Čechismus

Čechismus, anglicky „czechism“, německy „Simulantenbandespracheverlehtewort“, je označení pro česká slova, které přejaly cizácké jazyky do své řeči. Čímž, s veškerou možnou českou skromností, notně obohatily svůj chudý repertoár vyjadřovacích prostředků a pomalu začínají mluvit jako normální, slušní lidé. Popravdě řečeno, distribuce českých slov byla nejúspěšnější v Německu, protože málokterý Čech se chtěl trmácet někam daleko.

Počátky penetrace češtiny do ostatních jazyků nalezneme nepřekvapivě v již v období Stěhování národů, jak popisuje Helenka Vondráčková ve svých pamětech neboť jazyk Pračechů byl malebný a obsahoval takové skvosty, jako je „Máma“, které přešlo do anglického „mum“ a německého „Mama“, nebo „Au!“, z nějž se stalo anglické „Ouch!“ a německé „Autsh!“ a „Mamut“, které se stalo anglickým „mammoth“ a německým „Mammut“. Pro ruční práce s kožichem praovcí se minimálně ve Střední Evropě ujalo české „štrikování“ ve formě německého „stricken“ a stejně tak označení „špiritus“ pro pálenku přejala angličtina, němčina, latina a částečně i polšina. Kupodivu taková slovní spojení jako je „zplozenec pekla“ se neujaly, protože němčina používá „Schwiegermutter“ a angličtina „mother-in-law“

Další historicky významnou vlnou čechismů bylo období vlády Karla IV.. Ten o české víno obhatil latinu („vino“), němčinu („Wein“) a angličtinu („wine“). Když v zahraničí popisoval krásy své nové vlasti a mluvil o Češích, angličtina i němčina přejala i slovo „svině“ („swine“ a „Schwein“). Podobný původ má i německé „paschen“, které pochází z českého označení konání neautorizovaných importérů zboží bez řádného proclení. Obyčejně se uvádí také označení pro směnárníka - „vekslák“, které se promítlo do německého „wechseln“, tedy vyměňovat.

Medvědí službu šíření češtiny za naše hranice prokázal zejména Jiří z Poděbrad, který si pro účely svých zahraničních cest nechal natisknout pas se jménem „Henrich von Doppelkinn“ a snažil se mluvit mixem češtiny, němčiny a polštiny v domnění, že mu budou za hranicemi rozumět. V Polsku se zadařilo, na západ od našich hranic už méně, což vyústilo v následný pokus o nepřátelské převzetí rodinného vodovaru Poděbradka německým koncernem Mattoni. Záměna českého obecného slova „bazmek“ (ve významu „nástroj“) se také nesetkala s přílišným pochopením u Dolnouherského Matyáše Korvína, což následně stálo Jiřího půl republiky a České země Husitské hnutí a zájezdy křižáků.

Husité pak snahu o šíření českého slova vzali za špatný konec, ale podařilo se jim do světa prodat alespoň „píšťalu“, ze které se vyvinula anglická „pistol“ a „houfnici“, z níž vznikla anglická „howitzer“ a německá „haubitze“. Určitý přínos se jim dá přiznat u „knedlíku“ (něm. „Knödel“) a propagaci slavného Smirkova papíru pod obchodním názvem „šmirgl“ (něm. „Schmirgelpapier“). Někteří^[zdroj?]­ badatelé poukazují také na bojové písně, tzv. „šlágry“ a bojová ležení, tzv. „lágry“, ale většina vědecké obce se shoduje, že to první skutečně rozšířila až Šlágr TV a to druhé spíš oklikou přes ruštinu Josif Vissarionovič Stalin.

Národní obrození mělo za cíl pozvednutí ducha Čechů, Moravanů a konec konců i těch zatrolených Slezanů a jejich konání se ubíralo dvojím směrem: dovnitř - zkrze tvorbu nových slov a ven - pomocí plíživé infiltrace českých slov do ostatních, zejména sousedících zemí. Byli úspěšní v obou směrech, takže např. „klavír“, coby zkrácenina „klapkobřinkostroje“ byl úspěšně exportována do němčiny. Nebylo tomu náhodou, protože Bedřich Smetana na nástroj hrál a bylo žádoucí, aby i občané za hranicemi kupovali desky, orchestriony a fonografy a platili nám tantiémy. Nehledě na to, že většina desek se stejně dělala u nás v národním podniku Loděnice a vývoz byl důležitý, aby měla vrchnost na brebendy a mohla lidu slibovat, že se jednou budou mít lépe.

