpíval důchodcům.
• Koho to ještě netrklo - ačkoli vyrůstal v Zemi zaslíbené, Kazisvět pochází ze širšího rodu Přemyslovců. Jeho pra-pra-pra-pra-prababičkou byla Kazi, slavná vynálezkyně kazítek a sestra halucinující Libuše.