Svou pomyslnou troškou do mlýna přispěl počátkem 20. století i Karel Čapek se slovem „robot“, které označovalo bezduché bytosti pracující od Slunka do Slunka za mizerných podmínek na nezáživných, monotónních úkolech. Slovo bylo postupně nahrazeno příhodnějším termínem „zaměstnanec korporátu“. Ovšem v ostatních jazycích se ujalo ve smyslu mechanického zařízení, nejčastěji pomocníka v kuchyni při vaření anebo jako základ komplexnějších označení. Např. brněnský vynález z období romantismu - plně mechanické dildo - se v němčině usídlilo jako „Ehefreudefickenroboter“, což je sice na němčinu velmi zvukomalebné, ale postrádá to údernost a zní to spíš jako něco, čím se hobluje prkno.

Ukázky čechismů

Čeština je stabilní jazyk již od pračeštiny, kterou mluvil Praotec Čech a jeho souputníci. Drobnou komplikací bylo odstranění sprzeszkoweho pravopisu Jenem Husem, ale tvůrci se z této chyby použili a i s příchodem Češtiny 2.0 zůstává zpětně kompatibilní. Raději ovšem u jednotlivých slov uvádíme i jiné významy.

• „aušus“ - zmetek, přístroj po aktivaci kurvítka - něm. „Auschuss“
• „bazmek“ - krám, nefunkční stroj, udělátko - maď. „bazmeg“
• „bordel“ - hampejz, nepořádek, parlament ČR - něm. „Bordell“
• „buřt“ - masný výrobek. Používá se zejména ve smyslu „je mi to totálně uzenina“ - něm. „Wurst“
• „cajk“ - v pořádku - něm. „Zeug“
• „cín“ - původně psáno jako „tzin“ - měkký kov, vhodný snad jen na letování a pájení - něm. „Zinn“, ang. „Tin“
• „erteple“ - brambory, kobzole, zemáky - něm. „Erdäpfel“
• „hambáč“ - tradiční placatá mletá kráva pocákaná kečupem, hořčicí a pár kolečky cibule, to celé vražené do housky - něm. i ang. „Hamburger“
• „filcky“ - klínoví broučci, kteří koušou - něm „Filzen“
• „flaška“ - láhev (typicky chlastu) - něm. „Flasche“
• „fleška“ - archaická nádoba na přenos jedniček a nul - ang. „flashdrive“, něm. „Fleshke“
• „fidlovat“ - housti, hrát na housle, případně mlít pantem jako Fidel Castro - něm „fideln“
• „fotr“ - hlava rodiny - něm. „Vater“, americky „motherfucker“
• „kabel“ - měděné nebo hliníkové válečky omotané pryží, které jsou schopny distribuovat mluno - něm. „Kabel“, ang. „cable“, hornouhersky „tukabel“
• „krchov“ - místo posledního odpočinku - něm. „Kirchhof“
• „krýgl“ - štucl, půllitr na pivo - něm „Krügel“
• „kýbl“ - vědro, nádoba na vytírání, kbelík - něm. „Kübel“
• „majlant“ - větší než malé množství škváry - něm. „Mailand“
• „odkráglovat“ - podříznout jako podsvinče - něm. „abkrageln“
• „randál“ - tzv. hudba tvořená kapelou Kryštof a Chinaski - něm. „Randal“
• „rašple“ - nepříliš pohledná žena - něm. „Raspel“
• „šlendryán“ - neodborně provedená práce - něm. „Schlendrian“
• „šlamastyka“ - patálie, polízanice, nepříjemná situace - něm. „Schlamastik“, franc. „Chlamastiqe“
• „šnuptychl“ - smrkonosočistoplena, kapesník, servítek - něm. „Schnupftuch“
• „šminky“ - válečné barvy pro ženy na lovu - něm. „Schminken“
• „špica“ - označení prvotřídní kvality původně z Jižního Moravstánu - něm. „Spitze“
• „štrapáce“ - námaha, lopota, těžká práce - něm „Strapaze“
• „šraňky“ - označení závor u vlakového přejezdu nebo velké rýmy viz „nudle jak šraňky“ - něm. „Schranken“
• „šutr“ - kámen, který ještě není balvan, ale už dávno není písek - něm. „Schotter“
• „vercajk“ - nářadí - něm. „Werkzeug“
• „zpackat“ - když se něco nepovede - něm. „verpatzen“